Tak jsme strhli nový rekord ve volební neúčasti a Miloš Zeman se opět vytasil s nápadem zavést povinnost volit. I pokud bych odhlédl od toho, jak s povinností volit zacházel minulý režim, nemám pocit, že by takováto změna cokoliv vyřešila. Pokud občany Senát nezajímá teď, nebude je zajímat ani potom. Druhé kolo senátní volby je navíc specifické tím, že je na výběr už jen ze dvou kandidátů. Takže pokud můj favorit už vypadl, tak nemám zvláštní důvod ve druhém kole přijít…

Miloš z Eman

Někteří měli starost o „legitimitu“ voleb, kterých se účastní pouhých 17% voličů. Inu nejsem si jist, jestli se legitimita vynucováním volby zvýší. Kromě toho by mě zajímalo, jak by se dalo kontrolovat, jestli jsem opravdu hlasoval, nebo třeba do urny hodil prázdnou obálku. Nepředpokládám, že by někdo hodlal zajít tak daleko, aby změnil volbu tajnou na volbu veřejnou. Tudíž nevím, jak mě někdo může donutit, abych hlasoval, pokud opravdu nechci.

Miloš Zeman rovněž podotkl, že občané mají nejen právo volit, ale též povinnost se účastnit politického procesu. Aniž bych se tu chtěl pouštět do filosofické diskuse, do jaké míry může být podobná povinnost vymahatelná, musím konstatovat, že tady zamíchal hrušky s jablky. Ve sněmovních volbách máme účast pravidelně přes 60%, takže si opravdu nemyslím, že by se lidé o politiku nezajímali. Volební účast je naopak užitečným indikátorem, který prozrazuje, jak velkou mají různé volby prioritu.

Senátní nebo eurovolby zkrátka evidentně netáhnou. A to ještě měl Senát v prvním kole štěstí, že se současně volilo do komunálu, jinak by přišlo ještě mnohem méně lidí. Senát zkrátka nepřesvědčil velkou část lidí o tom, že je víc než místo pro ustájení vysloužilých politických hřebců. Těžko může někoho přesvědčit o svém zásadním významu, důležitých pravomocí nemaje.

Problém je, že Senát se nachází v dost hloupé pozici. Jelikož nemá možnost zákony přímo zamítat, funguje ve vztahu ke Sněmovně jako velký a drahý „poradní orgán“. A pokud by zase získal pravomoc zákony úplně vetovat, tak bychom se snadno dostali do situace, kdy by se obě komory vzájemně blokovaly natolik, že by nikdo neprosadil už vůbec nic. Pokud Senát ovládá opozice, tak si může trochu chladit žáhu na vládě a hodit jí pod nohy něco klacků, což je asi tak vše. Pokud ho ovládá vláda, tak je Senát jen její prodloužená ruka, která žádnou roli „pojistky demokracie“ stejně neplní.

Místo debaty o tom, jak voliče přinutit jít za plentu, by se politici měli soustředit na to, k čemu nám Senát vlastně je, jestli ho potřebujeme, a pokud budou neochvějně přesvědčeni o tom, že ano, tak nechť o tom přesvědčí i voliče. Výše volební účasti není přímo úměrná kvalitě demokracie. Ta spočívá spíš ve schopnosti institucí přesvědčit občany, aby se zajímali o jejich chod a výsledky. Pokud lidé cítí, že ve volbách o něco jde, tak k nim přijdou. Jinak holt ne…

Zdroj: ePortal.cz