Ani Lolek a Bolek či Šarik ze seriálu „Čtyři z tanku a pes“ neměli v Polsku takový celospolečenský úspěch jako čerstvá nástupkyně Donalda Tuska. Ewa Kopaczová, dětská lékařka, členka Unie svobody, poté Občanské platformy, při svém prvním premiérském „antré“, po Hanně Suchocké druhá předsedkyně vlády Polska, předvedla pár komických scének jako když frčela Polska Noc Kabaretowa. …Jestes bardzo maly krasnoludek, chyba bendze kobietka zadowolena…

Ewa Kopacz

Perlila, když o ministrovi financí prohlásila, že „nespí, protože po nocích jen počítá“, šéfka resortu školství měla dle ní zase „otevřené srdce“, ministr spravedlnosti navíc „lidi miloval“, ministryně vnitra byla „tvrdá jako žula“, byť šéfka resortu dopravy naopak „vypadá na první pohled jako malá a slabá“…

Kobieta Kopaczová je milá osůbka, ale zřejmě trošku popleta, když si navíc zaměnila několik jmen a opakovaně zdůraznila, že „Polsko musí být pracovité jako polská žena, a chránit zemi je třeba tak, jako polská žena chrání rodinu“. Na otázku novinářů, zda její vláda dodá zbraně na Ukrajinu, se zhluboka nadechla, aby zeširoka připomněla něco nemálo o pistolích, nožích, obušcích a zabouchnutých dveřích; jen mimořádně inteligentní žurnalisté mohli pochopit, vo co gou, a jen obtížně dešifrovat tajnosnubný smysl její odpovědi.

Poláci a Polky jsou zkrátka veselé kopy, které pro svoji sofistikovanost obchodních činností dostali od zlých lidí přejmenování na šmelináře. Není to ale pravda, přestože jsem v Hanoji na letišti stál při odbavení u jednoho stolu celníků s pasažéry dalších národů světa, pouze Poláci měli těch odbavovacích stolků možná pět jen sami pro sebe…

Byl mezi nimi Stašek, co bydlel v hotelovém pokoji naproti tomu mému; chlubil se svým obrovským kufrem, plným slonoviny, zakázaného to tovaru. „Za toto budu mít úplně nový mercedes,“ machroval a vysvětlil mně, že polské cestovky se specializují ne na chronicky známé kulturní a jiné pamětihodnosti Vietnamu, ale na cesty po zapadlých vesnicích, kde jejich obyvatelé neznali hodnotu sloních klů a jejich zbytky prodávali jako odpad zájemcům za pár dongů. Od té doby jsem si Poláků vážil pro jejich obchodní bystrovtip.

Legrace je jedna věc, být být liberální v ortodoxním katolickém státu, je věc druhá. Nebude to mít paní Ewa snadné; popudila si většinovou Kaczyńského konzervativní část polské veřejnosti návrhem, aby stát přes odpor církevních představitelů hradil neplodným párům část nákladů na mimoděložní oplodnění. Ke všemu pomohla nezletilé dívce nalézt zdravotnické zařízení ochotné provést legální interrupci. Za to odpůrci potratů dokonce požadovali, aby byla exkomunikována z katolické církve.

Jen pro připomenutí; na další průšvih si zadělal deník Wprost, co vše kolem Kopaczové podrobně popsal. Jakoby mu nestačil malér se zveřejněním nedávných kompromitujících odposlechů polských politiků. V Polsku totiž už pár měsíců kvete ”odposlechová kontrarevoluce”. Podle premiéra Donalda Tuska jde o “atentát na jeho vládu”, o takový malý pučík. Alespoň v rozhovorech předních politiků; rozšafně si přitom povídají, jak jsou hloupí, když Američanům vykouřili ču..ka, nechybí ani slova jako chuj, ku.va a další květnatá “diplomatická” mluva

Prý „příliš úzká spolupráce s Američany je údajně vyloženě škodlivá. Je to všechno sračka. Poláci jsou nýmandi…“ Z konverzace ministra zahraničí Polska Radoslawa Sikorského, co má za manželku Američanku, a tehdejším ministrem financí Jackem Rostowským mj. též vyplývá, jakou hysterii v „proevropském“ táboře vzbudil odmítavý postoj britského předsedy vlády Davida Camerona k fiskálnímu paktu, který “fiskální pakt pos.al… Prostě to po.ral, tak to je…”

A je z toho bouře údajně jen ve sklenici vody; vše prý ukazuje na to, že odposlechy jsou “plánovanou akcí”, která má poškodit pověst vládní strany, ale i ochromit stát v kritické situaci, která nyní panuje v Evropě a na Ukrajině. Prostě panoptikum, co ale ani tolik nepobaví, jako urazí. Ještě, že v té době nebyla šéfem polské vlády paní Ewa, to by bylo jistě mnohem zábavnější představování vlády – Sikorski – co na srdci, to na jazyku… Bartolomiej Sienkiewicz, předák dláždičů…

Nakonec z toho byla policejní razie v redakci Wprost, jež využila byznysu tajných odposlechů v režii dvou číšníků z exkluzivní Varšavské restaurace Sowa & Przyjaciele a uhlobarona, nepřítele premiéra Tuska. Žádná svoboda slova, ale nelegální spiknutí při nahrávání soukromých rozhovorů. A je to…

Inu, věci na kloub by zřejmě bez telefonů nepřišel ani hejtman Bohdan Chmelnycký, jenž byl u toho, když byla v roce 1653 vytvořena protiukrajinská koalice Řeči pospolité, Moldávie, Valašska (na jih od Karpat, později kolem řeky Bečvy) a Transylvánie, pak vznikl stát s názvem Polska Rzeczpospolita Ludowa (PRL) a od roku 1989 III. Rzeczpospolita…

Zdroj: Blog autora