Norská sociálka hrozí Češce za medializaci odebráním rodičovských práv. O případu české rodiny Michalákových v Norsku jste jistě slyšeli. Norsko jim 20. 5. 2011 odebralo jejich syny Denise a Davida, kteří stejně jako rodiče mají české občanství. V červnu 2014 se tím konečně po 3 letech začala zabývat česká vláda, přestože rodina předtím žádala vládu opakovaně o pomoc, včetně prezidenta republiky.

V červnu 2014 byla vláda z případu “ v šoku”, vypadalo to na rychlý zásah státních orgánů a navrácení dětí do ČR, kde na ně čeká i jejich širší rodina, prarodiče, tety, strejdové, bratranci a sestřenice. Uběhlo 5 měsíců a chlapci jsou stále zadržováni Norskem. Jejich matka Eva Michaláková je rozhodnuta zůstat v Norsku do doby, než je získá zpět. Boj se sociálkou nevzdává, přestože ta na ni vyvíjí obrovský nátlak. Sociálka je znepokojena tím, že případ v ČR medializovala. Sledují, co o něm bylo napsáno. Nyní jí vyhrožují odebráním rodičovských práv, pokud bude v medializaci pokračovat a požadují, aby všechny informace z médií stáhla a zrušila stránku www.kdejemojedite.cz, která o případu podává ucelené informace. Paní Michaláková přitom neporušila žádný norský zákon tím, že případ medializovala.

Nyní je situace taková, že česká vláda NEVYVÍJÍ dostatečný tlak na to, aby byli chlapci vráceni do své rodiny. Česká vláda pouze DOPORUČUJE norské straně, aby byl případ znovu přezkoumán, zejména to proč jsou chlapci rozděleni do dvou rodin. České státní orgány ve své zprávě pro Norsko ani nepožadují navrácení chlapců zpět do jejich rodiny, ani jako možnost umístění chlapců do péče prarodičům nebo tetě.

Veškeré snahy českého státu zastat se matky a rodiny chlapců tedy spočívají pouze v tomto doporučení. Tento postup je zcela nedostatečný. Způsoben je zřejmě také tím, že Norsko je silný partner, který do ČR investuje mnoho peněz, např. prostřednictvím norských fondů. Z norských fondů se mj. momentálně financuje přeměna současného systému dětských domovů na systém profesionální pěstounské péče. Což je ironie, protože norská sociálka je nejkritizovanější v Evropě a Norsko bylo kvůli vysokému počtu odebraných dětí z rodin opakovaně kritizováno mezinárodními organizacemi.

Nyní tedy paní Michaláková čelí tlaku norské sociálky a musí řešit velice laxní přístup českého státu. Přitom ona, otec dětí a děti samotné mají české občanství. Mají tedy nárok na ochranu českého státu.

Podpořme prosím její rodinu v tomto boji s norskou sociálkou, která na ně již 3 roky vyvíjí obrovský nátlak, který se stále stupňuje. Svědčí to pouze o tom, že si uvědomili, jak moc se zmílili. Jejich předpoklad, že odeberou další děti rodině cizinců a převychovají je v tichosti na Nory v rodinách norských pěstounů, se ukázal jako chybný. Rodina boj nevzdává.

Pokud můžete, podpořte je svým podpisem formou papírové petice, která bude brzy ke stažení na stránkách www.kdejemojedite.cz.

Podpořit můžete rodinu i tím, že 4.11. přijdete od 9 hodin do Vyšehradské ulice naproti Emauzskému opatství. Zde se bude konat státní konference připomínající 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte. Tato Úmluva je bohužel čím dál častěji zneužívána proti dětem a jejich zájmům. Před budovou bude stát petiční stánek a později se přesune k norskému velvyslanectví.

Není možné, aby byla rodina potrestána za to, že norská sociálka zcela svévolně určuje pravidla zacházení s dětmi a porušuje mezinárodní Úmluvu o právech dítěte, kterou se zavázala dodržovat.

Případ zrekapituluji. V roce 2011 si Eva Michaláková stěžovala v mateřské školce na učitelky za to, že nechávají její dítě válet v bahně, přestože venku byla zima. Také na to, že synovi neustále někdo rozbíjí brýle a je šikanován jiným chlapcem. Učitelky na to reagovaly tím, že rodinu udaly sociálce pro podezření, že otec mladšího chlapce sexuálně zneužívá. Následovalo okamžité odebrání dětí sociálkou přímo ve školce a vyšetřování na policii, u doktorů a psychologů. Toto podezření bylo vyvráceno.

