Sádhu je v hinduismu obecný termín označující asketu či žebravého poutníka, který se vzdal světského života, aby dosáhl nejvyššího duchovního cíle. Dříve Amar byl obyčejným úředníkem a žil v Novém Dillí. Ve světském životě se jmenoval Mahant Amar Bharti Ji, měl rodinu, ale na počátku 70. let dospěl k závěru, že to všechno nemá pro něho žádnou hodnotu. Pak se Amar rozhodl vzdát se všeho a věnovat se bohu Šivovi, ale o tři roky později si muž uvědomil, že je stále spojen se světskými pokušeními, a pak se od nich odřízl a zvedl ruku nahoru. Od roku 1973 žijí sádhu v této pozici.

Po dobu 45 let se ruka zdeformovala a přeměnila se na kosti, pokryté kůží. Ruka se zcela otěhotněla a zpevněná svisle.

Někteří říkají, že Amar Bharati byl velmi znepokojen válkami na planetě a zvedl ruku ve jménu míru.

Ve městě Haridwar, během poutních ceremonií Kumbhaméla (jedna z největších masových náboženských událostí na světě), je Amara Bharati je velmi uctíván. Navíc inspiroval jiné sádhuové, aby si vztyčili ruce kvůli harmonii a míru, některé z nich vydrželi sedm, třináct a dokonce i dvacet pět let.

Amar Bharati pravidelně poskytuje rozhovory, ale nechce mluvit o sekulárním životě, jako jiné asketové. Jeho duchovní poselství se soustřeďuje na hněvu moderního světa, na jeho hádkách a válkách a na tom, jak lidé ničí své blízké.

Nejdůležitější je žít v míru a harmonii. Když se sádhu ptají na ruku, zda to bolí, Amar odpoví, že dřív bolelo, ale už na to zvykl. Když vysvětluje svůj čin, říká, že dělá to samé, co před ním vykonalo mnoho svatých, a tak Amar pokračuje v tradici.

V náboženství Indie opravdu existuje druh služby, kdy asket věnuje část svého těla Bohu. Sádhuové v zemi jsou respektováni a uctíváni za svou svatost. Předpokládá se, že asketickými praktikami očistili jak svou karmu, tak společnost jako celek. Ve jménu víry, sádhuové provádí neobvyklé úkoly, například, dlouho jedí nebo spí stojící.