Úředníci maďarské vlády jsou pod sankcemi USA za korupci. Taková opatření přijímají USA jen proti nepřátelským zemím, nyní poprvé proti členu EU a NATO. Vypadá to tak, že Viktor Orbán překročil „červenou čáru“. Ale kdy? O seznamu deseti v USA nežádoucích osob informoval jako první Andre Goodfriend (dobrý přítel), chargé d´affaires v Maďarsku, který však odmítl uvést podrobnosti, pouze řekl, že mohou nastat i sankce hospodářské. Ministr zahraničí Maďarska Peter Siyarto odcestoval do USA, aby zjistil co a jak, ale na ministerstvu zahraničí nebyl přijat ministrem. Siyarto žádal předložit fakta. Goodfriend je vysvětlil takto: „Společnostem, které by chtěly podnikat v Maďarsku, chybí prostředí bez korupce.“

Viktor Orbán

K takovým řečem jsou Maďaři skeptičtí. Orbán už získal v tomto roce třetí vítězství. Nejprve v parlamentních volbách, poté ve volbách do Evropského parlamentu a nedávno jeho strana zvítězila s velkou převahou ve volbách komunálních. Za ní se umístila strana Jobbik. Ministerský předseda slíbil Maďarům udělat pro ně v příštích čtyřech letech hodně dobrého. Toto prohlášení Západ pochopil jako slib posílit vzdorování Bruselu a evropským hodnotám. Avšak ve skutečnosti se jedná o větší sociální orientaci státu.

Maďarsko „neutahuje opasky“, ale naopak. Snížilo tarify energetických společností o více než 20 % a projednává zákon, který by zakázal komunálním podnikům vyplácet svým akcionářům dividendy, aby se přirozeně vzniklé monopoly vrátily státu. Řekl k tomu: „Musíme jednou pro vždy ukončit energetickým společnostem, ignorujícím zájmy lidí, éru jejich hospodaření.“ Daňové břemeno přesunul na velký finanční kapitál. Koncem září byl přijat zákon o kompenzacích přibližně 3,2 miliardy EUR (4,1 miliardy USD) dlužníkům, kteří utrpěli újmu ze zvýšení úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých před krizí. Nový zákon také zakazuje bankám zvyšovat úroky na jakékoliv nevyrovnané úvěry do 30. 4. 2016. Banky patří především zahraničnímu kapitálu. Německý tisk upozorňuje, že zahraniční investoři v Maďarsku znervózněli.

Orbán dal podnět k zařazení zákazu prodeje půdy v Maďarsku cizincům do ústavy. Dále významně zkrátil lhůty pro přechod cizích investorů na užívací právo (majitelé nesmějí užívat půdu mimo určení). Podle Evropské komise to brání volnému pohybu kapitálu v eurozóně. FIDES tvrdí, že to pomůže upevnit národní malé a střední podniky a zvýšit jejich počty na 50 až 80 procent vzhledem k zemědělským holdingům.

Západ Orbána kritizuje také za to, že kontroluje činnost neziskových organizací, dále za přijetí zákona o reklamě, což prý bude neziskovky potlačovat a že hodlá zvýšit daně takovým společnostem jako je Facebook, YouTube a Google.

Podle západních moralistů je nejhorší, že Orbán sahá na západní hodnoty, jakými jsou tolerance k homosexuálům a liberálním svobodám. Rakouský Standard přirovnává Orbána k Putinovi a připomíná ukončení dodávek plynu Ukrajině ze strany Maďarska.

Peter Siyarto nedávno řekl, že sankce proti Moskvě nejsou k ničemu, ekonomika Evropy se propadá, nejhůře ze všech jsou na tom země Střední Evropy, přičemž ukrajinská krize stejně trvá. Maďarská ekonomika kvůli sankcím přichází denně o 50 milionů forintů (206 tisíc USD). Maďarsko přišlo o 12 % exportu do Ruska a zemí SNS. Washington se snaží přimět další vzpurné – Slovensko, Finsko, ČR a přesvědčováno musí být dokonce i Polsko, aby rovněž na nejbližší Orbánovu družinu uvalily sankce.

Petr Iskenderov, jehož články jsou na OM v RO hojně zastoupeny, píše: „Hospodářská krize v Evropě přiměla již dříve maďarskou vládu distancovat se od mnohých kroků Bruselu. Sankce USA a EU proti Rusku utvrdily příklon Budapešti k samostatnější politice. Samozřejmě, že členství v EU a NATO Maďarsko značně omezuje, ale tendence k větší samostatnosti tu je. Právě toto vyvolává nelibost Washingtonu, a nikoliv daňové kontroly některých amerických firem.“

Snaha o ovlivnění Maďarska tak, aby nepokračovalo s Ruskem na jaderné elektrárně Paks, na plynovodu Južnyj potok i jinde, existuje. Jenže Orbán řekl: „Dejte vy nějakou adekvátní variantu!“ Nedočkal se odpovědi ani od USA, ani od EU.

Kde a kdy Orbán překročil červenou čáru? Asi při přechodu kvantity svých „zločinů“ do kvality. K tomu se ještě přidružuje jeho postoj k autonomii Maďarů v Zakarpatí. Jeho přesvědčení je, že „Maďaři žijící v sousedních zemích musí mít plné právo na autonomii a získání dvojího občanství. I na Ukrajině“.

Zdroj: Pravda.ru