Jak píše Susan George, čestná prezidentka nevládní organizace ATTAS-Francie: „Praxe lobbingu má původ svého názvu v předsálí britského parlamentu, kde lidé se zvláštními zájmy a často s tlustými obálkami čekali, až se jim podaří vyčíhat a odchytit na slovíčko přicházející a odcházející poslance… Po staletích nikým nevolení lidé provozující tyto praktiky se stali známými jako zasvěcené a kvazi-zákonné osoby na periferii státu. Jejich kanceláře zabírají celé čtvrtě ve Washingtonu (K Street) a čtvrť v Bruseli. Dokážou procházet „otáčivými dveřmi“ a po kariéře v politice vědí více, než kdokoliv jiný, jak měnit chápání zákonodárců. Zdokonalili své metody a platí více, než kdy jindy, a dosahují výsledků. Lobbování se vyplácí.“