Podobné varování Ministerstvo zahraničí USA zveřejnilo také před vraždou předního srbského politika Olivera Ivanoviće.

Současně s tím premiér samozvané republiky Ramuš Haradinaj reagoval na záměr kosovských Srbů samostatně formovat „Asociaci srbských obcí" ZSO, svérázný subjekt, který má výkonné zmocnění. Haradinaj varoval, že „trpělivost ve městě Priština není nekonečné", na což Marko Djuric oznámil, že „všem je jasné, že v Prištině vládnou lidé, kteří nechtějí mír a připravují válku".

Podle názoru bývalého ředitele Vojensko-kontrarozvědkové agentury Srbska Momira Stojanovice, slova Haradinaja je nutné vnímat s opatrností, protože v Kosovu se nic neodehrává bez signálu USA. Navíc je třeba mít na vědomí zvláštnosti vztahů dvou předních politiků samozvané republiky, premiéra Ramušem Haradinajem a prezidenta Hashima Thaçi.

„Haradinaj je voják (bývalý polní velitel Kosovské osvobozenecké armády, dále UÇK). Určitě může vytvořit hrozbu bezpečnosti, jeho slova by se neměly brát lehkovážně. Thaçi má chladnější hlavu, přestože je také extremistou," říká Stojanovic.

Momir Stojanovic má jistotu, že se Srbsko musí obrátit na světovou společnost, aby se Priština vrátila z cesty válečných prohlášení do cesty dialogu.

Haradinaj si užívá neomezené podpory bývalých členů UÇK, proto je mnohem nebezpečnější pro mír a stabilitu, než Thaçi. Na druhou stranu Spojené státy vědí, že pokud Srbský List (největší politická organizace Srbů v Kosovo) samostatně vytvoří Asociaci srbských obcí, bez zásahu orgánů tzv. Republiky Kosovo se neobejde. Pokud Asociace opravdu bude 20. dubna vytvořena, mám strach, že nás znovu čeká ještě vážnější krize.

Od koho vychází hlavní nebezpečí?

Kosovské bezpečnostní síly, které Priština hodlá přetvořit v plnocenné VS, mají nejenom moderní zbraně, ale i přístup k základnám KFOR. Hlavní část ozbrojení se nachází v Prištině a v jižní časti města Kosovská Mitrovice. Skupiny Kosovských bezpečnostních sil (4000 vojáků a 2500 v rezervu) jsou rozmístěny tak, že kontrolují hranice „republiky" ze všech stran.

Ovšem podle názorů odborníků se v případě krize první aktivizují „spící jednotky" UÇK, které na území Kosova mají dost zásob zbraní ještě z doby teroristických operací 90. let. Podle některých posudků v místech obydlí albánského obyvatelstva na Balkánu existuje možnost ozbrojit kolem 160 000 lidí a rozdělit je na čtyři divize: v Kosovu, Makedonii, Černé hoře a na severu Řecka.

Přitom generál Stojanovic si myslí, že když USA řeší vlastní úkoly v regionu, používá Albánce jako „trojského koně" na Balkánu a spoléhá se na jejich touhu na sjednocení území, která pokládají za své.