"Před nynějším Domem odborových svazů (nepotvrzeně jsem slyšel, že je tento architektonický skvost na prodej) stávala socha Antonína Zápotockého, kterou „ tátové dělníků“ a jiní záhy po majetkovém převratu vyvrátili z piedestalu a postavili tam sochu Winstona Churchilla.  Jeden z „tátů dělníků“ Milan Štěch tuhle prohlásil, že druhou světovou válku vyhrál Winston Churchill. Kdepak nějaký Stalin! Také se hlasitě ozval, že Zeman na sjezdu ČSSD pronesl svůj nejhorší projev," píše ve svém komentáři publicista Zdeněk Hrabica, který na webu Našerepublika.cz  nazval ...  Čuba nebo Štěch? Po staru se přece žít nedá! 

"A já bych si zase dovolil poznamenat – trochu na jiné téma – že své výroky „táta dělníků“ na adresu doc. Ing. Františka Čuby, CSc si mohl nyní po jeho demisi na funkci senátora přinejmenším odpustit.  Dobře všichni víme, jaký ryk a jakou kanonádu všichni narození 17.listopadu 1989 spustili na Františka Čubu – po Havlově veskrze špinavém projevu ze Špalíčku na Václavském náměstí o estebáckých slušovických nitkách," pokračuje Hrabicův komentář.

"Štvanice střídala štvanici. Nakonec zakotvil i na Slovensku.  Po štvanicích, které zažil si zdraví ani sebelepší a sebezdravější senátor nemohl příliš uchovat. Kladu si otázku, co kdyby se tato nenávistná karta proti Františku Čubovi vytáhla k několika – ne ke všem – „tátům dělníků“? A kdyby vyžadovala i od nich hlasitou odpověď, jak odbory pod jejich vedením zacházely s tím gigantickým odborovým majetkem – s rekreačními zařízeními, kulturními domy, zařízeními dětských táborů ROH, knihovnami ZV ROH? Jak se jejich nástupníci dělili v aukcích o díla českých a slovenských výtvarných umělců, když se na minutu zhaslo?ů pokračuje Zdeněk Hrabica.

"Jak a proč i oni zcepeněli, když se v rozvalinách nacházely průmyslové závody – mezi nimi SONP Kladno, OP Prostějov, OKD, zbrojařské slovenské podniky. Když se státní a národní majetky prodávaly a někdy i bouraly – jako třeba stranický Hotel Praha. Do něhož vložili um i čeští a slovenští inženýři a stavební dělníci. Stoprocentně i někdejší odboráři. Pravda, ten zbouraný hotel nepatřil odborům, ale patřil vládnoucí straně. Přisouzený však do rukou všeho lidu," upozornil dále na nečinnost odborů publicista Hrabica.

"I své vlastní životopisy si po americkém vzoru ráčili upravovat, když pak vstupovali většinou do ČSSD. Myslím tím „táty dělníků“. Nemyslím je však ani zdaleka všechny. I ta někdejší odborářská zařízení si pro sebe a pro svá ministerstva a instituce, do nichž se přesunuli zachovali, když je nejprve přejmenovali na školící zařízení," pokračuje komentář Zdeňka Hrabici.

"Pro parlament a senát si jedno takové zařízení dokonce i na zelené louce po převratu sami v Lipnici nad Sázavou postavili. I pivo v tamních hospodách, v nichž sedával Jaroslav Hašek, bylo pro ně moc drahé. Abych se vrátil k počátku, k tomu co v České televizi nyní snad nahlas připomněl jedině senátor Jaroslav Doubrava, takové zacházení si František Čuba nezasloužil. Myslím, že jméno Milana Štěcha, jenž se nakonec o takové zacházení s Františkem Čubou jako předseda Senátu nyní měrou vrchovatou zasloužil, bude zapomenuto.  ," píše Hrabica.

Čuba už navždycky zůstane Čubou

"Tím, co pro tuto vlast a hlavně pro zemědělství jako zcela ojedinělý zemědělec a podnikatel vykonal! Ať se na jeho kroky můžeme dívat z různých stran, bude to určitě záslužný a spravedlivý pohled; dokonale jsem Františka Čubu poznal jaký byl a jakým je. Byl opravdovým stoupencem myšlenky, že po staru se žít nedá!
Štěch bude ve srovnání s Čubou už zítra ničím a zcela určitě nikým," uzvařel svůj komentář Zdeněk Hrabica.

(ps, Novarepublika.cz, Prvnizpravy.cz, foto: ps)

.