V nahrávacím studiu Dvojky bylo narváno televizními štáby, fotografy, reportéry i novináři. Mluvilo se o české hymně, která u sportovců nevyvolává správné emoce, když se hraje před mezistátním utkání.  Někteří sportovci tak trochu závidí Polákům, Italům a Francouzům. Ti dokonce v hledišti zpívají hymnu i během ragbyového nebo možná i fotbalového utkání, pokud jejich tým vyhrává nebo potřebuje probudit i útoku. Ale nejde jen o sportovce. Hymna se v Česku v televizi nebo v rozhlase hraje jen na konci roku o půlnoci i když v jiných státech třeba zrovna i  na Slovensku zní státní hymna každý den.

"Naším cílem není měnit zákon nebo někomu něco nařizovat. Chceme otevřít diskuzi, přijít s novým pohledem na věc. Při sportu se přeci hymna hraje jednoznačně nejčastěji. Znovu otevíráme otázky, zda by hymna neměla být sebevědomější či zda by neměla mít opět dvě sloky jako před více než sto lety. Vždyť odpověď na otázku Kde domov můj přichází až v posledním verši druhé sloky,“ uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Diskuze o hymně jde napříč sportovním prostředím, tématu se, jak Kejval přiznal, věnuje i Česká unie sportu.

Nové nahrávky vznikly 4. prosince 2017 v historických prostorách Smetanovy síně Obecního domu, nahrál je Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a nazpíval Kühnův smíšený sbor. Sólových partů se ujali Štěpánka Pučálková a Svatopluk Sem.

"Mým cílem bylo připravit sebevědomější a slavnostnější verzi. Změny doznala hymna po stránce harmonické i instrumentační,"  říká Miloš Bok.

ČOV otevřel téma na půdě Českého rozhlasu, stanice Vltava pak poskytla odborný diskuzní rámec: "Oceňujeme, že se sportovci pouští do debaty o věcech veřejných, třeba i tím, že nyní sami iniciují diskusi na téma podoby státní hymny. Úkolem rozhlasu jako veřejné služby je otevírat a vést veřejnou debatu, proto chceme být v této věci nápomocni, zejména jde-li o věc nám tak blízkou, jako je hudba a milé tóny národní písně,"  řekl šéfredaktor stanice Petr Fischer.

ČRo Vltava se bude podílet na odborné hudební debatě o nové verzi hymny, ale i na zkoumání širších souvislostí vztahu společnosti k tomuto národnímu symbolu.

"Hudba je tu, vzácně sdíleným tmelem české společnosti a o ni a její budoucnost nám jde stejně jako sportovcům především,ů dodal Fischer.

Pro připomenutí.  Budoucí česká hymna vznikla již roku 1834. Hudbu složil František Škroup, slova napsal Josef Kajetán Tyl. Skladba odedávna budila velké vášně a často se o ní diskutovalo, a to především za první republiky, mezi politiky, umělci, v hospodách i domácnostech. Vyjadřovali se k ní i dva první českoslovenští prezidenti – Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Po roce 1992, s rozpadem Československa, přišla hymna o druhou, slovenskou sloku a zůstala ta česká část. Slováci k té své části si přidali druhou sloku.

V diskusi zazněly i poznámky na text čské hymny.

"Ve větě ... Kde domov můj, chybí sloveso." 

"Text hymny je 200 let starý a měl by doznat inovace."

"Třeba, kdyby se stal prezidentem textař Michal Horáček, možná by se v tom angažoval."

V rozhlasové relaci zazněla i pozvánka do muzea ... "Nové varianty hymny si budou moci poslechnout i návštěvníci výstavy Založeno 1918: Doteky státnosti, která se otevře již 10. května 2018 a kterou připravuje Vojenský historický ústav.