Zděnek Mahler napsal řadu knih o významných osobnostech domácí i světové kultury, jakými byli například Dvořák, Smetana, Mozart, Masaryk či Havlíček. Jako autor nebo spolutvůrce je podepsán pod mnoha filmovými či televizními scénáři, které znáte z pravidelných repríz jako jsou Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Božská Ema, Den sedmý, osmá noc, Amadeus nebo Lidice.
Prvnizpravy.cz byly na místě děje, když spisovatel Zdeněk Mahler besedoval se čtenáři na Knižním veletrhu v květnu 2016.
Opustil jsem televizní zpravodajství a dívám se na cestopisné pořady
"Opustil jsem televizní zpravodajství a dívám se na cestopisné pořady. Doporučuji," prohlásil na besedě se čtenáři na Knižním veletrhu spisovatel, scénárista, pedagog, autor řady knih o významných českých osobnostech Zdeněk Mahler.
Dotazy návštěvníků Knižního veletrhu vkvětnu 2016 na legendární osobnost byly zaměřeny na současné problémy Evropy zejména na značnou migraci Afričanů a Asiatů do Evropy.
"Připomenu názor Ajatolláha Chomejního, který kdysi prohlásil, že všechno rozhodnou nohy našich mužů a vaginy našich žen," řekl spisovatel mimochodem a dodal, že už nesleduje moc televizní zpravodajství, ale o to více cestopisné pořady.
"Všimněte si, že v historii nedošlo nikdy k tomu, aby se obrovské úsilí a finance věnovaly něčemu jinému, než zbrojení a spíše užitečnému. Třeba tomu, aby se pod Saharou našly zásoby obrovského množství vody," řekl spisovatel.
"Víte, jako kluk jsem žil v Indii, kde lidé dodnes žijí v nepředstavitelné bídě. Jejich život je podobný utrpění lidí v koncetrácích. Přesto zůstavají v místech, kde mají kořeny."
"Jsem stařec, který by už do ničeho neměl kafrat, ale přesto pozoruji, že se při současném vývoji a při současných výbojích ke slovu dostává náboženství, které neprošlo dalším vývojem, zůstalo někde ve středověku. Za pět století islámský svět nic v duchovní sféře nového neposkytl," řekl spisovatel na otázku současného dění ve světě a vyjádřil předpoklad, že se velmoci USA a Rusko a další země domluví na společném řešení současného stavu.
"Našel jsem zajímavost z roku 1936, kdy se nějaký novinář zeptal osobně Karla Čapka, čím to je, že jeho díla končí utopisticky? Karel Čapek mu tehdy odpověděl, že je to možná tím, že chtěl zmapovat zánik bíleho plemene. Kdo by si dovolil právě Karla Čapka podezřívat z nějakých podivných dnes patrně nepřijatelých názorů," poznamenal známý spisovatel.
Zdeněk Mahler odpověděl i na otázku poválečného odsunu Němců.
"My se stále zabýváme otázkou odsunu Němců, jenže se zapomíná, že už Masaryk upozorňuje na publikace z devadesátých let devatenáctého století, které předpokládají, že Češi budou vysídleni někam do prostoru Bosny a Hercegoviny. Navíc vedle odsunu Němců z území Československa proběhl ve stejnou dobu i odsun Němců z Polska a to se neprobírá," upozornil v květnu 2016 spisovatel Mahler.