ČT jako obvykle mlží o všem, co není v zájmu Big Brothera zpoza oceánu, nyní se to týká Ukrajiny, Majdanu, Iráku či Sýrie, včera pokračovaly mystifikace o protestech studentů v Hongkongu. To, že paní Šámalová z ČT jen popisuje protesty a dělá je čím větší, tím lepší, mě nepřekvapilo, ale rozčarovalo mě, že je tak submisivní i renomovaný sinolog Rudolf Fürst, profesionální znalec čínštiny, historie a kultury Číny, co se přizpůsobuje tendenčnímu pojetí zahraničních událostí v českých médií. Minulou sobotu zahájili protestující v Hongkongu akci Occupy Central. Obklíčili kancelářskou čtvrť a pokusili se prorazit do čtvrti vládní. Žádali přímé volby hlavy více než sedmimilionového Hongkongu.

Ilustrační smímek

„Milujeme Hongkong a podporujeme policii, studenti se teď jen snaží ovládnout hongkongské vedení. Kdyby nepokoje vypukly na Wall Street v Americe, též by to místní šerifové netolerovali,“ stěžovali si místní podnikatelé a živnostníci, tedy většina obyvatel, jejichž obchody přichází kvůli nepokojům v ulicích o zisk. Zajímá mě to; před dvěma roky jsem byl v tomto čase v Pekingu a Tibetu při oslavě státního svátku Číny.

Možná byl pan Fürst indisponován, stejně jako redaktorka; skoro nic o podstatě Hongkongu, jenž je nejvýznamnější světovým centrem obchodu a bankovnictví. Pouze obecné fráze, praktickiy nic o tom, že jde o akci Occupy Central, inspirovanou americkým hnutím Occupy Wall Street, jež vehnalo před deseti roky do ulic Hongkongu stovky lidí. Desítky z nich dokonce v centru města, pod bankou HSBC, žily několik týdnů. Nynější Deštníkové demonstrace se odehrávají na zhruba stejných místech. Opět hlasitá kritika bank a peněžních domů, které však přivedly Hongkong k současné vysoké prosperitě.

Kdo to v Česku ví, že opěvovaní hrdinní studenti mohou defacto protestovat jen o víkendech nebo státních svátcích, kdy se nechodí do škol, v nichž se platí nemalé školné? Prestižní školy totiž zažívají v Hongkongu rozkvět. Rodiče na ně přihlašují své děti ještě před jejich narozením. Za jejich vzdělání jsou ochotni zaplatit až 120 tisíc hongkongských dolarů ročně, tedy zhruba 300 tisíc korun. Za další poplatek se dá místo ve škole rezervovat. Zálohu rodiče často skládají i několik let před nástupem studenta do školy.

Nedávno otevřela své brány 750 studentům v Hongkongu pobočka školy Harrow, která je známá mimo jiné jako alma mater někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Na 500 let starém britském vzdělávacím zařízení se platí roční školné 21 tisíc dolarů (411 tisíc korun). Půjčky, kterými si rodiče rezervují místa k zápisu, mohou stát stejně jako nové auto nebo byt. Na privátních školách jsou naprosto běžné. Mluvíme-li o jejich výši, statisíce se platí jako půjčka pro vstup k přijímacím zkouškám na základní školy. Na střední to ale může být ještě mnohem víc.

Přesto čeští majdanovci nespí, výjimečně ani Karel Schwarzenberg, který navíc srovnává protesty dětí hongkongských milionářů s krvavým řáděním na Majdanu. Nic nedbá na fakt, že při měření „indexu ekonomické svobody“, obdržel Hongkong opět první místo s 90 body ze 100; nejlepších výsledků dosáhl v případě svobody při obchodování. Ekonomická svoboda je nejvyšší v zemích, kde jsou minimální obchodní překážky, regulace a korupce, vysoká vymahatelnost práva a ochrana vlastnictví, jednoduchá administrativa a daně, komunikace s veřejnou správou je rychlá a efektivní, stát provádí zodpovědnou fiskální politiku, Hongkong má jedny z nejnižších daní na světě; město má rovněž přes 42 tisíc USD na obyvatele, zatímco Ukrajina jen 6 900 USD…

Hongkong dnes prakticky nemá nezaměstnanost, 1,3%, dokonce zde pracují statisíce přistěhovalců z celé jihovýchodní Asie. Nemají Zákoník práce, přesto mají jeden z nejvyšších průměrných platů na světě. Nábožensky je místní společnost tak různorodá a tolerantní, jako snad nikde jinde; a žádné multikulturalisty k tomu nepotřebovali. Země nemá naprosto žádné nerostné suroviny, přesto má čtvrtou největší burzu na světě a jeden z nejvyšších HDP na hlavu. Obyvatelé platí minimální daně (max. kolem 15%), DPH neznají vůbec.

