FILIP ŠEBESTA vybírá podstatné pasáže z projevu maďarského prezidenta Viktora Orbána, který jako jeden z mála politiků vidí Evropu a její vyhlídky do budoucna v naprosto reálných barvách

Maďarsko čekají 8. dubna parlamentní volby. Atmosféru předvolebního Maďarska popsal ve svých zápiscích z pracovní cesty do Budapešti a ze setkání s Viktorem Orbánem Václav Klaus. Rozšířený pohled na často karikovanou politiku Viktora Orbána směrem k migraci nabízíme bez dalšího komentáře zde v podobě výňatků ze zahraničně-politické části Orbánova únorového projevu o stavu národa.

„Komentátoři tvrdí, že se kvůli migraci nad Evropou stahují temná mračna. Chmurná proroctví zde byla vždy a vždy byla součástí pozadí evropské politiky. Co je však na nich znepokojivé v současnosti, je skutečnost, že tyto obavy jsou v podstatě matematické povahy: ačkoli jde pouze o odhady, jde o čísla a kvantifikovatelné změny; a čísla, ta mají vždy velkou váhu. Podle všech odhadů poroste počet migrantů v evropských zemích stále větším tempem...

Noční můra

Kupříkladu v Bavorsku se na azyl, přistěhovalectví a integraci již dnes vynakládá více peněz, než kolik činí výdaje rozpočtu v otázkách ekonomiky, životního prostředí a zdravotní péče. Podle analýzy NATO - a zdá se, že vojáci ještě nepodlehli autocenzuře - se na cestu do Evropy do roku 2020 vydá 60 miliónů lidí. Shoda panuje na tom, že Afrika v tom bude zastoupena silněji, než jak předpokládaly jakékoli dřívější předpoklady.

Do roku 2050 se její populace zdvojnásobí na 2,5 miliardy. V Africe tak bude žít desetkrát víc mladých než v Evropě. Taková Afrika bude čelit dvěma možným scénářům svého vývoje. V tom jednom bude schopna zopakovat spektakulární úspěch Asie, kde například Čína, Indie, Indonésie a Vietnam ohromily svět. Všechny tyto země - každá svým vlastním způsobem, ale všechny bleskovou rychlostí - se dokázaly vymanit z chudoby, nastavit své ekonomiky na cestu růstu a již brzy převezmou vedoucí úlohu ve světové ekonomice...

Druhý možný scénář nastane ve chvíli, kdy Afrika nebude schopna nastoupit na cestu asijského rozvoje a vytvářet slušné podmínky pro život své mladé generace. Pokud by této mase několika miliónů mladých lidí bylo umožněno vydat se na cestu na sever, pak se Evropa brzy ocitne pod hrozi-vým tlakem... Budou-li věci pokračovat tímto způsobem, naše kultura, naše identita a naše národy, tak jak je známe, přestanou existovat.

Naše nejhorší noční můra se stane realitou. Západ padne, protože Evropa bude obsazena, aniž by si to sama uvědomovala. Bude to znamenat ospravedlnění názorů těch z nás, kteří si myslí, že civilizace nejsou zabíjeny, ale že páchají sebevraždy samy?

Čtěte ZDE: Václav Klaus: Škoda, že nám chybí to, co mají Maďaři. Mobilizace proti Sorosovi na záchranu země. Půjde opozice stříhat plot? Rána Trianonu se nikdy nezhojí. Přemýšlejme o sobě

Islám přijde i ze Západu 

Musím říci také pár slov o sporu mezi střední a západní Evropou. Cesty vývoje těchto dvou částí Evropy se, zdá se, rozdělily. Přirozeně, demokracie, vláda práva a tržní ekonomiky nám zůstaly společné, ale základy, na kterých dnes tyto hodnoty spočívají, jsou a budou stále více rozdílné. Politici o tom ještě otevřeně nehovoří, ale každý to dnes již musí vidět. Velké tradiční národy západní Evropy se staly imigrantskými. Den za dnem jsou transformovány jejich kulturní základy, populace vychovaná v křesťanské kultuře se zmenšuje a velká města procházejí islamizací. A musím říci, že nevidím žádnou politickou sílu s vůlí a schopností tento proces zastavit, natož obrátit...

Ať už jsou příčiny jakékoli, západní Evropa se stala imigrantskou zónou, světem namixovaných populací a na rozdíl od střední Evropy směřuje směrem ke zcela jiné budoucnosti. To je špatná zpráva pro nás. Znamená to totiž, že islámská civilizace - která vždy viděla své poslání v přeměně Evropy na to, co nazývá pravou vírou - bude klepat na dveře střední Evropy nejen z jihu, ale také ze západu...

