Tentokrát to v plné míře platí pro pokus o vyvolání tzv. Třetího Majdanu, tedy revoluce odehrávající se na nejznámějším kyjevském náměstí. Prvá začala na přelomu let 2004/5 na protest proti zvolení Viktora Janukovyče ukrajinským prezidentem. Masové nenásilné protesty byly úspěšné, vedly k opakování voleb, které vyhrál Viktor Juščenko podporovaný Julií Tymošenko.

Symbolem protestů se stala oranžová barva (pomerančů a růží), proto vešla do dějin jako Oranžová revoluce. Oba představitelé vítězného hnutí se hned po volbách do krve rozhádali, vydrželo jim to celých pět let, takže další volby v roce 2010 bez problémů vyhrál zase Viktor Janukovyč. Postupně zaváděl režim tvrdé ruky, mimo jiné nechal zatknout 17 z 21 členů vlády Julie Tymošenkové, včetně jí samotné. Spojil to s postupnou konfiskací majetku oligarchů nepatřících k jeho klanu, což se mu stalo osudným.

Poté co odložil podpis Asociační dohody s EU v listopadu 2013 vypukly nenásilné, převážně studentské protesty. Po jejich krvavém potlačení se změnily v násilné několikaměsíční střety končící střelbou a svržením prezidenta. Tento Majdan dostal jméno Revoluce důstojnosti. Ukrajina přišla o Autonomní republiku Krym, na východě v Doněcké a Luhanské oblasti vypukla válka, která hoří dodnes a stála přes deset tisíc životů.

Druhou nejrozlehlejší evropskou zemi už mezi léty 1991 – 2013 opustilo 9,5 milionu obyvatel. Dalších téměř sedm milionů odešlo v průběhu posledních tří let, čímž Ukrajina vytvořila světový rekord v rychlosti depopulace. Z hlediska příjmu na hlavu je dnes nejchudším státem Evropy, jak nedávno uvedl její nejnovější spasitel, bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili. Tento občan USA, kterého Gruzie a Ukrajina zbavily svého občanství, před nedávnem ilegálně překročil polsko – ukrajinské hranice a snaží se prostřednictvím dalšího Majdanu svrhnout prezidenta Petro Porošenka.

Události v Kyjevě v tomto týdnu mi začínají připomínat scénář k filmové sérii Bláznivá střela. Nejen kvůli hereckému talentu Michaila Saakašviliho. Vyšlo totiž najevo, že celá zápletka, kvůli které byl na bývalého gruzínského prezidenta a oděského gubernátora vydán zatykač, je s největší pravděpodobností úspěšná zpravodajská hra ruské kontrarozvědky FSB.

Michail Saakašvili byl generálním prokurátoren Ukrajiny Jurijem Lucenkem veřejně obviněn z napojení na bývalého prezidenta Janukovyče a Kreml. Zatčen byl proto, že měl na svou politickou aktivitu přijímat peníze z Ruska. Důkazy o tom obstarali dva agenti ukrajinské tajné služby SBU pracující pod krycími jmény Vlk a Zajíc. Jeden z nich byl v Kyjevě a jednal s důvěrníkem Saakašviliho Dangadzem, druhý se v Moskvě přátelil s uprchlým oligarchou Sergejem Kurčenkem, jenž měl financovat Michovy aktivity.

Na Majdanu už stojí stanové městečko a barikády. Jsem docela zvědavý, jak tu příští revoluci pojmenují. Třeba zpětně po sušenkách Victorie Nulandové.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)