Petr Hájek komentuje dramatické události posledních hodin a dnů, které nechávají většinu veřejnosti chladnou, přestože nám před očima kradou poslední zbytky domova. Kampaň před našimi komunálními volbami duní, jako málokdy dříve, ale toho podstatného si skoro nikdo nevšiml. Ve Skotsku mají po referendu, v němž se – prý – občané většinově rozhodli setrvat ve svazku s Velkou Británií. Kataláncům španělská vláda podobné hlasování nedovolí. Stejně tak vzbouřeným regionům na východě země kyjevští pučisté.

Petr Hájek

Jinak se ovšem o dění na Ukrajině veřejnost již skoro nezajímá, protože média ze dne na den přesměrovala její pozornost na další „spravedlivou válku“ podivné americko-euro-islámské koalice vedené Spojenými státy proti Islámskému státu. A české tajné služby se již zabývají vážným problémem, co dělat s nezávislými médii a jejich informacemi, kterým důvěřuje stále větší část veřejnosti, neboť Karel Schwarzenberg a čeští novinářští propagandisté už „nevědí, co s tím“.

Má tato změť napohled nesouvisejících událostí posledních dnů něco společného? Víc než to. Jsou projevem téhož. Stále brutálnějšího tlaku konstruktérů „Nového světového řádu“, jemuž jsme ze všech stran vystaveni. A protože ztrácí dech hlavní proud mediálních mystifikací a manipulací, který má za úkol přimět občany, aby vše mlčky akceptovali – a volebním ovčanským aktem potvrzovali – začínají někteří „nervnější“ vůdci „demokratického Západu“ už zcela nezakrytě poodkrývat, o co nyní půjde.

Do řady!

Dobrým příkladem je třeba špatný britský premiér David Cameron. Muž chabého intelektu, zato hlubokých politických komplexů. Tento „pravičák“, podporující homosexualistickou revoluci, stejně jako zelené extrémisty a teroristy, má čas od času potřebu působit současně politicky korektně i radikálně. A tak se do toho pustí – a něco mu „ulítne“: Sotva nasliboval Skotům hory doly (které jim pochopitelně nedá), pokud zůstanou pod jeho moudrým vedením, kývl na tutéž boudu Obamovi. A přidal se k další Amerikou vedené intervenci v Iráku proti islamistickým extrémistům a teroristům, které ovšem předtím společně stvořili a vyzbrojili. A hned poté vyrazil do newyorské „žvanírny“.

Na valném shromáždění OSN, jak byl tak rozjetý, to řekl naplno: „Nenásilný extrémismus“ je prý stejně nebezpečný jako terorismus a je třeba jej vymýtit využitím všech dostupných prostředků, které mají vlády k dispozici. Co tím chtěl básník říci? Například to, že stále větší část veřejnosti odmítá mystifikaci o 11. září 2001 a že ve všech průzkumech již vysoce nadpoloviční většina Američanů nevěří oficiální verzi této události, která stvořila islámský terorismus.  Výsostný britský demokrat označil hnutí Za pravdu o 11. září za příklad extrémismu, se kterým se prý musí naložit stejným způsobem jako s Islámským státem. Média sice tuto část jeho „statečného“ projevu raději nechala ležet v tichu a ladem – o to více bychom si však oněch slov vskutku příkladně oddaných „názorové pluralitě“ měli povšimnout.

A skotské referendum, které týden cloumalo i našimi hlavními médii?  Internetem chvíli poletovalo video ukazující, jak se při sčítání výsledků vesele podvádělo. Pokud jste těch pár minut neviděli, máte příležitost zde. Je to skoro komický skeč, který však dobře ilustruje „poslední dny demokracie“. Jinými slovy: Nemohlo dopadnout jinak.

Volby? Otevřená fraška

Moc pěkně v té volební kratochvíli pokračujeme také u nás. Naše „komunálky“ sice světová média nesledují jako chystané „ne-volby“ v Katalánsku či na Ukrajině, ale pro toho, kdo má oči k vidění a uši ke slyšení, je vypovídací hodnota „řízeného“ skandálu, který je provází, mimořádná. Vůbec přitom nejde o to, zda se Andreji Babišovi podaří otestovat funkci jeho Mediafertu natolik, aby na jaře příštího roku vyvolal předčasné parlamentní volby a stal se premiérem. K tomu dojde tak jako tak. Dříve či později. Stejně jako k jeho spojení s pány Kalouskem a Schwarzenbergem, při současném definitivním odklizení posledních tlejících zbytků ODS z politické mapy. „Nový politický řád“ je již realitou, havlistická „nepolitická politika“ jeho ideovou podstatou. Teď, když máme, co jsme chtěli.

Je tu však něco daleko podstatnějšího, co právě proto také jen tak „prošumělo“ jako okrajová zajímavost: Jde o to, že mnohem významnější test než majitel hnutí ANO-Babiš – NE-Bureš provedla havlistická „nepolitická“ ombudsmanka Anna Šabatová. Vyslala jednoho ze slovenských zaměstnanců svého úřadu, aby si u soudu postěžoval, že nemůže v českých komunálních volbách hlasovat. A soud mu dal zapravdu: Je sice cizím státním občanem, ale jako „občan státu Evropské unie“ má právo u nás volit, přestože nemá české občanství – a dokonce ani trvalý, ale pouze „přechodný pobyt“. Namítnete, že umožnit volit cizozemcům je v rozporu s naším volebním zákonem (§1 odst 7)? Kam to máte okna, Češi? Právo EU je vašim zákonům nadřazené, sami jste si to v referendu o přistoupení k unii přece odhlasovali!