Jakkoli se to zdá absurdní, situace je taková, že nebezpečí nám dnes hrozí ze Západu. Přichází k nám od politiků v Bruselu, Berlíně a Paříži. Chtějí, abychom přijali jejich politiku: politiku, která z jejich států vytvořila imigrantské země a která otevřela cestu k úpadku křesťanské kultury a expanzi islámu. Chtějí po nás dnes, abychom přijímali migranty a stali se rovněž zeměmi s namixovanou populací. Dříve tvrdili, že to od nás očekávají proto, že co je cizí, je krásné, že namixovaná populace je lepší a že skutečný Evropan nehájí tak zastaralé středověké koncepty, jako je vlast a náboženství...

Současná módní mantra nově tvrdí, že se musíme stát stejnými jako oni, protože tím vyjádříme svou solidaritu. Na to musíme jasně říci, že jsme solidární vůči těm západním Evropanům a vůdcům, kteří své vlasti a křesťanskou kulturu chtějí chránit, a zároveň necítíme žádnou solidaritu s těmi, kteří tyto věci chtějí opustit. Nikdy nebudeme solidární s těmi evropskými politiky, kteří chtějí uvést Evropu do postkřesťanské a postnárodní éry...

Naděje žije

Musíme dát jasně a jednoznačně najevo, že bitvu, kterou bojujeme, nevidíme jako beznadějnou; ve skutečnosti stojíme na pokraji vítězství. Země visegrádské čtyřky jsou neochvějné. Pravoslavný svět je pevný a zdá se, že Chorvatsko také přišlo k rozumu. Rakousko se rovněž nyní obrátilo směrem k vlastenectví a křesťanství. V Bavorsku se pod vedením CSU vyvinul duchovní a politický odpor. Možná není pozdě. Očekáváme a předvídáme výsledek italských voleb a s tím i obrat, který nastane návratem zdravého rozumu, italské národní a kulturní identity a Silvia Berlusconiho do vlády. Forza Italia!

Jen si vzpomeňme na ty evropské politiky, kteří se do nás v posledních letech zakousli a nakonec si na nás vylámali zuby. V krátkosti: rakouští kancléři Faymann a Kern; italský premiér Renzi; neslavný chorvatský premiér Milanovič; a samozřejmě Martin Schulz - který měl manickou touhu být vším a nakonec se stal ničím.

Vidím, že tento seznam je ještě nedokončený a že na něm několik prázdných míst ještě zbývá. To nám dává naději. Nakonec je dobré vidět, že člověk se nesnažil zbytečně. Situace nám však nezavdává žádný důvod, abychom se spokojili sami se sebou. Síly, které stojí proti nám, síť George Sorose a mezinárodní byrokracie, kterou si koupil, se v žádném případě nevzdávají...

Uvědomil jsem si, že z pohledu lidí Sorosova typu jsme my domácí, kteří máme své vlastní země, svou vlastní kulturu a své vlastní náboženství - tedy věci, pro něž budeme bojovat zuby a nehty - individui, která jsou ztracena a která nemohou být transformována. Z jejich pohledu jsou migranti skutečně lepší surovinou, s níž je možné pracovat. A je jasným důkazem velkorysosti a hluboké tolerance maďarských občanů, že lidé, kteří se chystají realizovat tento plán, mohou mezi námi bezpečně a vesele žít.

Čtěte ZDE: Orbán a Trump: Bůh nás teď volá k odpovědnosti! Nepřítel se blíží. Proč stráže nezvoní na poplach? Za víru je třeba bojovat. Ukáže ještě Amerika lepší tvář? Apatické mlčení umírající Evropy. Ještě máme na vybranou

Bojujme

My samozřejmě nebudeme odevzdaně přihlížet. Nejsme ovce, které by jen tiše stály a čekaly, až se naplní jejich osud. Přirozeně že budeme bojovat a v případě potřeby budeme nasazovat stále silnější právní arzenál.

Pro začátek přicházíme s legislativním návrhem „Stop Soros". Všechny činnosti týkající se migrace a přistěhovalců budou napříště podléhat národní bezpečnostní licenci a část zahraničních zdrojů určených pro promigrantské nevládní organizace nebo organizace pseudoobčanské společnosti převedeme do rozpočtu na ochranu hranic. Nařídíme kontrolu úpiné finanční transparentnosti, a pokud někdo neupustí od svých nebezpečných plánů, bude jednoduše vypovězen - bez ohledu na to, jak silný nebo bohatý je...

Ochrana hranic, to je důležitá věc - nikoli povinné kvóty. Pokud zajistíme hranice, nikdo bez povolení nebude moci vstoupit, a proto nebude ani koho rozdělovat."

Zdroj.