Děti v té době byly umístěny do předběžné péče. Evě Michalákové bylo sociálkou tvrzeno, že ji s dětmi umístí do domova pro matky s dětmi do doby, než se případ vyřeší. Že jí děti budou vráceny, pokud od svého manžela odejde a podepíše, že souhlasí s předběžným umístěním dětí do péče jiné osobě do doby, než se uvolní místo v domě pro matky s dětmi. Paní Michaláková toto podepsala, odešla od manžela na podnájem a čekala na uvolněné místo a dovyšetření případu.

Později se ukázalo, že už zde ji sociálka podvedla, protože jí žádné místo v domě s dětmi nehledala, ani tu ta možnost nebyla.

Místo toho osoba, které byli chlapci přechodně svěřeni, začala psát na chlapce vlastní posudky. Soužití chlapců označila za problémové a doporučila, aby byli rozděleni do dvou různých rodin, protože není možné se o ně starat společně. Chlapci přitom ve své rodině měli bezproblémový sourozenecký vztah.

Podezření ze sexuálního zneužívání bylo vyvráceno, proti otci nebyla ani podána obžaloba. Otec nebyl kvůli tomu stíhán, žije nadále v Norsku zcela svobodně.

Matka se neprovinila vůbec ničím, proti ní žádná obžaloba nebyla také podána. Vše je doloženo policejním vyšetřením a posudky doktorů a psychologů.

Matka splnila všechny požadavky norské sociálky, včetně toho, že odešla od manžela a našla si vlastní bydlení vhodné pro ni a chlapce.

Přesto soud na základě posudků sociálních pracovnic rozhodl o umístění chlapců do pěstounské péče.

Matce jsou povoleny schůzky se syny za dohledu sociálky. Zde nesmí říct, že syny miluje, nesmí je objímat či jinak dávat najevo mateřskou lásku k nim. Sociální pracovnice píše ze schůzek lživé zápisy a později je z případu proto odvolána. Důkazem jsou zvukové nahrávky, které obashují zcela jiné sdělení než je zapsáno v posudcích.

Mezitím ale sociálka schůzky omezuje s odůvodněním, že matka může mít na syny negativné vliv. Za negativní vliv sociálka považuje to, že chlapci ze schůzek odcházejí s pláčem, neboť chtějí být se svou matkou. Právě to, že jsou chlapci rozrušení je pro sociálku důkaz špatného vlivu matky na syny a schůzky se jí daří omezit.

Abych zkrátila popis případu, o kterém si můžete přečíst na www.kdejemojedite.cz, nyní jsou chlapci rozděleni ve dvou pěstounských rodinách v Norsku. Matka je smí vídat pouze 2x ročně na 2 hodiny pod dohledem sociálky ve sterilní místnosti k tomu určené. Nesmí sama vyvíjet žádnou aktivitu, vše ponechat na chlapcích. Nesmí je obejmout, nesmí připomínat nic ze společné minulosti. Pokud udělá něco, s čím sociální pracovnice nesouhlasí, schůzka je ukončena.

Věcí, které svědčí o záměrné snaze sociálky oddělit chlapce od rodiny je více. Je to např. zákaz kontaktu matky se syny v době Vánoc, v den jejich narozenin, pěstouni chlapcům nepředávají dárky od jejich matky, matce nedávají fotografie synů ze školního focení se slovy, že jejich školy se nefotily. Chlapci nežijí ve společné obci. Chlapcům není umožněna výuka češtiny, přestože před odebráním oba česky mluvili a mají na to dle zákona právo.

Jejich dědovi panu Pavelkovi norská sociálka zrušila návštěvu hodinu předem. Návštěva byla plánována půl roku dopředu, děda si koupil letenky a přivezl jim dárky. Odůvodnění zrušení návštěvy : za půl roku nesehnali pro dědu tlumočníka. Přitom paní Michaláková jim sama dala kontakt na státem registrované tlumočníky, kteří by ještě v ten den byli ochotni přijet tlumočit. To sociálka samozřejmě odmítla a návštěvu dědovi zrušila.

Sestra paní Michalákové, která má 2 vlastní děti žádala u norského soudu o svěření chlapců do péče. O svěření do péče žádal I jejich děda pan Pavelka. Norský soud tyto žádosti ignoroval a chlapce svěřil do pěstounské péče dvěma norským rodinám.

Paní Michaláková žije a pracuje v Norsku. S přítelem vychovává jeho dceru. Je tedy očividné, že dle norské sociálky smí vychovávat “cizí” dítě, ale nikoliv svoje vlastní. Podpořme rodinu, aby jí byli chlapci navráceni co nejdříve. Tak jako Slováci podpořili Ivanu Boorovou a pomohli tímto tlakem dostat chlapce zpět na Slovensko.

Zdroj: EUportal.cz