„Mezi volbami do Evropského parlamentu a komunálními volbami je ale zásadní rozdíl,“ tvrdí však nečekaně i volební expert v jedněch mainstreamových novinách. „Zatímco u eurovoleb, které se konají ve stejném termínu na celém území EU, je propojením registračních systémů zabráněno, aby jeden volič volil několikrát, ve více státech, kde má trvalý či přechodný pobyt, u komunálních voleb konaných v různých státech v odlišných termínech, bez vzájemné vazby registrací voličů, toto ošetřit nelze. I proto je rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve vztahu ke komunálním volbám diskutabilní.“

Nový pořádek

Nikoli, vážený experte, diskutabilní je spíše váš „věcný“ protest. O technické parametry totiž v tomto skandálním případu vůbec nejde. Jediné, oč jde, že jsme mimořádně otevřeně konfrontováni s realitou našeho „státu bez suverenity“ – a nikoho to příliš nevzrušuje. Vždyť Babišova, Bakalova či Havlova (ČT, ČRo) média ujišťují veřejnost, že je to tak v pořádku. Vlastně mají pravdu. Je. V tom novém politickém (nepolitickém) pořádku.

Od tohoto okamžiku není tedy žádný problém, aby si v nějakých příštích volbách například pár desítek či stovek tisíc Sudeťáků a jejich přátel nahlásilo „přechodný pobyt“ třeba v Severních Čechách. A „zvolili“ si „místní vládu“. A… vždyť víte. Totéž může udělat pár desítek či stovek tisíc muslimů z Německa či z Francie. To, panečku, u nás jako houby po dešti vyrostou krásné mešity! Takto pěkně spolu všechno souvisí. Ale nejen to.

Chcete „půjčit“ atomové bomby?

Zatímco u nás budou ve volbách vítězit muslimové, „koalice“ Spojených států, Velké Británie, Francie a arabských tyranií bude dál hrdinně bojovat proti Islámskému státu. Je to přece válka na roky, jak se také v New Yorku prořekl rozumbrada David (Goliáš) Cameron. A válka ukrajinská? Ta je samozřejmě její součástí. A to vše je součástí (zatím jen) nové „studené války“ proti Rusku.

Téměř nikdo z hlavních médií však „kupodivu“ nezaznamenal, když prezident Obama promluvil o nadcházející „modernizaci“ amerických jaderných zbraní. Zato všichni zaječeli hrůzou z ruské odpovědi:

 „Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN tvrdě zaútočil na Západ a Severoatlantickou alianci (NATO), které obvinil, že nejsou s to změnit svůj „genetický kód“ studené války. Zároveň řekl, že by se už Spojené státy měly konečně vzdát svých nároků na „věčnou jedinečnost“.

Lavrov zkritizoval Spojené státy i za to, že vedou ve světě vojenské intervence. Podle něj si Washington přisuzuje právo použít jednostranně síly všude tam, kde chce prosazovat své zájmy. „Washington otevřeně prohlásil, že má právo jednostranně použít sílu všude tam, kde chce hájit své zájmy,“ řekl ruský ministr zahraničí.

Současně oznámil, že také Ruská federace přistoupí k modernizaci svých konvenčních i jaderných zbraní.

Titanic bláznů

To už si ale nenechal líbit polský exprezident Lech Walesa. Kontroval, že Polsko by si mělo jaderné zbraně proti Rusku alespoň „vypůjčit“. Nechtěl zřejmě zůstat pozadu za svým momentálně daleko viditelnějším přítelem, „statečným“ kyjevským premiérem-pučistou Jaceňukem, který už dlouho požaduje od Američanů něco podobného.

Že jsou to jen potrhlí šašci či neškodní blázni? Ale kdež. Naopak. Jsou to vážní uvážliví demokraté. Spravedlivý premiér Cameron na ně bombardéry – určené proti „extrémistům a teroristům“ – rozhodně nepošle. Velmi snadno a brzy  se totiž může stát, že nějaká taková walesovská psychiatrická diagnóza bude  oficiální „obrannou“ doktrínou. Cílem útoku mají být přece „extrémisté“. Tedy všichni ti „blázni“ s jiným než oficiálním názorem na nebezpečné válečné hry současných vůdců Západu.

Pro občany „starých demokracií“ to možná bude zajímavá novinka. Pro nás starší ze střední Evropy nic nového. Otravná repríza „svobody“, v níž jsme žili čtyřicet let. Zanedlouho ostatně budeme za trest podrobeni mediálnímu mučení „oslavami“ dvaceti pěti let od „opětovného nabytí“ tohoto vzácného a aktuálně nedostupného statku. Mnozí z nás, kteří navzdory tomu nezapomínají, jsou tedy právě proto „extrémisté“. Doporučuji nejen těmto o to pozorněji sledovat v oficiálních médiích právě probíhající „cameronovsky“ živou debatu o tom, jak čelit faktu působení nezávislých informací na veřejnost. V Babišových novinách o tom hezky „informuje“ Kateřina Šafaříková:

„Po pravdě nevím, co s tím. Po volbách o tom asi uděláme debatu, teď všichni žijí komunálními věcmi,“ říká Schwarzenberg. „Tohle je téma pro bezpečnostní službu,“ shodují se Chovanec (ministr vnitra) s šéfem bezpečnostního výboru ve sněmovně Romanem Váňou (ČSSD). Zpravodajci naznačují, že se věcí zabývají. „Do okruhu našeho zájmu patří i propaganda poplatná mocenským zájmům některých států,“ tvrdí mluvčí BIS Jan Šubert.“

Že by tedy nakonec přece jen došlo na prodloužené paže Spojených států a Bruselu v České televizi a spol.?

Zdroj: protiproud.cz