Demonstranti naivně obviňují Čínu, že porušila hongkongský „Soubor základních garantovaných zákonů“, který v Samosprávném území Hongkong plní roli Ústavy a vznikl na základně čínsko-britské smlouvy, kterou se Čína zavázala dodržovat padesát let, tedy do roku 2047. A obsahuje články, dávající čínské vládě velkou moc zasahovat do politiky v Hongkongu. Za všechny čl. 158; Všečínské shromáždění lidových zástupců má právo konečného výkladu souborů zákonů. Takže se mohou studenti stavět na hlavu, nejméně ještě 33 roky, než demonstranti prokážou hongkongské vládě pochybení a také šéf správy Leung Čchun-jing již dal jasně najevo, že ze své funkce z těchto důvodů neodstoupí. Možná by se měli studenti alma mater Churchilla obrátit na její vedení, aby si výše zmíněný britsko-čínský pakt prověřil, jak to ti Britové zvorali a dodnes dělají mrtvého brouka…

A jakou další podobnost by viděl pan kníže? Lze snad hledat srovnání s Majdanem a Ukrajinou, kde nechtěl Janukovyč podepsat asociační smlouvu s EU, jelikož věděl, že Ukrajina má desítky miliard vysoký státní dluh, velkou nezaměstnanost a proto chtěl pomoc od Ruska, což však odmítla EU a USA s NATO. A byla z toho mela, stovky zabitých, z toho desítky policistů, tisíce zraněných; v Hongkongu šlo pouze o strkanice, obušky a osmnáct lehce zraněných, z toho šest policistů, nejhorší „zbraní“ byl slzný plyn… Tohle není Hongkong, tohle je Majdan…

Všichni zde vědí, že Peking a Hongkong dokáží najít rozhodnutí, jež bude vyhovovat všem. Experti přiznali, že Hongkong je nejliberálnější místo v celé Asii a snaha o demokratizaci je tam velmi silná. Avšak počet lidí, kteří hájí zachování stability v Hongkongu, a počet stoupenců Occupy Central jsou neporovnatelné. Studentů, vedených 17letým mladíkem, jsou desetitisíce, zbytek obyvatel Hongkongu, tedy cca sedm milionů, jsou pro klid a mír. Proč tedy něco zásadního měnit a „vypřahat koně uprostřed brodu“, když je Hongkong jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví a obchodu? (Jak Janukovyč mučil, zastrašoval a bil nebohé Ukrajince…

Členové frakce TOP 09 a Starostů v čele s Karlem Schwarzenbergem “geniálně podpořili” Ukrajinu tím, že si na oděvy připnuli placky v barvách této země, čímž následovali Sobotkovo televizní vystoupení ve žluté kravatě a modré košili. Ihned se ozval dotaz, jestli chtějí být tak radikální pouze v jedné jediné věci, mají si navíc na záda přišít tibetský prapor a zvážit, jak budou jednat se zástupci největšího věřitele světa současnosti – Číny, jež má nejvyšší devizové zásoby na světě ve výši tří bilionů dolarů a nakoupila státní dluhopisy USA za stejnou bilionovou sumu… Kompromitaci TOP 09 završil poněkud mentálně retardovaný poslanec, který se rozčílil, že si velvyslanec v Rusku Remek dovolil jít k Putinovi na hrudi se státním vyznamenáním SSSR, co obdržel za svůj kosmický let. Je zajímavé, že zmíněnému “osvětáři” nevadilo hajlování a symboly nacismu na barikádách nynější Ukrajiny.

Hádejte; je to Hongkong, nebo kyjevský Majdan?

Část svého pracovního života jsem prožil na Ukrajině, od Lvova a Charkova až po Doněck a Kyjev, takže mám tam spoustu přátel. Znám též Hongkong a můžu srovnávat. Náměstí Nezávislosti – Majdan má pár kilometrů čtverečních, skoro tisícinu rozlohy velkého Kyjeva, v němž žije většina obyvatel, kteří jen trnou strachy, aby nepřišli o práci, o byt, aby měli co jíst a aby se něco nestalo jejich dětem; nepletou se prostě zbytečně tam, kde by mohli přijít k újmě na zdraví.

