Víte, co se stalo dne 17. března 1926 v Praze? Konala se ustanovující schůze  studentské organizace nazvané „Fašistické studentské sdružení". Organizace, která se stala předchůdcem československého nacionalistického, a z části i fašistického, hnutí Vlajka. Hnutí samotné zahájilo svoji politickou činnost jako politický klub cca v roce 1930 a jeho programem byl stavovský stát. Spolupracovaly s ním i osobnosti jako Viktor Dyk, František Mareš a Karel Schwarzenberg. V hnutí byl i Jan Lobkowicz. Zdroj 

„Na rozdíl od marxistického typu socialismu fašismus prosazoval národní jednotu, ve které by třecí plochy třídního boje  byly eliminovány vzájemnou spoluprací všech stavů na základě korporativního uspořádání společnosti. Korporativismus však nebyl původním vynálezem fašismu, stavovské uspořádání společnosti prosazovaly například i proudy uvnitř katolické církve včetně papeže Pia XI., před tím Lva XIII…“                                                      

„Fašismus totiž nabízel řešení sociální krize, které se obávala buržoazie kvůli možné radikalizaci proletariátu a vrstev nejvíce postižených hospodářskou recesí.“ 

Zdroj ...
 
Tolik historie… Mnozí z čtenářů těchto řádek si jistě pomyslí, proč se k ní vracet? Co mají události, které se odehrály cca před 90 lety společného se současností? Fašismus, jako takový, byl přece zničen, jeho představitelé byli po zásluze většinou potrestáni, historie se neopakuje, současní studenti středních a vysokých škol přece mají zcela jiné „starosti“, atd.

Je tomu ale skutečně tak?

Dnešních médiích se lze dočíst, že na „výzvu“ Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU) tento týden ve čtvrtek, tj. 15. března  2018, v poledne studenti vyjdou na půl hodiny ze školních budov, aby dali najevo nesouhlas s přístupem nejvyšších politických činitelů k ústavě.

„Akce se podle organizátorů může zúčastnit každý, kdo se ztotožňuje s požadavky studentů. Patří mezi ně například, aby prezident plnil ústavní povinnost jmenováním premiéra, který získá podporu a který nebude trestně stíhanou osobou. Studenti rovněž požadují, aby vláda v demisi nekonala zásadní a personální kroky ani nevytvářela nové ústavní pořádky a aby proti nedodržování ústavních zvyklostí důrazně vystoupil Senát.“

Zdroj

"Je tomu ale skutečně tak? Není cílem skutečných organizátorů těchto akcí, což nemusí být studenti DAMU, snaha o zvrácení výsledků demokratických voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a prezidenta České republiky, vyvolání chaosu a v jeho důsledku státního převratu?" ptá se komentár současného dění zeměměřič Ludvík Smýkal.

"Je opravdu „podobností čistě náhodnou“, že v pozadí současných událostí jsou zřejmě, mimo jiných osob, potomci osob, kteří v roce 1926 založili studentskou organizaci „Fašistické studentské sdružení“? Osoby, které jsou poslanci a senátory Parlamentu České republiky? Osoby, které spolupracují s představiteli politické strany KDÚ-ČSL, kteří nazývají členy „sudetoněmeckého landsmanšaftu" slovy „milí krajané“?" ptá se ještě Smýkal.

„Lidé bděte !“ Jiří Drahoš usiluje se stát českým prezidentem!

"Zúčastnit se demonstrace  15. března, v den kdy před 79 lety, 15. března 1939, hitlerovské Německo obsadilo zbytek bývalého Československa, následovalo u nás více než 6 let nepředstavování teroru, likvidace vyhlazování nepohodlných osob a etnických skupin a jiných zvěrstev, by mělo dnešní středoškolské a vysokoškolské studenty, o jejich profesorech ani nemluvě, minimálně přinutit k zamyšlení komu a z jakého důvodu, ve skutečnosti, převážně z nevědomosti, „slouží“…! " doufá Smýkal. 

"Měla by je  spíše inspirovat slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, pronesená na veřejné schůzi pořádané studentskou organizací České strany pokrokové v Hlaholu dne 6. března 1909“ ve věci účasti studenta v politice: „Má se účastnit - nemá se účastnit politiky? Má se účastnit. Účastnit je ovšem slovo neurčité.“ „Především řekl bych teoreticky, on se má vzdělávat a připravovat.“

Zdroj
 

(Ludvík Smýkal, Prvnizpravy.cz, foto: ps)