Obyvatelé Chanova prý vymysleli lavičku, kterou zatím, na nechvalně známém romském sídlišti, doposud nikdo nerozbil ani neukradl. Fantastické, neuvěřitelné. Nebudu obtěžovat podrobnými údaji o tom technickém zázraku, které, spolu s fotografiemi tvůrců, jsou k dispozici na iDnes. Autorka článku rozvíjí i slibné úvahy o tom, jak dále s těmi nerozbitnými, neukradnutelnými lavičkami expandovat do blízkého, případně i vzdáleného okolí. Možná by to řešilo i tu, málem stoprocentní, nezaměstnanost místních Romů.

Cikán žádá sociální dávky

Když občas jedu kolem Chánova a už z dálky vidím totálně vyrabovaný panelák, na kterém nezůstalo nic použitelného, co by se ještě dalo poničit – ukrást, nedělám si o místních poměrech žádné iluze…Pokud tady zmíněná lavička přesto vydržela uváděných 6 let, přijde mi to něco jako zázrak.

Je otázkou, jak to v Chanově s tou případnou výrobou nerozbitných laviček bude pokračovat. Nechci se příliš vytahovat , ale v těchto souvislostech, mě napadlo ještě jedno, vysoce efektivní využití této nešťastné lokality. ak, jako existují průmyslové zóny, mohla by, za přispění společnosti Člověk v tísni, případně eurofondů, všenárodní sbírky, v Chanově vzniknout jedinečná zkušební zóna. ýrobci z celého světa, by sem mohli, na zkoušku – testování, zasílat své výrobky u kterých se předpokládá extrémně dlouhá životnost – takřka nerozbitnost.

Ty, které by v Chanově nějaký čas vydržely, by automaticky získaly světovou značku kvality nezničitelnosti, Chanov 008.

Zdroj: Blog autora