„Pro příznivce Orbána, kteří žijí hlavně v malých městech a na vesnicích, není názor Evropské unie na něj nijak zvláště důležitý, dokonce naopak — je jim to příjemné," řekl v besedě se Sputnikem ředitel Centra sociální politiky Budapešťské univerzity Matyáše Korvína politolog Pál Tamás.

Tamás: Lidé přemýšlí takto: lídr malé země, ale umí prosadit na evropském poli národní zájmy. Hrdým Maďarům se to velmi líbí. A přestože jsem politickým protivníkem Orbána, přiznávám jeho talent, schopnost jednat s národem, cítit sociální potřeby prostého člověka, jeho náladu a…využít tyto znalosti pro vlastní popularitu. Na tom je postavena celá orbánovská protiimigrační politika. Přičemž premiér vystupuje nejen proti EU, ale i proti mezinárodnímu kapitálu, proti politice OSN ve věci běženců. Pravda, je pravidlem, že jeho rétorika je hlavně pro vnitřní použití a netransformuje se do reálných činností. Ze strany se zdá, že Maďaři vybírají protizápadního, antievropského lídra. On ale poslušně provádí politiku EU. Kdyby se s ní hádal, tak by to znamenalo ztrátu obrovských dotací.

A k jakým změnám v životě Maďarů došlo během vlády Viktora Orbána? Nebo se i v tomto případě vše omezuje jen na rétoriku?

Je potřeba přiznat, že v posledních dvou letech se stav ekonomiky neustále zlepšuje, objem růstu HDP dosáhl 4 % ročně, a nebylo to na úkor cen ropy a plynu. To je více než průměrný ukazatel v EU, nehledě na to, že sousední země, takové jako Česko, Slovensko, Rumunsko rostou rychleji. Lidé cítí stabilitu. V zemi je přitom ustanoven autoritativní režim, za to Orbána Brusel kritizuje. Mnohým Maďarům se to nelíbí, ovšem přání žít stabilní a klidný život ve vědomí převyšuje všechny mínusy plynoucí z omezování svobody. Ke všemu úroveň nezaměstnanosti je u nás jeden z nejnižších v Evropě, okolo 6 %. V Maďarsku berou do práce dokonce i Romy, což je v Evropě vzácné.

Čím je podmíněn takový růst maďarské ekonomiky? Jak je dosahováno těch toužených 4 % HDP ročně?

Samozřejmě, do značné míry evropskými dotacemi, také tím, že na našem území pracují na plný výkon velké moderní výrobny, které se nacházejí v rámci velkých mezinárodních korporací. Německý automobilový koncern Daimler spustil nový montovací závod na výrobu automobilů Mercedes-Benz. U nás se nachází podnik Audi. Kromě automobilů na závodě montují prakticky všechny motory Audi, přibližně dva miliony kusů každý rok. V Maďarsku se nachází největší evropský závod na výrobu automobilových motorů. Takže zisk vytváříme ne díky sklenicím s okurkami či se zeleným hráškem Globus. Mnoho z našich firem je orientováno na mezinárodní trh, jejich personál je těsně spojen s ekonomikou EU. Takže není náhoda, že Orbán vyhrál podle všeho díky venkovskému obyvatelstvu. Ve velkých městech, například v Budapešti, kde jsou voliči více prozápadní, prohrál.

I tak ale Orbán získal od občanů obrovskou podporu. Bude tato podpora použita pro nějaké změny maďarské politiky v rámci EU?

Ale, nic se měnit nebude. Evropská unie bude i nadále trpět prohlášení maďarského lídra, ten je pro Brusel potřebný pro solidární hlasování, například v otázkách pokutování nějaké země — ztráta podpory či hlasovacího práva. Je zajímavé, že Polsko a Maďarsko se dohodly navzájem jeden druhého bránit v rámci unie. Například článek 7 Lisabonské smlouvy počítá s použitím vnitřních sankcí proti zemi EU za porušení základních práv evropských občanů, a to ve formě pozastavení hlasovacího práva v Radě EU. Podobná obvinění již existují na adresu Polska. Maďarsko prohlásilo, že nebude hlasovat „pro" a požaduje učinit rozhodnutí jednohlasně. Pokud ale hovoříme o principech celoevropských otázek, tak maďarská politika je zcela loajální vůči EU i NATO. Celé roky Maďarsko spolu se všemi hlasuje za prodloužení protiruských sankcí. A veškeré přátelství mezi Budapeští a Moskvou, o kterém se tolik hovořilo, se nachází v přísných rámcích, které definuje Evropská unie a Severoatlantická aliance. Připomenu, minulý týden bylo Maďarsko mezi prvními evropskými zeměmi, která vyhostila ruské diplomaty kvůli případu Skripala. Nebo příklad se stavbou jaderné elektrárny Lakš-2 ruským koncernem Rosatom a maďarskými společnostmi. Bylo požadováno získat „souhlas" od Evropské unie, kde souhlasili. Ale… jen požadovali, aby část elektronického vybavení byla zaměněna na stejné, evropské. A Maďarsko tyto podmínky přijalo.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.