Lucie A. Sulovská

Tři demokratičtí senátoři asijského původu přehodnotili svoji podporu pro zákon SCA 5 poté, co obdrželi tisíce mailů a telefonátů rozčilených asijských Američanů, kteří považují případnou pozitivní diskriminace jednak za nespravedlivou a druhak se obávají, že se obrátí právě proti minoritám.

A tak do boje vyrazili právě asijští Američané, kteří jej označili za rasistický, nespravedlivý, diskriminační, urážející lidskou důstojnost i výkony, snahu a píli takto pozitivně diskriminovaných studentů. Olivia Liao, prezidentka Asociace čínských studentů, při protestech sdělila: „Jsme znepokojení občané. Musíme být slyšet, když věci nejsou správné. Neměli bychom mít žádné výjimky týkající se rasy.“

Asiaté totiž podobné zákony nepotřebují. Ze všech rasových skupin ve Spojených státech mají nejvyšší míru dosaženého vysokoškolského vzdělání. Jak to vypadá s absolventy bakalářských a vyšších studijních programů amerických univerzit můžeme vidět v následujícím sloupci. Takový je přibližně podíl dosaženého bakalářského a vyššího vzdělání v jednotlivých komunitách:

Tchajwanci – 74.1%

Indové – 67.9 %

Pákistánci – 60.9%

Židé – 59%

Korejci – 50.8%

Číňané – 50.2%

Venezuelci – 49.7%

Filipínci – 47.9%

Japonci – 43.7%

Bangladéšané – 41.9%

Arméni – 41%

Argentinci – 38.9%

Nehispánští běloši – 30.7%
Průměr v americké populaci celkem – 28.0%

Vietnamci – 26,1%

Afroameričané – 16.5%

Hmongové – 16.0%

Kambodžané – 14.6%

Laosané – 13.0%

Statistika v mnoha ohledech nic nevypovídá o skupině jako takové, je zřejmé, že například ze socialistické Venezuely prchají do Spojených států zejména lidé, kteří se nespokojili se socialistickým zřízením z principu nenávidějícím lidi úspěšné, lidé nezřídka velmi talentovaní, kteří by z nějakého důvodu nemohli doma uplatnit své ambice, a tak se jim logicky ve Spojených státech daří. Také jiné komunity jsou natolik malé a svým způsobem výběrové, že je nelze považovat za reprezentativní vzorek určitého národa či etnika, a také pokulhává případné porovnání s velkými skupinami obyvatelstva. Nicméně pro ilustraci to nejspíš není vůbec špatné.

Asiaté jsou rovněž ekonomicky úspěšní, dosahují nejvyššího příjmu na hlavu i rodinu. Mají velkou míru společenské angažovanosti, jejich politická orientace je rozmanitá (zatímco hispánci a černoši se celkem jasně kloní k demokratům, u asijského obyvatelstva je to zhruba půl na půl; k demokratům se nejvíce kloní Hmongové, k republikánům Filipínci).

Obviněním z rasismu dlouhá desetiletí čelí rovněž americká justice a policie.  Zvlášť velké zásluhy mají v tomto směru černošští lídři jako Al Sharpton, nebo Jesse Jackson. Přesto právě asijská menšina má  percentuálně nejnižší podíl kriminality ve Spojených státech. Asiaté mají také percentuálně nejmenší podíl popravených a nejnižší podíl násilných trestných činů.

Jistě nepřekvapí, že proti zákonu o pozitivní diskriminaci studentů z řad menšin nejhlasitěji protestovali zástupci čínské a tchajwanské komunity.

Pokud se vám článek líbil, vězte, že k jeho sepsání značně pomohlo, že ve Spojených státech stále není považováno za rasistické a zapovězené vyrábět jakékoliv statistiky (vč. těch týkajících se kriminality) na rasové, národnostní či etnické bázi.