Pokud Vy, kolego Johnsone, jste porovnával tyto hry úrovní jejich organizace, pak je to spíše sebekritika než rýpanec. Vzhledem k tomu, že Mezinárodní olympijský výbor v té době oficiálně pochválil nacisty za vysokou úroveň přípravy a provedení těchto her. Pokud jste, Borisi Johnsone, neměl na mysli sport a organizaci, ale politickou situaci, je to ještě pokrytečtější, protože Německo tohoto období a jeho zřízení mělo vaše vedení velmi rádo. Abych tuto skutečnost prokázala, chci všem Britům připomenout rozsah oficiálního zastoupení Británie na oněch nacistických OH...

Podle oficiální brožury třetí říše z roku 1936 - mám ji nyní v ruce a je mě velmi nepříjemné ji držet - byla na nich přítomna veškerá britská vysoká společnost ...

... Všichni osobně komunikovali a účastnili se různých akcí s nacistickými oficiálními činiteli. Ale víte, co je nejpokrytečtější? Skutečnost, že, na rozdíl od britského diplomatického sboru, který tam byl pracovně, oni tam přijeli z vlastní iniciativy. Do Berlína, k Hitlerovi, v roce 1936! Přijeli jako zástupci britského establishmentu, jako členové Sněmovny lordů, jako aristokrati do státu, který byl už v třicátém šestém roce otráven příslušnou ideologií a nacházel se v odpovídající politické atmosféře. A co víc, v té době, kdy britský dvůr svou přítomností prokazoval říši čest, tam již byl zřízen systém koncentračních táborů a proti občanům fungovaly norimberské rasové zákony!

A po tomto má Británie tu drzost nám něco říkat? Přičemž SSSR se na rozdíl od této země nezúčastnil nacistických olympijských her z vlastní iniciativy. Mimochodem, MOV s ohledem na tento bojkot ze strany SSSR odmítal přímý kontakt se sovětským Ruskem až do roku 1951, ale zato "velmi ocenil organizaci her" v nacistickém Německu ...

Johnsone, nepovažujete za hanebnou, nebo jak s oblibou říkáte, že "je z toho na zvracení", účast takového počtu vysokých britských funkcionářů na zahájení 36. olympijských her ve třetí říši? Co všichni tito vážení britští lordi, sirové ... dělali na návštěvě u Hitlera? Povyprávějte své zemi o této znamenité stránce své vlastní historie?

Ale tímto Británii neopustíme. Protože Boris Johnson učinil spoustu dalších výroků kromě třetí říše. Šéf britského ministerstva zahraničí ve svém vystoupení 28. března srovnal případ Skripalja s událostmi popsanými v románu Fjodora Michajloviče Dostojevského. Vypadá to spíše na začátek Zločinu a trestu v tom smyslu, že všichni jsou prý přesvědčeni o viníkovi a jedinou otázkou je, zda se sám přizná, nebo zda bude dopaden.

Takže, Johnsone, vy jste nepřečetl Zločin a trest až do konce. Měl byste se stydět ... Je tam přece jasně popsán obraz a myšlenky vyšetřovatele soudních případů (vyšetřovatel Porfirij Petrovič), který velmi pedanticky a na rozdíl od vás důsledně vedl případ vraždy lichvářky a její sestry. Tohle je naše klasika a my ji milujeme a známe, proto tady máte jeden citát ... I když, myslím si, pro mnohé z vás to bude šok:

"Ani ze sta králíků nikdy neuděláš koně, ani ze sta podezření nikdy nevznikne důkaz, neboť jak zní jedno anglické přísloví, je to jen otázka soudnosti, a vášně, vášně se pokuste ovládnout!..."

Přesně, speciálně pro Borise Johnsona je tento citát. Přece se mu líbí Dostojevský? Přečtěte si jej, bude vám k užitku. (Jedna věc je provádět vyšetřování kvůli důkazům, jiná, kvůli podněcování vášní).

A tady je další citát :

"Teď ráčíte říci, že je to důkaz, ale koneckonců, dejme tomu i když "důkaz", ale jako ostatní, pantáto, o dvou koncíchi Ale přece vyšetřovatel je také pouze člověk. Kaji se. Chtěl bych šetření, tak říkajíc, matematicky přesné. Rád bych dostal důkazeček, aby vypadal jako dvakrát dvě jsou čtyři. Přímý a nesporný důkaz!"

To je také z Dostojevského, kolego Johnsone, takto pracovali ruští vyšetřovatelé v románu Dostojevského, jehož paralelu jste uvedl. A v souvislosti s tímto Vám připomínám, že britská strana takto nepracuje. Pohrdli jste všemi normami mezinárodního práva, bez vyšetřování a důkazů, chvatně jste prohlásili, že Rusko se podílelo na této otravě. Takže se zamyslete, Britové vyhlásili výsledky ne se špatným šetřením, ale bez jakéhokoli vyšetřování vůbec! A bez jakýchkoli důkazů. Londýn nejenže doposud nepředložil žádné důkazy, dokonce ani nenačrtnul žádný konkrétní obraz toho, co se vlastně stalo! Byla však zahájena rozsáhlá politická a mediální kampaň na základě... Na základě čeho?

Znovu prohlašujeme. Rusko nemá s touto událostí nic společného, ​​a pokud už chceme provádět literární paralely, pak jejich stoprocentní zásah odpovídá jen Britům. Úloha Rodiona Raskolnikova se například doslova zrodila pro bývalého předsedu vlády této země Tonyho Blaira. Právě on se rozhodl zahájit v roce 2003 agresi proti Iráku pod záminkou, že země má zbraně hromadného ničení. Vždyť všichni věděli, že Irák žádné takové zbraně nemá, ale předstírali, že mlčky jsou s Británií solidární. Proto Blair, stejně jako Raskolnikov, později požádal o odpuštění a oznámil, že toho lituje. Připomínám osobně Johnsonovi, co přesně tehdy prohlásil:

"Jsem plně zodpovědný za jakékoli chyby bez výjimky, bez jakéhokoliv ospravedlnění. A vyjadřuji nejhlubší lítost nad oběťmi operace v Iráku ... "

Takže, pane Borisi , najdete v sobě sílu a odvahu také projevit lítost, protože neexistuje žádný důkaz proti Rusku?

Čekáme ..."

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová