Znovu jsem porušil svoji zásadu; nečti česká média, jinak tě z toho zase klepne. Nedám si prostě říct. Oč jde? O projevu ministra zahraničí Ruska Lavrova vyšel před několika dny v nejčtenějším deníku článek Teodora Marjanoviče; nešlo o nic menšího než o snůšku neuvěřitelných klišé. Text měl titulek: „Tak pravil Lavrov, aneb proč naslouchat ruskému ministrovi…“ Teodor dal světu na vědomí, že prý lze Rusko charakterizovat mj. „velkopanskou nestydatostí a snahou mít „monumentální vliv na světovou politiku“. Člověk údajně ani nemusí mít zvláštní „sicflajš“, aby se vyznal „v zákoutí moskevské mocenské mentality, kontaminované zatuchlým bolševickými představami…“ Pak ještě něco o „vyděračských poselstvích“ ministra Lavrova, co v jedné ruské televizi vyhrožuje atomovými raketami.

Břetislav Olšer – publicista

Takový fantasmagorický blábol může zplodit jen člověk posedlý patologickou záští, možná jde o formu schizofrenie, projevující se přehnanou svévolí, negativismem, používáním slovních novotvarů, jimž sám nerozumí. Zkrátka rozpad osobnosti, když mu kompenzace každodenních frustrací zřejmě leze na mozek. Je s podivem, že nejčtenější deník nemá profesionálního editora, který by podobné a dobře placené texty četl a upravoval, ne jako cenzuru, ale z úcty k jazyku českému a zdravému rozumu. Jeden web napsal: „Novinář“ Teodor Marjanovič překročil další myslitelnou hranici hnusu a manipulace…“

Nastotisíckrát se panu Marjanovičovi omlouvám, že si ho dovoluji kritizovat pouze jako nevzdělatelný bývalý pomocný dělník z hlubin ostravsko-karvinských dolů, ale čeho je moc, toho je příliš. Jistě též procestoval celý svět; od USA a OSN v New Yorku, Kanady, přes Rusko, Ukrajinu, Izrael, Čínu a Tibet či Vietnam nebo Indii, JAR a Thajsko, poznal spoustu světových politiků, takže zaručeně ví, co kde šustí v trávě, aby o tom mohl objektivně psát. Objektivně, že Rusové vyhrožují jaderným arzenálem? Odkdy? Od minulého týdne? A odkdy tak činí Spojené státy?

Že teprve od konce druhé světové války, kdy ukradly Němcům projekt atomové bomby i s jejich vědci, aby s ní provedly ukázkový masakr, co zažene všem armádám světa chuť na válku s USA. Napřed si vyhlédly tři skoro nezničená japonská města, když desítky z nich už dávno totálně zlikvidovaly, a pak předvedly hrůzu hrůz na Hirošimě a Nagasaki s více než sto tisíci spálenými bytostmi. Následoval Kennedy, co tajně v 60. letech umístil jaderné rakety do Turecka, prakticky přes Černé moře na hranicích se SSSR. Proto Chruščov poté zavezl stejné rakety na Kubu a byl šrumec tak dlouho, než J. F. K. slíbil, že atomové hlavice z Turecka odklidí.

Mocnost za Velkou louží však nedala pokoj a Nixon se snažil v 70. letech kroužit na hranicích SSSR s B-52 s atomovkami tak dlouho, až přijde Ho Či Min s prosíkem do Paříže, aby se natotata vzdal. Pak byl chvíli klid, než v roce 2013 létaly pro změnu nad Korejským poloostrovem na pokyn tentokrát Obamy další bombardéry B-52 s jadernou náloží. Atomové vyhrožování číslo čtyři; severokorejský režim, z jejíž zaostalé nejen vojenské techniky se směje celý svět, měl nůž na krku – prý musí počítat za své vyhrůžky i s dalšími americkými vojenskými kapacitami a ne jen s 28 tisíci vojáky, kteří jsou momentálně rozmístěni v Jižní Koreji. Kdopak to měl tentokrát svoje myšlenky „kontaminované zatuchlým bolševickými představami“? Putin…?

„Zrecyklujme“ si ještě pro pana Marjanoviče Teodora 80. léta, s nimiž přišel naivní idealista Gorbačov, co si umínil, že bude slavný mírotvůrce, jenž přesvědčí Reagana, že Sovětský svaz není Říší zla, jak hollywoodská hvězda tvrdila. A tak mu skočil na špek, podepsal s ním smlouvu o snižování raket, resp. i rozpad SSSR. Reagan, který právě zvítězil v Grenadě, kde „chránil životy“ několika stovek studentů na grenadské americké škole. Invaze si vyžádala stovky mrtvých, ale ani to Gorbyho nevarovalo. Reagan se posléze chlubil, že definitivně zničil komunismus, o němž do té doby posměšně tvrdil, že je to jen utopie. Tak vešel do dějin lidstva tím, že zlikvidoval něco, co nikdy neexistovalo…

Medveděv následně za Rusko inicioval smlouvu New Start a v roce 2010 se v Praze setkal s Obamou, aby řešili 30procentní omezení amerických a ruských nukleárních zařízení; USA jich měly na 70 tisíc, Rusko asi o třetinu míň. Objímání, srdceryvné projevy Obamy, a to vše k ničemu. Ubylo zbraní, ubyly miliardy dolarů v tabulce zisků. Tak se „náhodou“ naskytla po Iráku a Afghánistánu tzv. arabská revoluce a s ní jeden veletrh zbraní páté generace za druhým. Maroko, Alžírsko, Libye, Egypt, Sýrie… Komupak nyní patří „velkopanská nestydatost a snaha mít monumentální vliv na světovou politiku“, jak praví sdělovací prostředek o „posedlosti globální hegemonií“? Rusko ani Putin to rozhodně nejsou…

Obamovy reakce jsou přesně v duchu českého rčení o zloději, co krade jako straka, vehementně však vyřvává: Pomoc, chyťte zloděje, přitom po II světové válce USA bombardovaly zhruba 40 cizích zemí. Není tato skutečnost právě příkladem „velkopanské nestydatosti“? Jako 44. prezident USA vyslovil momentální žebříček světových hrozeb: 1. ebola, 2. Rusko, 3. bezejmenní teroristé. Každý však ví, že největší hrozbou pro svět a jeho mír jsou právě Spojené státy, co mají snahu mít „monumentální vliv na světovou politiku?. Pokud si nebudeme v duchu Teodorova patosu z úvodu mého textu plést Sovětský svaz s Ruskem, pak musíme vědět, že SSSR byl v novodobé historii v roce 1979 první, kdo vyrazit na steč s islámskými teroristy, když podnikl útok na Afghánistán a jeho mudžahídy, stejně jako nyní USA útočí na Islámský stát. A byly to právě Spojené státy, jež způsobily, že sovětská armáda musela z Kábulu odejít, čímž se zocelil příští nepřítel č, 1 USA Usáma bin Ládin, což se tak stalo, jak také jinak, za přispění CIA.

Že byly ještě války v Čečensku a v Abcházii či Osetii? Byly, ovšem dle nekritizovalného vzorce Spojených států, co chrání své občany všude na světě. A jak se zrodila rakovina zvaná Islámský stát? Inkubační lhůtu zavedla US amy před více než deseti lety. Vylhanou válkou, mučením v iráckých věznicích i korupcí. Deset roků okrádala US army Irák, až z jedovatého podhoubí vybujel rakovinný vřed Islámského státu. Celkem zpronevěřila západní koaliční správa asi 20 miliard dolarů z iráckého ropného bohatství a asi 3 miliardy plynoucí od amerických daňových poplatníků na rekonstrukci a rozvoj Iráku. Auditorský úřad OSN konstatoval, že v Iráku neexistovalo žádné měřicí zařízení pro množství vytěžené ropy, a že některé příjmy z prodeje ropy vůbec neplynuly do rozvojového fondu pro Irák. Prostě Halliburton následoval jednotky US army po světě všude tam, kde šlo o ropu. Měsíční příspěvek jedné americké domácnosti na vedení této války proti Husajnovu virtuálnímu “arzenálu zbraní hromadného ničení” už nyní činí cca 138 dolarů.

Proč chodit kolem horké kaše; americká firma Kellogg, Brown & Root, která je součástí společnosti Halliburton, připravila vládu o 61 miliónů dolarů (1,6 mld. Kč) předražováním benzínu pro Irák, nabídka téže společnosti na zajištění jídel pro americké vojáky v Iráku byla nadhodnocena o 67 miliónů dolarů (1,76 mld. Kč). Kellogg, Brown & Root dostala největší kontrakty v hodnotě 2,3 miliardy dolarů (přes 60 mld. Kč) ve vojenských zakázkách a na obnovu iráckého ropného průmyslu. Celkově získal Halliburton kontrakty v Iráku za pět miliard dolarů (132 mld. Kč)… A to by nas.alo kdekoho, natož islamisty…

