Íránská vláda OSN sdělila, že má nezvratné důkazy o zapojení CIA do „režírování protestů“, které v uplynulém týdnu probíhaly po celém Íránu.
Nejvyšší právní orgán už předtím tvrdil, že do těch nepokojů, které si zatím vyžádaly dva tucty životů, se přímo zapojuje CIA. Íránský generální prokurátor Mohammad Jafar Montazeri ve čtvrtek tvrdil, že „hlavním režisérem“ těchto demonstrací byl činitel americké CIA.
A íránský vyslanec Gholamali Khoshroo – jehož země není členem Rady bezpečnosti, byl však v pátek pozván, aby se jejího zasedání zúčastnil – řekl, že protesty jsou „přímo podněcovány zahraničními silami včetně prezidenta Spojených států.“
Trumpova administrativa popírá, že by v demonstracích měla prsty, a říká o nich, že ty jsou zcela spontánní. CIA to odmítla komentovat.
Zerohedge.com hlásí:
Velvyslanec Gholamali Khoshroo rovněž obvinil Spojené státy ze zneužívání své pravomoci stálého člena Rady bezpečnost, když ji vyzvaly, aby tyto protesty prodiskutovala. „Je nešťastné, že část jejích členů, místo aby tomu vzdorovala, tak dovolila, aby se tato rada sama nechala současnou administrativou USA zneužít ke svolání schůze kvůli záležitosti, která nespadá do jejího mandátu,“ řekl.
Íránské obvinění podpořilo Rusko, jehož vyslanec Vasilij Nebenzia se obrátil k vedoucí za USA s tvrzením: „Vy plýtváte energií Rady bezpečnosti, místo abyste řešili klíčové krizové situace v Afghánistánu, Sýrii, Libyi, Iráku, Jemenu, Severní Koreji a na Africkém kontinentu. Místo toho navrhujete, abychom se vměšovali do vnitřních záležitostí nějakého státu.“ Ruský zástupce pokračoval: „Jistěže je nám líto těch ztrát na životech v důsledku těchto demonstrací, které nebyli nijak mírumilovné. Nicméně nechme Írán řešit své vlastní problémy, zvláště když právě to on dělá.“
Rusko dále americký postoj označilo za pokrytecký:
„Kdybychom měli postupovat podle vaší logiky, tak bychom měli svolat zasedání Rady bezpečnosti po každých takových událostech, jako byly ve Fergusonu nebo při násilném rozpuštění hnutí Okupace Wall Streetu na Manhattanu,“ řekl Vasilij. „My nechceme být zapojeni do destabilizace Íránu ani žádné jiné země.“
To byla odpověď na zahajovací řeč velvyslankyně USA u OSN Nikki Haley, v níž ta ty týden trvající nepokoje v Íránu charakterizovala jako „spontánní projev základních lidských práv,“ kdy tvrdila, že ty protesty souběžně se odehrávající na „více než 78 místech“ – lze podle mnoha zpráv považovat za protirežimní protesty – a už převážně uvadly, aby otevřely cestu k větším protivládním shromážděním. Připisovala íránským demonstrantům obvyklé motivy svobody a demokracie, když ty mají podle tvrzení mnoha analytiků mnoho tváří a složitou povahu, kdy se převážně zaměřují na chronické ekonomické těžkosti – což se dá očekávat od kterýchkoliv protestů v jakékoliv zemi, jejíž vládu USA nemají rády.
„Íránský lid nakonec určí svůj vlastní úděl. Tak nechť nejsou žádné pochybnosti, že USA se nestydí za to, že stojí na straně těch v Íránu, kteří se snaží o svoji svobodu, o prosperitu pro své rodiny a o důstojnost pro svůj národ. My nebudeme potichu,“ řekla Haley, přičemž rovněž pohrdavě zavrhovala obvinění, že ty protestující a provokatéry „zneužívají jako své loutky cizí mocnosti.“ Řekla, že USA jsou si absolutně jisté, že protesty nejsou podněcovány vnějším vlivem nebo intervencemi. Dále opakovala varování, které bylo už předtím zdůrazněno v předchozím tiskovém prohlášení ministerstva zahraničí: „Íránský režim už dostal výpověď: Svět bude sledovat, co uděláte.“
Mezitím se k rostoucímu chóru zemí obviňujících USA z vměšování do vnitřních záležitostí jak Íránu, tak Pákistánu i jiných zemí s muslimskou většinou přidal Recep Tayyip Erdoğan z Turecka. Turecký prezident v pátek při tiskové konferenci v Istanbulu obvinil USA ze snahy zmocnit se kontroly nad zdroji Středního východu, kdy řekl: „Nemůžeme přijmout, když se určité země – převážně USA a Izrael – vměšují do vnitřních záležitostí Íránu a Pákistánu,“ uvedla AFP.
Mnoho zemí, včetně evropských jako Francie, varovalo, že USA zneužívá íránské domácí situace k podvrácení jaderné dohody z roku 2015 (Společný podrobný akční plán, JCPOA). Už předtím tento týden ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov výslovně USA varoval před „pokusy vměšovat se do vnitřních záležitostí Íránské islámské republiky,“ kdy zdůrazňoval, že „to, co se tam děje, je vnitřní záležitostí.“
Dokonce i Francie ve vzácném okamžiku naprosté shody Ruskem a s Íránem tento týden USA pokárala za předčasné vytahování lidských práv k podvrácení jaderné dohody. Ve středu řekl reportérům prezident Emmanuel Macron: „Oficiální linie prosazovaná Spojenými státy, Izraelem a Saúdskou Arábií, kteří jsou v mnoha ohledech spojenci, je skoro přesně taková, aby nás dovedla do války.“ Tyto země obvinil, že zjevně prosazují „záměrnou strategii“ k podvrácení JCPOA.
„Jinak skončíme tím, že mimoděk způsobíme obnovené vybudování ‚osy zla‘,“ řekl Macron za využití neblaze proslulého výroku bývalého prezidenta George W. Bushe, který tuto frázi používal k popisu zemí jako Írán, Irák a Severní Korea. Macron dále varoval, že v době, kdy by svět konečně mohl opustit cestu směřující ke „konfliktu extrémní brutality,“ by USA neměly na Írán tlačit, aby se na ní vrátil.
Během pátečního nouzového zasedání OSN trvala Francie na předchozích Macronových slovech, kdy francouzský velvyslanec Francois Delattre naléhal na opatrný přístup k vnitřním věcem Íránu, kdy těsně před zasedáním řekl: „Ano, samozřejmě bdělost a vyzývání k plnému respektu ke svobodě projevu, nikoliv však přetváření takové krize na nástroj působením zvnějšku, neboť to by jen ty extrémy posílilo, a právě tomu bychom se chtěli vyhnout.“
Jeho volání po opatrnosti k „zabránění přetvoření takové krize na nástroj působením zvnějšku,“ je jasným poukazem na opakované požadavky izraelských a amerických činitelů po mezinárodní solidaritě s proti-Teheránskými protesty za účelem změny režimu. Takže když i Francie se staví jasně na stranu proti USA a po boku Íránu a Ruska, tak se USA určitě na světové scéně ocitly v izolaci.
Zdroj: washingtonpost.com