Žijeme v novém světovém nepořádku, v němž místo mezinárodního práva panuje právo silnějšího. Stejně jako v dobách nejhroznějších politických procesů v bývalém Sovětském svazu se tentokrát Západ přiklonil k právnímu názoru prokurátora Andreje Vyšinského, že k odsouzení stačí podezření.

Dvojnásob to platí, je-li tím podezřelým Ruská federace a její prezident Vladimír Putin, případně jeho spojenci. Takovým vděčným tématem se stala opakovaná použití zakázaných chemických zbraní v Sýrii, kde je z tohoto zločinu  obviňována syrská armáda a její ruští spojenci. Není to tak dávno, kdy na syrskou leteckou základnu dopadaly americké rakety. Samotný chemický útok zatím objasněn nebyl. Stejně jako ani po více než třech letech neskončilo vyšetřování sestřelení malajského letadla nad východní Ukrajinou.

Beze zbytku nejsou nejsou vyšetřeny ani zdánlivě méně komplikované případy podezřelých úmrtí ruských emigrantů ve Velké Británii – Litviněnka, Berezovského, Perepiličného a nejnověji Gluškova. Všichny spojují dvě věci: patřili ke spolupracovníkům Borise Berezovského a zemřeli za záhadných ukolností. Útok binárním plynem na bývalého plukovníka GRU (ruské vojenské rozvědky) Skripala a jeho dceru spáchaný před dvěma týdny ve Velké Británii poněkud připomíná všechny podezřelé kauzy v Sýrii v posledních pěti letech.

Kreml: Britské obvinění Putina je šokující a neomluvitelné!

Použití bojového plynu jako vražedného nástroje nemá v poválečné Evropě obdobu. Reakce britské premiérky Theresy Mayové byla okamžitá, rázná a bezprecedentní. Dle výpovědi bývalého vynálezce této látky Vila Mirzajanova plyn se vyráběl v Sovětském svazu, takže je jasné, že Rusko ho buď proti bývalému britskému agentovi použilo, nebo nezabránilo tomu, aby se dostal do nepovolaných rukou. Britské ultimatum, které vyžadovalo ruskou odpověď do úterka do 24 00, mi nápadně připomínalo desetibodové ultimátum Rakouska – Uherska Srbsku po Sarajevském atentátu v roce 1914. Srbsko ho tehdy odmítlo jako nepřijatelné a vypukla První světová válka.

Na horkou válku mezi Západem a Ruskou federací zatím nedošlo, ale masivním vzájemným vypovídáním diplomatů (ke kterému se možná přidají další spojenci Británie v NATO) jsme se jí zase o kousek přiblížili. Za situace, kdy k odsouzení stačí pouhé podezření, se to může snadno zvrtnout, stejně jako v roce 1914.

Přiznám se, že jsem se hodně zajímal o to, jaký by byl cíl podobné vražedné provokace ze strany Ruské federace, případně nějakého dalšího aktéra. Časové údaje svědčí o tom, že útok na Skripala a jeho dceru má souvislost s ruskými prezidentskými volbami. Na základní otázku, komu to prospěje a komu ublíží, je snadná odpověď. Ublížilo to Rusku a osobně Vladimírovi Putinovi v očích Západu a v očích části jeho voličů.

Bašta: Spor mezi Británií a Ruskem může vést až k aktivaci čl.5, k válce...

Jistou nápovědu, komu že to prospělo, poskytují zprávy z druhého března, kdy ruští oficiální činitelé varovali, že se v Sýrii připravuje provokace s použitím zakázaných bojových látek, po které by měl následovat raketový úder USA na vládní čtvrť v Damašku. V Sýrii se nic takového (zatím) nepřihodilo, zato v Salisbury k tomu došlo. Škoda, kterou pověst Ruské federace utrpěla je neskonale horší než kdyby se něco podobného stalo u Damašku. Džihádisti původem z RF bojující v řadách islámského státu by asi neměli žádné zábrany zlikvidovat bývalého plukovníka GRU. Při vzpomínce na neexistující zbraně hromadného ničení v Iráku, (což se posléze ukázalo  jako úspěšná akce íránské rozvědky) bych se přimlouval za to, aby se nejprve vyšetřovalo, teprve poté soudilo a střílelo. Podezření není důkaz.
    

 (rp,prnizpravy.cz,foto:pl)