Představitel turecké vlády: "Evropa bude muslimská"

napsal Uzay Bulut
29. března 2018

Překlad původního textu: Kurdish Afrin Falls to Turkey
Překlad: Kryštof Čermák

• 
  

  Severní Kypr Turecko islamizovalo díky vojenské invazi, ke které došlo v roce 1974. Pro islamizaci mnohem mocnější kontinentální Evropy nicméně podporuje spíše demografický než vojenský džihád.

  
  


• 
  

  "Místa, kde pracujete a žijete, jsou nyní vaším domovem, vaší novou vlastí... Jezděte těmi nejlepšími auty. Bydlete v těch nejkrásnějších domech. Mějte pět dětí, nejen tři. Protože vy jste budoucnost Evropy."— turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, 2017.

  
  

Zatímco je mnoho Evropanů stále pranýřováno za to, že masovou migraci z většinově muslimských zemí vnímají jako hrozbu pro Západní kulturu, a jsou obviňováni z xenofobie, islamofobie a šíření strachu, obsadilo včera Turecko město Afrín v Kurdy obývané části Sýrie.

Ve stejné době prominentní představitel turecké vlády otevřeně a hrdě prohlásil, že demografie Evropy se mění ve prospěch muslimů.

Poslanec Alparslan Kavaklıoğlu, člen vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a předseda parlamentní Komise pro bezpečnost a tajné služby, nedávno uvedl:

"Štěstí a bohatství světa se přesouvá ze západu na východ. Evropa prochází nezvyklým obdobím. Její populace klesá a stárne. Obyvatelstvo Evropy je velmi staré a lidé, kteří tam přichází odjinud, tak získávají práci. Ale Evropa má problém. Všichni nově příchozí jsou muslimové – z Maroka, Tuniska, Alžírska, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Íránu, Sýrie a Turecka. Ti, kdo přicházejí z těchto zemí, jsou muslimové. Došlo to tak daleko, že nejoblíbenějším jménem v belgickém Bruselu je Mohammed, druhým Melih a třetím Aisha."

Podle Kavaklıoğla povede pokračování tohoto trendu k tomu, že

"muslimové křesťany v Evropě přečíslí. To tam zvyšuje nacionalistickou, xenofobní a protiislámskou rétoriku. Proto okrajové a malé strany začínají ve volbách dostávat velké množství hlasů... Ale nejde tomu zabránit. Evropa bude muslimská. S pomocí Alláha tam uspějeme, tím jsem si jistý."

Kavaklıoğlu není prvním tureckým představitelem, který zdůraznil důležitost populačního růstu. Současný prezident a tehdejší premiér Recep Tayyip Erdoğan vyzval v roce 2009 Turky, aby měli alespoň tři děti. "Čím více nás bude, tím budeme silnější," řekl. Od té doby se Erdoğan snaží povzbuzovat turecké občany, aby se množili. V roce 2013 zopakoval svůj apel:

"Potřebujeme mladou a dynamickou populaci... Západ je v krizi a my nechceme, aby se do stejné krize dostalo i Turecko. Vyzývám naše matky – neberte to na lehkou váhu. Potřebujeme, aby se tato myšlenka šířila. Potřebujeme, aby se stala skutečností. Je to hodnota, kterou nelze měřit penězi ani žádnými jinými materiálními statky."

V roce 2017 se Erdoğan obrátil na Turky usazené v Evropě s výzvou, aby měli dokonce ještě více dětí:

"Místa, kde pracujete a žijete, jsou nyní vaším domovem, vaší novou vlastí. Posilujte svůj nárok na ně: Zakládejte více firem a posílejte děti do lepších škol. Žijte se svými rodinami v lepších čtvrtích. Jezděte v těch nejlepších autech a bydlete v těch nejkrásnějších domech. Mějte pět dětí, nejen tři. Protože vy jste budoucnost Evropy."

Tisíce podporovatelů tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana mávají tureckými vlajkami na manifestaci v Kolíně nad Rýnem, Německo, 31. 7. 2016 (Foto: Sascha Steinbach/Getty Images)

To samé nyní Erdoğan říká i kyperským Turkům. Během nedávného setkání s předsedou vlády Severokyperské turecké republiky (kterou uznalo pouze Turecko) a jeho zástupcem Erdoğan údajně prohlásil: "Hospodářský růst nastává spolu s populačním růstem. Kyperských Řeků je přes milion. Prostě se množte."

Díky vojenské invazi, ke které došlo v roce 1974, již Turecko z velké části islamizovalo a poturčilo severní Kypr. Turecká armáda terorizovala domorodé kyperské Řeky, a ti proto uprchli na jih. Turecká vláda následně na severní Kypr dovezla tisíce ilegálních osídlenců z Turecka, aby tak změnila demografickou strukturu nezákonně obsazeného území. Pro islamizaci mnohem mocnější kontinentální Evropy Turecko nicméně podporuje spíše demografický než vojenský džihád. Snaha Ankary zajistit, aby muslimové globálně přečíslili křesťany, jde ruku v ruce s výstavbou mešit – "od Evropy po Afriku, od Balkánu po Střední Asii" – podporovanou tureckou vládou placeným Diyanetem (Direktoriátem pro náboženské záležitosti).

Komu by tedy potom měli liberální Evropané věřit, pokud jde o neomezenou migraci? Těm, kteří považují masový příliv obyvatel z muslimských zemí za ohrožení svobody a bezpečnosti, nebo těm, kteří plánují a realizují výměnu obyvatelstva Evropy a její islamizaci?

Stačí se podívat na Afrín, Kypr a otřesný stav lidských práv v zemích s muslimskou většinou.

Uzay Bulut je turecká novinářka, narozená a vychovaná v Turecku, v současnosti působí ve Washingtonu D. C.