Zaríf: Situace je dnes taková, že celé mezinárodní společenství, včetně Američanů, s výjimkou Trumpa, Izraele a dvou-tří zemí blízkovýchodního regionu, souhlasí s tím, že jaderná dohoda je mezinárodní dohoda, a ne dvoustranná dohoda mezi Íránem a USA. Mezinárodní dohody nemohou být měněny jednostranně někým, kdo ji podepsal. Pokud se podobná praxe (odstupu od dohody jednostranně – red.) stane obecně přijímanou normou ve světovém měřítku, tak možnost dohody se stane složitější. Země, které uzavíraly dohody s USA, si mohou v případě změny americké vlády myslet, že dohody je potřeba znovu projednávat a měnit.

Nedávno jste se zúčastnil Mnichovské bezpečnostní konference, kde jste prohlásil, že Írán neporušuje jadernou dohodu. Jak nyní vidíte situaci okolo této jaderné dohody? Budou evropští účastníci „šestky" podporovat přání USA od dohody odstoupit?

To, co se nyní v mezinárodním společenství odehrává okolo jaderné dohody, stojí ve skutečnosti výše, než samotná jaderná dohoda, jelikož se to týká mezinárodního pořádku. Mezinárodní dohody nebude nikdy dosaženo, jestliže nějaká země, i kdyby to byla supervelmoc, bude schopná přezírat povinnostmi, ke kterým se zavázala dříve, a odstoupí od dohody.

Dnes s ohledem na potřeby mezinárodního společenství v rozhodnutí ohledně mnoha problémů mají země společný zájem, podle kterého nepodporují přístup USA ve věci jaderné dohody. Naopak, vystupují proti. Je jasné, že pokud se dokonce USA rozhodnou jednostranně vystoupit z dohody, tak se izolují a na světové scéně se stanou vyhnaneckou zemí.