Proto fenomén 15. března 1939 se za určitých okolností může opakovat v poněkud jiné formě. Neudorflová má pravdu.

Neudorflová: Výročí německé okupace Československa 15. 3. 2018

V rámci EU jsme spadli do staronové situace. Koncem 30. let 20. století Evropě hrozila německá forma fašismu – antisemitský a protislovanský nacismus. Po roce 2000 začala islamizace Evropy s pomocí neoliberálního demokratického zmatku.

Kdo je u moci dnes?

Ve studii „Vývoj terorismu v letech 2012–2016“ jsem uvedl o osudném vývoji EU:
„Lisabonská smlouva je vypracována pro Evropu, která již neexistuje. Lisabonská smlouva může platit v ideální mírové Evropě, ne v dnešní Evropě stíhané krizemi. Přitom migrační krize představuje největší bezpečnostní problém. Puritánsky ji dodržovat znamená kapitulovat před agresivní nelegální migrací šermující lidskými právy. Také Listina lidských práv, která je přijata tak, že je v podstatě součástí naší ústavy, je koncipována pro hluboký mír a ideální společnost. Idealističtí zastánci migrantů lehce poukáží na to, že obrana proti migrantům vede k porušování lidských práv. Je čas v rámci EU, a též u národních států, porušit ústavní pořádek a pozastavit platnost těchto dokumentů.“ (Vývoj terorismu v letech 2012–2016, kap. 1.6.1., Ústí nad Labem 2016)

Na tzv. demokratické klišé jsem upozornil též v doslovu ke knize „Bombardovat nemocnice je normální“: „Typický nositelem bludu o evropské lásce a míru je Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně. Řekla v Interview Plus v Českého rozhlasu Plus 2.1.2017 v 11.34 hod.: „…k základům naší evropské kultury nebo euroatlantské civilizace, chcete-li, patří prostě milosrdenství a jaksi otevřené dveře těm, kdo trpí a přicházejí jako trpící.“  Wagnerová si neuvědomuje ve své naivitě, že klid v Evropě byl vykoupen desítkami zástupných koloniálních, protipartyzánských a politikou motivovaných válek po celém světě. Války byly podporovány východními i západními státy. I dnes je mírová Evropa součástí válek. Politici to ukázali především na Balkáně a v muslimském prostoru Asie a Afriky…“

Roček: Bombardování nemocnic a střílení novinářů je normální

V New Yorku v roce 1945 vyšla kniha vydaná v roce 1947 také v Československu pod názvem „Anatomie Míru“, kterou napsal Emery Reves. V knize popisuje dobu před Mnichovem 1938: „V zásadě může totalitní fašistický stát existovat v hospodářství kapitalistickém ... jako v systému socialistického hospodářství s centralizovaným plánováním a se státním vlastnictvím kapitálu. Fašismus není reakcí proti kapitalismu ani reakcí proti socialismu. Je to reakce proti demokratickému individualismu.“ (str.128)

K tomu co napsal Reves lze dodat: Další formou je extrémní forma liberální demokracie a fašistická teokracie – viz třeba Saudská Arábie a Írán.

Souvislosti dneška

Podobně jako v 30. letech 20. století stačilo po roce 2000 jenom 10 let k posilování radikálního a fašistického hnutí v islámských zemích na Blízkém východě a v Africe, a západní státy nejsou ochotny je zastavit.

Spouštěčem islámské agresivity vůči nevěřícím psům v EU bylo islámské vítězství na Balkáně. Koncem 90. let 20. století země NATO předali islamistům Kosovo, zahnaly do defenzivy Srbsko a otevřely balkánské země (kromě Chorvatska a Řecka) islámskému živlu, tedy soustředěnému tlaku z Turecka a Saudské Arábie. To byl první signál naprosté neschopnosti politiků států NATO. Obdobná neschopnost západních politiků se projevila vůči Hitlerovi v 30. letech 20. století.

Miloš Zeman: Česká republika nikdy neměla uznat Kosovo!
Protizápadní islámský tlak je zvyšován selháním USA a NATO v Afghánistánu, Iráku, Libyi a podporou chaosu v Sýrii. Z chování zemí NATO v letech 2010 – 2014 vyplynulo, že jsou neschopné bránit svůj status quo v Evropě. Islámské státy převzaly iniciativu. V roce 2014 bylo islamistickým politikům zřejmé, že mohou zahájit invazi islámského obyvatelstva do EU pomocí migračních vln.

V knize sociologa a europoslance Jana Kellera (Evropské rozpory ve světle migrace, Praha,  Slon 2017) se např. dozvídáme, že: „Od druhé poloviny roku 2014 dochází k prudkému vzestupu počtu migrantů, který v roce 2015 kulminuje a v roce následujícím klesá jen částečně. Evropské instituce přitvrzují ve svých opatřeních. Méně však směrem k oslabení proudu migrace, mnohem výrazněji směrem k zemím, které se migranty zdráhají přijímat. Pro toto období je charakteristické energické úsilí podělit se o důsledky nezvládnut&eacute ; migra ní vlny a ve srovnání s tím absence podobně energického řešení průběhu… migrace. V této fázi sílí tlak na přijetí povinných kvót.“

Proto se obávám, že nový 15. březen 1939, ale s novým datováním, není nemožný. Dodává Roček.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)