Nejen Ukrajina se totiž momentálně neobejde bez ruského plynu a uhlí, jelikož domácí těžbu obou surovin narušily boje se separatisty. Jaceňuk by si měl připomenout a napsat si do deníčku prorocká slova redaktora  Luboše Palaty na adresu Ruska, co by se dala tesat do kamene: “My už si i bez toho vašeho plynu nějak poradíme a uleví se nám. Už vás totiž nebudeme potřebovat…”  Tak to je slovo do rvačky; jak to pan Palata zařídí, když Moskva zavře kohoutky a Evropu ovládnou mrazy pod mínus dvacet stupňů Celsia? Tak dlouho se chodí se džbánem pro plyn, až se kohoutky zavřou…

Že máme v Česku postaveny podzemní zásobníky o celkové kapacitě kolem tří miliard metrů krychlových a ty jsou aktuálně ze sta procent plné. S tím, co máme, ale přece nevydržíme věčně. Abychom opět neslyšeli totalitní hlásání: „Odběr zemního plynu dle regulačního stupně číslo tři.“ Tedy úroveň nouzového režimu v topné sezoně, kdy přednost mají hlavně teplárny, nemocnice, školy a domácnosti.

Že přece máme kromě Ruska čtyři náhradní zdroje: severní Afrika, Katar, USA, případně navýšení těžby v severní Evropě a Nizozemsku, přičemž Putin upozornil, že navzdory sankcím mnozí zahraniční investoři Rusko neopustili, naopak dál zvyšují své investice v nejrůznějších odvětvích ruského hospodářství. Zahraniční tlak protiruských sankcí kvůli ukrajinské krizi však jen upevní rozhodnost Moskvy vše zvládnout a navíc se ještě zocelit.

Ruská skromnost má na mysli svého většího odběratele, než je Evropa – Čínu, jež by totiž chtěla zvýšit spotřebu plynu a nahradit tak uhlí, které způsobuje velké emise. Hlavním důvodem, proč Peking smlouvu podepsal, je tedy zejména zlepšení životního prostředí. Rusko zase využije své produkční kapacity, konkrétně tedy rezervy zemního plynu, které se spolu se západními sankcemi ještě zvýší.

Čímpak že bude zemní plyn do Číny dopravován? Výstavbu plynovodu „Síla Sibiře“ v září 2014 u jakutské obce Us Chatyn slavnostně zahájil prezident Vladimir Putin. Plynovod bude dlouhý 4000 kilometrů a do Číny má předávat suroviny ze sibiřských nalezišť Čajanda a Kovykta. První z nich má odhadované zásoby plynu 1,2 bilionu a druhé 1,5 bilionu krychlových metrů. Roční kapacita budovaného plynovodu je 61 miliard krychlových metrů. Zřejmě bude položen možná i třetí. To znamená, že se Rusko definitivně zbaví závislosti na exportu plynu do Evropy do deseti let. Rusku navíc pomohlo, že Čína zafinancovala stavbu plynovodu „Síla Sibiře“ dopředu.

Čínská centrální banka mezitím informovala, že s ruskou centrální bankou sjednala výměnu národních měn obou zemí. Obě strany si v jejím rámci budou moci vyměnit 150 miliard jüanů a 815 miliard rublů, čímž bych chtěl vzkázat redaktoru Liboru Dvořákovi, že jeho televizní úvahy o recesi Ruska a slábnutí rublu jsou velmi chabé. I přes optimismus s tzv. břidlicovým plynem, jehož zdroje v Evropě jsou sice obrovské, avšak USA je mají v několika stech metrech, v Evropě přes kilometr pod zemí; navíc struktura hornin zde není příznivá.

Znamená to výrazně vyšší náklady na těžbu. Při průzkumných vrtech se nejprve zdálo, že tam jsou obrovské zásoby, ale když udělali několik vrtů a začal proudit plyn, těžba nejprve vystoupala nahoru, ale velmi rychle klesla; břidlice se prostě spekly a výron plynu se zastavil. Zatím v Evropě žádné vrty úspěšné nebyly a zimní topná sezóna Kyjeva tak nebude mít dost plynu: Žádný problém; majdanové město vydalo brožurku s návodem, jak přežít zimu a ušetřit co nejvíc vody a elektřiny.

Kyjev sice mrze, ale Majdan se však otřásá znovu v horoucím pekle. Oslavy ukrajinských nacionalistů se v Kyjevě protáhly do hluboké noci. Vyvrcholením večera byl pochodňový průvod podle vzoru německých fašistů. Po průvodu pod červenočernými vlajkami, za svitu pochodní a s provoláváním slávy Ukrajině a „národnímu hrdinovi“ Stepanu Banderovi, nacionalisté na závěr spálili vlajku Ukrajinské komunistické strany. Během shromáždění po nadšených projevech, oslavujících Banderu a Šucheviče, zašli někteří plamenní řečníci ještě dále a citovali dokonce Hitlera.

Poslankyně strany Svoboda Irina Farion na svém vystoupení řekla: „Máme jen jednu cestu: zničit Moskvu. Kvůli tomu žijeme, kvůli tomu jsme přišli na svět, abychom zničili Moskvu. Abychom zničili nejen Moskaly v naší zemi, ale černou díru evropské bezpečnosti, kterou je nutné smazat z mapy světa.“  Podobné akce proběhly i v Charkově, Oděse a řadě dalších měst. A těmto podvraťákům že ubližuje zlosyn Putin? Holt, demokracie a svoboda po majdansku, jejíž mluvčí strany Svoboda vyzývala poslance, aby uznali status někdejší Ukrajinské povstalecké armády UPA kontroverzního Bandery. Jako bych slyšel Julču Tymošenkovou, kterou si pamatují z Kyjeva, ještě když se bratřila s prezidentem Kučmou. Lidé se prostě nemění…

“Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda (prezidenta Putina) do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracený Rusáky. Kéž bych tam mohla být, dostali by místo Krymu h..vno. Doufám, že jakmile budu moci, tak zapojím všechny své styky a vyburcuji celý svět, aby z Ruska nezbylo než spáleniště.“ A co dělat s osmi milióny Rusů na Ukrajině, když jsou to všechno vyvrhelové? Měli bychom po nich ksakru pálit atomovými zbraněmi…“

Protestující bojůvky venku mezitím házely na policisty kameny, kouřové bomby a střílely do oken ze vzduchovek. Zasedání parlamentu muselo být vzhledem k probíhajícím násilnostem přerušeno. „Demonstranti“, kteří patřili převážně k nacionalistické straně Svoboda a neonacistickému Pravému sektoru, vymlátili okna u parlamentu a zranili několik desítek policistů. Měl jsem dojem, že se na Majdanu mihl i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle s šéfkou diplomacie EU Catherine Ashtonovou a starostou Kyjeva Kličkem.

Inu, revoluce požírá své děti… “Existují mnozí, o kterých nevíte, že jsou to fašisté, přijdete na to ale, když přijde jejich čas,” Ernest Hemingway, Komu zvoní hrana…

Zdroj: Blog autora