Zvýšený zájem Pražanů o činnost radních lze zaznamenat v případech, kdy se mediálně řeší kauzy některých představitelů pražského magistrátu. Aktuálně se však na úrovni pražského magistrátu nedějí zásadní události, které by přitahovaly větší pozornost.

Dlouhodobě pak lze zaznamenat nespokojenost s činností primátorky Adriany Krnáčové, s jejíž činností je aktuálně v souhrnu spokojeno pouze 15,6% Pražanů. Přitom jednoznačně spokojeno je s činností Adriany Krnáčové pouze 4,7% dotázaných obyvatel hl. města Prahy.

Stávající primátorka Adriana Krnáčová pak zároveň patří mezi nejznámější tváře pražského magistrátu, a to společně s bývalým primátorem Bohuslavem Svobodou a Matějem Stropnickým. Pouze tyto tři představitelé pražského magistrátu zná více jak 50% Pražanů.

Ovšem z 65 zastupitelů hl. m. Prahy se 51 zastupitelů pohybuje pouze pod 7% znalostí.

Z 65 členů zastupitelstva hl. města Prahy všichni Pražané preferují v čele pražského magistrátu bývalého primátora a rovněž stávajícího poslance za ODS Bohuslava Svobodu. Není bez zajímavosti, že v roce 2016 soud Svobodovi udělil podmíněný trest v kauze Opencard, proti němuž se bývalý primátor odvolal. I přesto jej Pražané, kteří tak patrně nepovažují Bohuslava Svobodu jako hlavního viníka v této kauze, vnímají jako nejvhodnějšího kandidáta na primátorský post.

Ovšem po komunálních volbách v roce 2010 a zvolení primátorem hl. města Prahy nebyl Bohuslav Svoboda příliš oblíben. Během svého funkčního období byl na počátku dokonce nejhůře hodnoceným krajským představitelem. Postupně však získával Bohuslav Svoboda Pražany na svoji stranu a v roce 2012 byl již i nejlépe hodnoceným představitelem krajů. Rovněž ještě v květnu roku 2013, tedy těsně před jeho odvoláním z  primátorského postu, Pražané hodnotili Bohuslava Svobodu většinově kladně.

Za Bohuslavem Svobodou následuje Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který je zároveň i poslancem. Mikuláš Ferenčík je nejvíce preferován voliči Pirátů, kteří měli ve sněmovních volbách v roce 2017 v Praze po hnutí ANO druhý nejlepší výsledek. Na třetím místě se umístil Jan Čižinský, který je členem KDU-ČSL a byl zvolený za trojkoalici SZ, KDU-ČSL a STAN. Jan Čižinský, který je rovněž i poslancem za KDU-ČSL a starostou Prahy 7, se těší přízni jak přímo obyvatelům městské části Prahy 7, tak jej preferují voliči KD-ČSL, SZ a STAN. Koalice KDU-ČSL, SZ a STAN získala v komunálních volbách v roce 2014 třetí nejlepší volební výsledek. Na čtvrtém místě se pak umístil zastupitel a poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher, který je veřejnosti znám jako bojovník proti bankovním poplatkům a propagátor finanční gramotnosti a byl rovněž ve sněmovních volbách v roce 2017 zvolen i poslancem v barvách hnutí ANO.
 
Aktuálních hypotetických přímých voleb primátora hl. města Prahy by se zúčastnilo 39,5% Pražanů, kteří by do čela Magistrátu hl. m. Prahy zvolili bývalého primátora Bohuslava Svobodu (ODS). Na druhém místě se umístil Mikuláš Ferjenčík (Piráti), následován Janem Čižinským (Trojkoalice SZ, KDU-ČSL a STAN) a Patrikem Nacherem (hnutí ANO).

Jak v případě preferencí všech Pražanů, tak i pouze obyvatel hl. města Prahy, kteří by aktuálně šli k hypotetickým přímým primátorským volbám, jsou první čtyři místa stejná, přičemž za zajímavost lze považovat zjištění, že Patrik Nacher je nejpreferovanější personou v barvách hnutí ANO, které získalo v Praze nevíce hlasů jak v komunálních volbách v roce 2014, tak i ve sněmovních volbách v roce 2017.  Stávající primátorka Adriana Krnáčová pak zastává shodně šestou pozici jak z pohledu všech Pražanů tak i aktuálních voličů, kteří by se zúčastnili hypotetické přímé primátorské volby.
 
Exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 9. – 15. prosince 2017 na vybrané skupině 1.107 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel hl. m. Prahy ve věku 18+ let. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel hl. m. Prahy dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.