Nesouhlas lidí s dosavadní politikou, který se ze strachu bojí ventilovat veřejně, aby je stát nesejmul. Vznik přistěhovaleckých ghett a rostoucí násilí, na které odpovídají policisté službou beze zbraně. Totalitní metody vůči rodinám a dětem s pomocí občanských udavačů z řad pachatelů dobra. Skoro polovina zisků ze zahraničního vývozu ropy a plynu, investovaná do státního fondu, u kterého Norové nevěří, že jim za nějaký čas zajistí důchody (hlavně že kritici ruské ekonomiky poukazují na to, že bez ropy a plynu by Rusko nemělo nic). I to je Norsko, které je socialisty vydáváno za stát, ze kterého bychom si měli vzít příklad.
Publicista norského původu Yngvar Brenna poskytl čtenářům v polovině roku 2012 skrze server iHned.cz možnost klást oprávněné otázky, které přicházely na mysl lidí po činu Anderse Breivika. Jak vidí své rodné Norsko realista? Cituji některé z jeho odpovědí:
„Hlavní problémy Norska jsou spojené s přistěhovalectvím, zločinností a jejich častým neřešením a nedostatečnou snahou policie, dále s nedostatky a dlouhou čekací dobou ve zdravotnictví, nekvalitním školstvím, rušením služeb na venkově, efektivizací a centralizací v zemědělství a rybářství a tudíž s rušením a slučováním farem a odlidňováním venkova, nedostatečnou frekvencí spojů veřejné dopravy atd.“
„Podle loňského průzkumu je přes polovina Norů proti tomu, aby se v zemi usadili další imigranti. Skepse je největší za celu dobu, za kterou byly prováděny výzkumy veřejného mínění. Jen za loňský rok přibylo 67000 přistěhovalců. Starousedlíci tvrdí, že jim přetekl pohár trpělivosti: Mnozí lidé vnímají přistěhovalectví tak, že jako kdyby byl zničehonic zavedený volný pohyb osob z celého světa. Pronikavě mění národnostní skladbu země. Lze podle některých mluvit o novém věku stěhování národů. Donedávna jednolité etnikum přestává být výhradními obyvateli norského území. Pomalinku se země stávala země Norů, ale velice rychle ji politici odevzdávají, přenechávají jiným, kteří mnohdy nepřicházejí s dobrými úmysly. Lidé putují tam, kde je to pro ně lepší a to pro země, kam emigrují, vyvolává jako v případě Norska, velké potíže.“
„Soužití je teď čím dále více otřásáno kvůli vzájemné rivalitě a sváru, jako na trhu práce, kvůli kriminalitě, agresivnímu žebrání s napadáními atd., zneužívání dávek, vytváření paralelních společností v společnosti atd. To poslední – vytvářející se ghetta – přispívá ke zvýšené skepsi vůči Muslimům, kteří patří k nejproblematičtěji integrovatelným skupinám. Situace se po atentátech (pozn.: Anderse Breivika) nezměnila, naopak. Lidé si ve stále větší míře myslí, kdyby bylo o přistěhovalectví, stejně jako o členství v EU uspořádáno hlasování, většina by byla proti. Referendum se ale nekoná a je otázkou, zda by stejně bylo respektováno, kdyby se konalo.“
„Přistěhovalectví je také jev, který do velké míry živí sebe: Více přistěhovalců přispívá k tomu, že se jich usadí ještě více a to zase živí nejrůznější úřady a organizace, které jsou oprávněny získávat prostředky na svou činnost ze státní, krajských či okresních pokladen.“
„Téměř polovina vývozních příjmů Norska pochází z vývozů ropy a plynu. Ten fond kvůli nevýhodným investicím poslední dobou hodně prodělává a mnozí pochybují o tom, jestli budou někteří běžní Norové z něj někdy v budoucnu užít.“
K výše uvedenému poskytuji odkaz na článek blogera Andreje Ruščáka o způsobu, jakým norská obdoba naší sociálky (ale nejen ta, oni tam mají v podstatě na každém rohu občanské udavače) zachází s rodinami a dětmi. Fakt doporučuju – tahle nějak si představuju novodobý fašismus, ke kterému lze dospět skrze princip pomalu vařené žáby.
Zvykl jsem si, že politici a servilní novináři informují o věcech a dějích tak, aby se vešly do předem stanovených mantinelů. Zdrojem informací se tak stále častěji stávají nikoli čeští politologové, sociologové, nebo zajetí komentátoři, u nichž má Česká televize jistotu, že v přímém přenosu nepřekvapí nějakým vyjetím z kolejí, ale lidé, žijící své životy v různých částech světa. Kdo vymyslel internet, je dle mého soudu historicky absolutně nejprospěšnějším člověkem na Zemi. Kdyby politici tušili, jak mocným nástrojem se pro zisk informací internet jednou stane, zemřel by při nějaké nehodě.
Naši socialisté mají Norsko za vzor. Jenže oni nedávají za vzor lidi tam, ale systém. A to je zaztracenej rozdíl. Kdyby se ptali lidí, poslali by je se systémem do hajzlu. S oblibou tvrdím, že i vrah může mít někdy pravdu. „Je štěstím pro stát, když lidi nepřemýšlejí,“ prohlásil Hitler. A měl ji. Ne, Norsko není vzorem pro nás. Je odstrašujícím příkladem pro celou Evropu.
Zdroj: Blog autora