Svět ruskýma očima 448
Zajoch
9. 4. 2018
Imigranti nechtějí zůstat v pobaltských republikách * Dvorkovič a Medveděv jsou základem liberální frakce v Kremlu * Za sovětských dob bylo hlavní základnou Kaspické flotily Baku, nyní to bude Kaspijsk * Americký odborník na válku předpovídá Rusku krach.
Tady se netrefili
Evropa odeslala běžence do Pobaltí. Ti upalují ženy a chtějí utíkat
Vladimir Veretennikov
27. března 2018
V těchto dnech udělal estonský soud tečku za případem dvacetiletého syrského běžence Kovana Mohameda. Dostal deset let žaláře za to, že chtěl upálit vlastní ženu. Žena zůstala jako zázrakem na živu, ale byla silně popálená. V Pobaltí to vyvolalo vlnu pobouření. Tak jako tak tam běžence přijímali bez nadšení a dávali jim to najevo. Ti při první příležitosti prchají do pro ně příznivějších zemí Evropy.
Nejste tu vítáni
Mohamed přišel s rodinou do Tallinnu v roce 2016 mezi 188 lidmi z mnoha zemí. Z přidělené bruselské kvóty 550 osob to byla první várka. Rodina se ubytovala v hlavním městě v nájemním bytě. Muž ženu často tloukl dřevěnou holí. Později vykládal, že mu poskytovala důvod k žárlivosti. Studoval návody, jak ženu potrestat, navštěvoval tematické stránky a dokonce shlédl film s tímto tématem. Zvážil nejlepší způsob trestu. Obstaral si benzin, v přítomnosti dcery ženu zmlátil, svázal, polil hořlavinou a zapálil. Když sousedi uslyšeli křik, zavolali policii a ženu se podařilo zachránit. V nemocnici strávila šest měsíců, z toho dva měsíce přežila v kómatu. Potom byla šestkrát operována.
U místních obyvatel to vyvolalo pobouření: Požadovali, aby běžence vrátili zpět. Estonci jsou přesvědčeni, že jejich daně by mohly být použity místo pro migranty na vlastní záležitosti. Protesty proti migrantům vyslovují i orgány samospráv. Vláda totiž umístila nežádoucí hosty do měst bez jejich souhlasu.
V Estonsku jsou migranti zabezpečeni podle místního systému podpory v nouzi – ve výši životního minima. Běženec má v Pobaltí problém zapojit se do trvalého zaměstnání. Zaměstnavatelé se je bojí přijímat a podléhají stereotypním názorům. Avšak úplnou zábranou je pro běžence zákonná povinnost znát státní jazyk. Z běženců, kteří podle bruselské kvóty dorazili do Estonska, jich práci našlo jen několik, především ve veřejném stravování.
Mezi lotyšským podnikatelem Kossovičsem, spolumajitelem sítě optik a Centrem státního jazyka se rýsuje konflikt. Chtěl vzít do zaměstnání běžence, hledal a našel bývalého studenta medicíny z Eritreje Filmana. Ten se nyní učí lotyštinu, je už schopný se dorozumět, ale stejně to nestačí. Podle lotyšských zákonů musí projít zkouškou. Každá profese má své jazykové minimum, dokonce i metař, domovník, nebo dělník na nakládce. V oboru zdravotnictví je požadavků více. A právě v tomto oboru má pracovat Filman.
 |
| Kossovičs s Filmanem |
Z uvedených důvodů chtějí běženci zůstat na podporách a hodně závidí krajanům, kteří jsou v západní Evropě, kde dostávají mnohem více peněz. Sociální pracovnice Nurme sdělila, že dospělým migrantům, kteří se naučí jazyk a mohli by pracovat, vznikají ještě potíže s doklady. Jejich vyřizování se značně protahuje. Rodiny, se kterými Nurme pracovala, vydržely sotva měsíc a téměř všechny při první možnosti odjely do Německa.
Selektivní integrace
Před dvěma a půl roky slíbilo Lotyšsko Bruselu, že přijme 531 běženců. Do dneška do země přijely dvě třetiny tohoto počtu. Většina ji ale opustila. Symbolickým křížkem nad myšlenkou pohostinnosti bylo uzavření rižského střediska příjmu osob hledajících útočiště, vytvořeného před rokem a půl. Mělo běžencům pomáhat, ale nedokázalo to.
Loni v létě požádal zastupitel samosprávy hlavního města Kirsis, aby starosta Rigy Ušakov zařízení zrušil, protože na jeho provoz a mzdy zaměstnanců jde několik desítek tisíc EUR z rozpočtu města a výsledky nejsou vidět. Téměř všichni imigranti po získání postavení běžence a ověření jeho osoby odejdou z Lotyšska. Stát jim v odjezdu nemůže bránit. Do Lotyšska nechtějí už ani ti běženci, kteří se nacházejí v táborech na jihu Evropy.