Zatímco Američané v Iráku kradli umělecké předměty, ropu či podváděli se státním rozpočtem, desítky miliard šly do jejich kapes, Sověti v Afghánistánu jen bojovali od prosince 1979 proti mudžahídům. Celkem v Afghánistánu zahynulo 14 454 sovětských vojáků, dalších přes 35 000 jich bylo zraněno a zmrzačeno. Do války jich bylo nasazeno 545 tisíc. Kdyby ale byla vytvořena koalice sovětské a americké armády, jako v průběhu 2. světové války, nebyl by dnes Tálibán zase vůdčí silou Afghánistánu, který je pro US Army druhým Vietnamem. Vojáci USA jsou v Afghánistánu nenáviděnější okupanti, než zde byli kdysi Rusové, co jsou „velkopansky nestydatí“. Proto vypravili do Doněcka a Luhanska, kde miliony obyvatel trpěly hlady a žízní, tři humanitární konvoje a tisíce tun potravin, pitnou vodu, léky, stany a oblečení. aby zachránili tisíce lidí od smrti během humanitární krize

Jak pomáhala US army při humanitární krizi v bývalé Jugoslávii? Dne 24. března 1999 začalo NATO bombardování Bělehradu. Letecká kampaň nakonec trvala 78 dní a vyžádala si asi pět set civilních obětí. Operace Allied Force byla první bojovou kampaní severoatlantické aliance proti svrchovanému státu a jednou z největších operací na území Evropy od konce druhé světové války. Na tisíc letadel NATO svrhlo na Jugoslávii při více než deseti tisících útocích 23 000 bomb. Vypuštěno bylo také 2 500 střel s plochou dráhou letu. Napadány a ničeny byly rafinérie, elektrárny, mosty i továrny, které nepracovaly pro ozbrojené síly. Podle Condoleezzy Riceové je srovnání Krymu a Kosova „nepatřičné“. Kosovo bylo “sui generis” (zvláštní případ), jenž nastal kvůli rozpadu Jugoslávie a agrese prezidenta Miloševiče proti kosovským Albáncům, které donutil k humanitární krizi. Poloviční proti té na východní Ukrajině, kterou Rusové vyřešili bez bomb; kolonami humanitární pomoci v blížící se genocidě rusky mluvících obyvatel Doněcka a Luhanska…

Nyní teroristé Islámského státu kšeftují za miliony s ropou z deseti ropných polí v Iráku a Sýrii, vsadil bych se, že v tom jede i známá „technická Cheneyho četa“ Halliburton, co je přes ropná zařízení. Islamisté pašují ropu, naftu a benzín do Turecka, kde vše prodávají překupníkům. Denně si tak přijdou až na dva miliony USD; na 70 tisíc barelů, barel za 30 dolarů. Paradoxy. Turecko je v NATO a pod dohledem CIA nedávno podporovalo zbraněmi džihádisty v Iráku a Sýrii, dnes jim pomáhá černým trhem ropných produktů. A třeba si koaliční partička při islamistickém podřezávání krků Američanům vzpomene na své „lidské“ působení v irácké věznici Abu Ghraib i na pořekadlo: Kdo seje vítr, sklízí bouři…

Patrně mi někdo opět zvěstuje, třeba pan, co svým pseudonymem „studený“ skrývá svoji přináležnost ke čtyřprocentní komunitě, že jsem se nemusel unavovat s tak dlouhým článkem, stačilo jen napsat: Nemám zkrátka rád USA. To by ale byl nesmysl; kdyby nebyl Izrael mojí srdeční záležitostí, možná bych neměl rád Spojené státy, ale jelikož vím, že bez USA by židovský stát neexistoval, je vše jasné, jako následující paralela; ke Státům mám vztah asi jako otec ke svému synovi, který je sice na svého potomka přísný, ale jen proto, aby se polepšil a konečně šel do sebe… A jak bude reagovat tento znalec zahraničních šarád na právě probíhající volební panoptikum v Česku….? Pro pana Slamíra Beneše něco o tom, kdo je autorem Loupežníků…

Pan Marjanovič má navíc ve svém listu konkurenta v patřičných bonmotech, prorocká slova Luboše Palaty na adresu Ruska by se dala tesat do kamene: “My už si i bez toho vašeho plynu nějak poradíme a uleví se nám. Už vás totiž nebudeme potřebova…“

Inu, jako když slon potká mravence a slon mu říká: „Uhni, mravenče, nebo tě zašlápnu. A mravenec statečně opáčí: To si troufáš, když jsem po nemoci…“

PS: (Jediným sovětských atomovým malérem v historii byla v roce 1986 exploze AE Černobyl, předtím to ale byla havárie anglického grafitového reaktoru ve Windscale v roce 1957, vyrábějící výhradně plutonium pro vojenské účely, Spojené státy si zavařily katastrofou roztavení reaktoru na americkém ostrově Three Mile Island v Pensylvánii v roce 1979. Nedávno si Japonsko připsalo po Hirošimě a Nagasaki další atomovou hrůzu – Fukušimu…)

Zdroj: Blog autora