Čínský bankovní systém nemá ve světovém bankovnictví obdobu. Funkci centrální banky v ČLR vykonává Čínská Lidová Banka (ČLB). Byla vytvořena během Čínské občanské války v roce 1948, rok před převzetím moci komunisty. Po vyhlášení komunistického státu 1. října 1949 následovalo rozsáhlé znárodnění. Všechny komerční banky byly začleněny do ČLB, která se měla nadále starat jak o měnovou politiku, tak o komerční bankovnictví. Reforma čínského bankovního sektoru, její průběh a peripetie jsou úzce spjaty s politicko – hospodářským vývojem Číny za posledních více než třicet let. První fáze bankovní reformy 1979-1993 měla dané mantinely. Země si měla podržet socialistický charakter a po celá osmdesátá léta ekonomice vévodily státní podniky, soukromé podnikání se začalo rodit až koncem 80. let. Druhá fáze reformy pak znamená prohloubení tohoto procesu, na jejímž konci stojí současný čínský bankovní systém.

V této době se projevila rostoucí poptávka po bankovních službách a univerzálních bankách, kde se vedle korporací ke slovu začaly hlásit i domácnosti.Vedle menšího počtu nebankovních finančních institucí určených například pro financování nákupu aut či spotřební financování pak na čínský trh dorazily zahraniční banky. Ty zde vstoupily jak nepřímo v rámci akciové účasti v čínských bankách, tak zde mají vlastní zastoupení.

Poučené čínské vedení rozhodlo o nutnosti upravit vlastnické vztahy. Valná část problémů totiž byla spojena s plným státním vlastnictvím, a proto byla umožněna kapitálová účast zahraničních bank, stejně jako vstup čínských bank na burzu. Změna vlastnických vztahů měla napomoci k tomu, aby management bank byl ve své činnosti vázán mezinárodními standardy .

Důležitým momentem byla privatizace státních podniků, ke které se ve velkém přistoupilo od roku 1997. Rozprodej především malých a středních firem pak vedl k trvalému poklesu jejich podílu na HDP a zaměstnanosti, když v roce 2010 zaměstnávaly už jen 20 procent ve městech trvalého žijícího obyvatelstva. Privatizace více než sta tisíc firem, z nichž dnes ve státním vlastnictví zůstává zhruba pětina, pak samozřejmě působila jako samoočistný proces na reformu bank.

Důležitým faktorem byl pak dynamicky rostoucí trh s půjčkami. Boom čínské ekonomiky pokračující i začátkem nového století kdy se podepsal na neutichající poptávce korporátních klientů (hromadných) a nově i domácností po úvěrech všeho druhu, což se podepsalo v první dekádě nového století na jejich meziroční míře růstu o takřka dvacet procent. Korporátní bankovnictví nabízí širokou škálu finančních produktů a služeb, které firmám pomáhají plně využívat obchodních příležitostí jak v zahraničí, tak na domácích trzích.

Není se tak čemu divit, že v pokrizovém období Čína výrazně překonává ROE (rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity). Zkratka ROE, je pojem, který označuje kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu bank.

Bank of China nesmí být zaměňována s Čínskou lidovou bankou (centrální banka Čínské lidové republiky) .Bank of China Limited je jedna z 5 největších státních komerčních bank Čínská lidové republiky.

Industrial & Commercial Bank of China (ICBC) je největší bankou v Číně , co do počtu zaměstnanců a zákazníků. ICBC se odlišuje od ostatních státem vlastněných komerčních bank tím, že je na druhém místě v oblasti devizového obchodu a první v clearingového podnikání.(Clearing neboli klíring je účtování vzájemných operací bez hotovostního placení).

Byla založena v roce 1912. Je nejstarší bankou v Číně . Od svého založení až do roku 1942, vydávala bankovky jménem vlády. V roce 2009 to byl druhý největší věřitel v Číně celkově a pátou největší bankou na světě podle tržní kapitalizace hodnoty.

V uplynulých letech po začlenění do Světové obchodní organizace /WTO/ Čína urychlila otevírání se světu v bankovnictví , tím ještě víc bank se zahraničním kapitálem pomocí různých forem vstoupilo na čínský trh a rozsah jejich odborných operací se neustále rozšiřoval.

Vstup zahraničních bank na čínský trh také podněcoval zesílení jejich konkureceschopnosti. Jednak přináší čínským konzumentům výhody a obohacuje čínský finanční trh, jednak napomáhá rozvoji konkurencí domácích finančních orgánů a zvýšení jejich výkonnosti.

Důležitým postupem akciové reformy čínských státních komerčních bank je účast čínských bank na obchodu na zahraničních burzách cenných papírů . Nyní mnoho čínských bank o tento cíl vynakládá nemalé úsilí.Pět největších čínských bank ale odepsalo v prvním pololetí na špatných úvěrech osm miliard dolarů.

V situacích, kdy mají velké finanční domy problémy s neplatiči, nechtějí stav ještě zhoršit omezením likvidity, tak si najdou cesty, jak neplatícího dlužníka refinancovat či splatnost odsunout,“ citovala agentura Bloomberg bankovního poradce na čínském trhu.

Standardy Mezinárodního měnového fondu bankám velí klasifikovat půjčky, kdy je splátka jistiny či úroku po splatnosti více než 90 dní. Podle deníku Financial Times se to v Číně obchází tak, že dlužící firma si na černém trhu půjčí vysoce úročené peníze, kterými splatí starý úvěr, a během pár dní jí banka poskytne nový, kterým firma uhradí úvěr z neregulovaného trhu. Takovéto úvěry mají i čtyřicetiprocentní roční úrok, dají se však zvládnout tím, že podniky v problémech takto drahou půjčku splatí během několika dní.

Společně s růstem své ekonomické moci už Čína nechce na zahraničněpolitické aréně zůstávat ve stínu. Země se pokouší o rozšíření stupně svého vlivu v Asii.

Když srovnáme Čínu se Spojenými státy, je zde jen zlomek počtu bank jako v Americe, kde mají přes 8 500 bank a kolem 80 tisíc bankovních poboček. „Čína je taková velká země, druhá největší ekonomika světa s 1,3 miliardy obyvatel, a přesto má jen několik desítek bank. Když je dáte dohromady s pobočkami zahraničních bank, jde o nanejvýš stovku bankovních ústavů. USA mají naopak 300 milionů obyvatel a přes sedm tisíc bank,“ píše se na stránkách Chinese Economic Trends.

Profesor finanční a měnové fakulty Čínského lidového institutu pan Zhao Xijun analyzoval, že s vstupem zahraničních bank na čínský trh se jejich odborné způsoby a management také přenášely do naší země. To způsobilo, že čínský finanční trh se ještě víc zdokonaluje a je ještě pestřejším . Čínští konzumenti tak mohou používat ještě víc a lépe finačních služeb.

Home Credit, založený v roce 1997 v Česku, je jedním z předních poskytovatelů spotřebitelského financování ve střední a východní Evropě, Společenství nezávislých států a Asii. Firma na konci loňského roku zaměstnávala 51.400 lidí, aktivních klientů měla 7,7 milionu. Home Credit působí v Číně od roku 2008, kdy byla v úvěrové branži prvním zahraničním investorem a spotřebitelské půjčky tu neměly do té doby žádnou tradici. Od letošního ledna má firma licenci na nebankovní půjčky pro celou zemi.

Zdroj: ePortal.cz