Určití občané Lotyšska tuto situaci vítají. Nacionálně radikální organizace Stráž vlasti uspořádala protestní pochod, který byl obyvateli vítán.
V Lotyšsku mají také jeden příklad úspěšné integrace. Dělá politickou kariéru, ač ta není zcela ideální. Hosam Abu Meri je poslanec sněmovny, šéf parlamentní frakce vlivné strany Jednota. V poslední době je znám ve spojitosti s podporou úplného vyřazení ruštiny ze škol pro menšiny. Říká: „Skoncujeme s následky okupace. Chceme, aby vzdělávání bylo jen v lotyšském jazyce, chceme, aby všechen lotyšský lid žil pod jednou vlajkou.“
 |
| Abu Meri |
Abu Meri je libanonský Arab, v Lotyšsku je od roku 1993. Je to lékař-gastroenterolog, v určité době měl za manželku bývalou ministryni obrany a bývalou ministryni zahraničí Murnietseovou, což mu umožnilo zařadit se do místní politické sféry. Nyní na něj v zemi poukazují jako na ideální příklad integrace.
Na Západ
Sociální pracovník kaunaského magistrátu si stěžuje, že Litevci nechtějí poskytovat své byty muslimům ani za dobrou cenu a nadále se neznámé kultuře vyhýbají. Další problémy: mnozí běženci si nedokáží osvojit ani základy státního jazyka, přičemž někteří Syřané a Iráčané mluví slušně rusky. O to víc Litevce štvou.
V policejních hlášeních se často objevuje městečko Rukla, v němž je středisko pro příjem běženců. V roce 2016 házeli místní výrostci na dva syrské vrstevníky kameny. V druhém případě šlo o migrantku, jíž se snažili žáci strhnout z hlavy hidžáb. Poslední incident v roce 2016 div že nepřerostl do masových nepokojů. Místní mládež napadla na ulici dvě ženy z migračního centra s malým dítětem. Zatarasili jim cestu, chytali je za oděv a jedné z nich polámali brýle. Vystrašené ženy se vrátily do střediska, jejich muži se rozzuřili, chtěli jít hledat viníky, ale překazila jim to policie. Viníky nenašli ani s desítkou policejních osádek a službou veřejné bezpečnosti. Migrantům nezbylo než se uklidnit.
Za takových okolností bylo logické, že ze střediska v Rukle uteklo 35 migrantů. Odjeli tajně ve dvou pronajatých mikrobusech a směřovali do Německa. Na hranici s Polskem je zastavili ke kontrole, ale brzy je propustili. Měli v pořádku doklady i schengenská víza, opravňující je cestovat po schengenském prostoru. Náměstek ministra vnitra Pankauskas sdělil, že utečence nikdo hledat ani pronásledovat nebude.
Převzato z Lenta.ru
Proč chce Putin porazit liberály
Putin se vážně pustil do vypletí našich liberálních zákonů, příčinou je – velká geopolitika
Alexandr Chaldej
1. dubna 2018
V Moskvě uvěznili bratry Magomedovy – součást dagestánského oligarchického klanu, jehož čistka probíhá delší dobu. Metastázy dagestanské korupce pronikly do Kremlu ještě v době prezidentování Medveděva a ovlivňují nejen rozkolísání situace na Kavkaze, ale celou geopolitickou roli Ruska v souvislosti s globální přeměnou, při níž Rusko bojuje o svoji existenci.
Věc se ani tak netýká důležitosti boje s korupcí, kde je třeba připomenout, že do dagestánské mafie jsou zapleteni velice důležití členové vládnoucí elity, tak zvané liberální křídlo vlády. Především je to vicepremiér Dvorkovič a premiér Medveděv. Bez nich by celá struktura liberálního tábora v Kremlu ztratila oporu a rozpadla by se na navzájem neprovázané fragmenty. Ti dva jsou základem liberální frakce v Kremlu. Na tento základ je udeřeno. Finanční opora Dvorkoviče – klan Magomedových – je sledován a vězněn. Proč a co to znamená?
Magomedovi vlastní velký balík akcií Novorosijského obchodního námořního přístavu, mají podíl v přepravní skupině FESCO, ve Spojené obilné společnosti, vlastní operátor v přístavu Rotterdam a podíly v obilných terminálech. Znamená to, že mají důležitá aktiva v dopravním a logistické byznysu. Dále není možno ponechávat takové klíčové pozice v rukách liberálního klanu. V dohledu je obyčejné přerozdělení vlastnictví a daleko dosahující národní strategie státu.