Možná obyčejní Kyjevané nadávají jako v Hongkongu na politiky, volby je zajímají jen tak z poloviny, ale nikdy by po nikom nehodili zápalnou láhev či dlažební kostku, na nikoho by nevytáhli kulovnici. Demonstrovat sice byli, ale jen do fáze, než se vše zvrhlo v chaos, zapalování pneumatik, brutální rvačky a ve vraždění. Nejsou to totiž neonacisté, snipeři, rowdies a chuligáni, ti “praví bojovníci” z barikád na Majdanu, ale obyčejní dělníci, lékaři, učitelé, vědci, řidiči, prostě všichni slušní lidé, co musí každé ráno zodpovědně vstávat do práce… Stejně jako bohatí podnikatelé a střední třída živnostníků z Hongkongu…

Přes 70 hongkongských magnátů nedávno jednalo v čínské metropoli, kde měli na programu i setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jejich firmy mají na účtech 4 a čtvrt bilionu korun. Tito byznysmeni protesty kritizují, tvrdí, že poškozují reputaci Hongkongu. Bývalá britská kolonie je sice součástí ČLR, ale má zvláštní status, de facto je státem ve státě, který má vlastní vládu, měnu (hongkongský dolar) a je označován za ekonomicky nejsvobodnější místo světa, platí v něm právo, je tam kvalitní zdravotní péče a hlavně skvěle placená práce pro všechny, kdo o ni mají zájem. Tento Zvláštní autonomní region je stále i pro bohaté Číňany velmi přitažlivý. Polovina z 50 tisíc dotázaných čínských milionářů uvádí Hongkong za destinaci, kam by se chtěli odstěhovat…

Opět srovnání; před deseti lety měla Ukrajina 51,7 milionu obyvatel, jichž však o sedm milionů ubylo. Důvodem byla především masová emigrace na Západ za výdělky. Z milionů Ukrajinců, kteří pracují v zahraničí, jich je podle odhadu 60 procent v zemích Evropské unie. Další pak v Severní Americe a tři miliony v Rusku. Nyní potřebuje Ukrajina zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč)… Proto má jen 6 900 USD na jednoho obyvatele, zatímco Hongkong přes 42 tisíc USD…

Proč nešla paní Šámalová natočit reportáž s otci stávkujících dětí, aby se jich zeptala na jejich názor, zdali jsou spokojeni s tím, jak jim jejich ratolesti ničí byznys, přestože za ně navíc platí ročně kolem 20 tisíc dolarů školného? A jak se napřed dohodnou na jednání s čínskou vládou, aby ještě před schůzkou porušili domluvu a vyzvali k dalším protestům? Chtějí se vůbec dohodnout, nebo jen ve své rozmazlenosti prahnou po troše vzruchu…? Možná by „objektivní“ redaktorka ČT uslyšela, že nejlepší by na ně byl velký bič a malý dvůr…

Možná to ČT neví, lépe řečeno nechce vědět, ale celý Hongkong je závislý na Číně; město totiž nemá mj. vlastní zdroje pitné vody, plynu a elektřiny. Pokud by Peking chtěl, mohl by totálně odříznout Hongkong od světa, ale kdopak by chtěl zničit slepici, co mu snáší zlatá vejce? Jak řekla pro LN Zuzana Chvatíková, vysokoškolská pedagožka z jedné technické univerzity v Hongkongu, média nezajímá kdo, co a jak ve městě žije, ale jen jak udělat ze současných událostí nějakou senzaci.

Inu, žádní senzace však nenastane; to by demonstranti museli zburcovat celé město k několikadenní generální stávce, aby otřásli Čínou. A s tím by rodiče studentů, do jejichž vzdělání investují miliony dolarů, rozhodně nesouhlasili, jedině že by Peking zrušil školné…

PS: Výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA (Programme for International Student Assessment), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa, vyplynulo, že znalosti českých dětí se v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech zemí. Nejlepšími výsledky ve výše uvedeném světovém průzkumu se může chlubit Čína, Hongkong, Singapur, Korea, Japonsko a první z evropských zemí – Finsko…

Zdroj: Blog autora