Z Číny se vrátilo nesourodé české poselstvo, částečně z Hradu, částečně z podhradí, aby potvrdilo, že situace je zoufalá, ale nikoliv vážná. Šéf šanghajské společnosti CEFC, který byl zatím hlavní osobou pro čínské investice v Česku a poradcem prezidenta Miloše Zemana, opravdu není na svobodě. Ale firma je na tom líp než její šéf. Jie Ťien-ming prý odstoupí z vedení a úplně odejde. Zbytek může dopadnout celkem dobře. Firmy s posíleným kapitálem se ujme někdo jiný a bude se věnovat vážnějším věcem.

Motorem nadějí je fakt, že se hledá řešení pro pokračování strategické čínsko-ruské spolupráce v oblasti zásobování ropou, které měl stvrdit čínský nákup podílu v Rosněftu. O tomto obchodu CEFC se před časem dohodl čínský prezident s ruským za návštěvy v Moskvě. Souběh okolností zároveň nabízí spekulaci, že bude příležitost znovu tento obchod doladit na nejvyšší úrovni.

Aktivita čínské společnosti CEFC byla rozvíjena ve dvou směrech. Tím prvním bylo vytvoření finančního nástupiště pro investice v Evropě, pro které byla vybrána Praha a banka J&T. Z tohoto plánu zatím sešlo, nákup dalších 40 procent akcií, kterým se měl zvýšit podíl CEFC v této bance na polovinu, byl nyní čínským partnerem zrušen, protože by se stejně nestihl do 31. března, jak bylo stanoveno ve smlouvě.

Ale otevřená je druhá větev, kterou je rozvíjení čínské strategické spolupráce s Ruskem. Představoval ji plánovaný nákup 14,16 procenta ruského ropného gigantu Rosněft za 9,1 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun). S penězi je samozřejmě problém, bez vnějšího financování to není možné. V tisku se teď objevily informace o tom, že peníze by mohla poskytnout čínská státní finanční skupina Citic Group, plně vlastněná čínským ministerstvem financí, která by za to fakticky převzala CEFC.

Jenže situace se komplikuje. Financial Times upozorňují, že Igor Sečin, šéf Rosněftu a přítel Putina, je na seznamu osob, které postihují americké sankce proti Rusku. Citic Group proto váhá s obchodem, který by ji dostal do konfliktu s Američany. Tím, kdo nabízí akcie ruské ropné společnosti, se kterou je spojeno zhruba 40 procent ruské těžby ropy, je především globální společnost Glencor, kontrolující 150 těžebních a metalurgických podniků, ropných zdrojů a zemědělských producentů. Mimochodem, Glencor Agriculture působí i v Česku. Glencor kupoval podíl v Rosněftu za peníze z italské banky Intesa, a ta už počítá s tím, že po obchodu s CEFC dostane svých 5,2 miliardy dolarů zpět.

Také Rosněft by rád věděl, na čem je a vyslal delegaci do Šanghaje, aby zjistila důsledky zadržení šéfa CEFC. Řešení prostřednictvím vstupu čínského státního partnera do CEFC může mít více podob. Zmíněný Citic podle FT uvažuje, že by byl jen pasivním investorem, který posílí bilanci skupiny, ale nebude přímo jednat s ruským protějškem. Aktivní role by se mohl ujmout největší a nejstarší čínský správce aktiv China Huarong, který má i konsolidační divizi. Ta už prý vstoupila do té části spletité struktury CEFC, která je určena pro koupi podílu v Rosněftu.

Čína počítá s rychlým rozvojem zahraničního obchodu s Ruskem, který se má zvýšit ze stávajících 80 miliard dolarů ročně na 100 miliard dolarů ročně, a velký podíl v tom má mít právě ropa a její rostoucí ceny. O plánu informoval čínský předseda vlády Li Kche-čchiang na plenárním zasedání čínského parlamentu, kde byl potvrzen do funkce na další funkční období. Také ruský prezident si váží strategického partnerství Ruska s Čínou a krátce po svém znovuzvolení řekl, že tyto vztahy jsou na bezprecedentní úrovni.

Jak ruský, tak čínský prezident teď byli zvoleni pár dní po sobě a dá se předpokládat snaha potvrdit vynikající vztahy i pro další období. Příležitostí k setkání, kde by se pak dal probrat i Rosněft a CEFC, může být víc, ale některé jsou docela naléhavé.

Především je tu příležitost společně zasáhnout do řešení situace na Korejském poloostrově, kde už jsou domluveny přímé rozhovory severokorejského vůdce Kim Čong-una s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, a potom i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Problém má strategický rozměr, takže nepřekvapí, že čínský i ruský prezident už nabídli spolupráci. Co překvapilo, to byla zpráva o telefonátu Donalda Trumpa do Moskvy, kdy k blahopřání k úspěšné volbě Vladimíra Putina přidal i neurčitou nabídku společného jednání na téma odzbrojení.

Může to být reakce na informace o nových ruských zbraních (pak by na Washington zapůsobila stejná taktika, kterou předtím praktikoval Pchjongjang). Pokud však bereme vážně severokorejský záměr odzbrojovat a likvidovat jaderné zbraně za bezpečnostní garance pro svou zemi i režim, odzbrojování bude muset zasáhnout dál než na Korejský poloostrov. Trump, který konečně nabírá sebevědomí skutečného prezidenta, nikoliv jen cíle bezpočtu vyšetřování a bezohledného vnitropolitického nátlaku, to může vnímat jako historickou příležitost.

Historické kyvadlo se tak zdá být za úvratí nejvyššího napětí na pokraji války a chystá se zhoupnout do příznivějších časů. Ani britské skřípění už to nejspíš neovlivní. Za těchto okolností by nemusel dopadnout špatně ani případ CEFC a českého pokusu hrát aktivní roli v evropských vztazích s Čínou, byť dalšímu vývoji můžeme jen přihlížet. Když se vyřeší Rosněft, je vyřešeno všechno. Vymění se šéf a jede se dál.