Putinovo zvolení je vrcholem procesu, který probíhá dávno. Ruští liberálové v něm nadále nebudou mít místo. Uvádím podstatné body tohoto procesu:
V USA byl poražen klan Clintonových, zvítězil Trump. USA vyhlásily za svého hlavního nepřítele Rusko a Čínu. Začala válka sankcí a závody ve zbrojení.
Čína začala budovat Druhou hedvábnou stezku – globální logistický projekt, jehož výsledkem bude odstavení USA a Anglie z role světových vůdců. Jejich finanční převaha je založena na kontrole námořních přepravních tras. Musí vzniknout pozemní přepravní koridor z Číny do Evropy a kolem něho budou silná centra hospodářského rozvoje navázaná na Čínu. Dolar a libra postoupí své místo jüanu, světové finanční centrum se přestěhuje z New Yorku do Šanghaje a Hongkongu. Z USA se stane regionální mocnost, z Číny globální. Bude několik světových center, hlavní se soustředí do Asie.
V rámci tohoto projektu v Číně proběhla generální čistka „šanghajského klanu“, analogu ruského liberálního klanu, orientovaného na globalistické struktury. Si Ťin-pching provedl takové změny v zákonech, které mu umožňují vládnout doživotně a kontrolovat plnění čínského hlavního plánu.
Hedvábná stezka se spojuje s ruským integračním projektem EAES, který bude tvořit potřebnou součást čínského globálního plánu a Rusko udělá vše pro realizaci svého geopolitického projektu v rámci aktivity zahájené Číňany.
Putin šel do voleb s danými plány a přesvědčivě zvítězil. Je to signál Číně, že v Rusku je situace pod kontrolou a oba státy mohou přistoupit k realizaci svých plánů.
Okamžitě po vítězství začal Putin odstavovat liberály z pozic v přepravně-komunikační sféře, kde sabotují a neustále k nim tečou nadměrné zisky, bleskově převáděné do zahraničí.
Boj s liberály začal Putin zpovzdálí. Nejdříve proběhla kampaň s čistkami v Dagestánu jako celku a již zde se došlo ke skupinám Dvorkoviče a Medveděva. Odstranění Dvorkoviče je hotové. Medveděv mlčí, je mimo hru. Důležité bitvy o vládu ještě přijdou, ale je zřejmé, že pozice liberálů jsou velmi oslabené. Jejich oslabování je dlouhodobý postupný proces, jeho završení nelze žádat po jedné dagestánské kampani. Ovšem postupně se jim budou odnímat klíčové pozice a budou se předávat silovikům, kontrolujícím státní zájmy.
Jak vážně se Putin staví k Hedvábné stezce a pozici EAES v ní, o tom hovoří jeho poselství k Federálnímu shromáždění. Část z něho, která se zabývá rozvojem přepravní infrastruktury:
Na rozvoj a vybavení silnic bude v Rusku utraceno během šesti let přes 11 bilionů rublů. V letech 2012 až 2017 spolykaly tyto investice 6,4 biliony rublů. V roce 2012 byl podíl federálních silnic 38,7 % a v roce 2017 to bylo 77,2 %. Nyní se stavějí silnice prakticky po celém Rusku. Stav místních a regionálních cest musí být nyní v centru pozornosti vedení regionů. Je potřeba zajistit rozvoj měst prostřednictvím pracovní aktivity při propojení země.
Rusko bude patřit ke světovým dopravcům nákladů mezi Evropou a Asií. Buduje se dálnice, která bude součástí koridoru Evropa – Asijsko – pacifický region. Během šesti let se jeden a půl krát zvýší propustnost BAM a Transsibu, objem přepravy dosáhne 180 milionů tun. Nyní trvá kontejnerům cesta z Vladivostoku na západní hranici Ruska 2 až 3 týdny, v budoucnu to bude 7 dní.
Pro rozvoj Dalekého východu a Arktidy bude podstatná Severní námořní cesta. V roce 2025 bude přes ni dopravováno až 80 milionů tun nákladu. Proto buduje Rusko flotilu moderních atomových ledoborců.
Bude se rozvíjet sociální struktura Dalekého východu.
Musí se rozšířit a rekonstruovat síť regionálních letišť. Během šesti let musí být polovina meziregionálních letů přímých.
Změnila se doba. Před Ruskem je nejen systém opatření, ale dlouhodobá strategie. Liberálové do projektu nepatří, jsou pro něj nežádoucí. Postupně budou odstavováni z důležitých míst, je to nezbytné. Všechny procesy jsou navzájem provázané: Hedvábná stezka – EAES – poselství Federálnímu shromáždění – kontrola nad logistikou – boj s korupcí – boj s korupcí v klíčovém regionu – čistka liberálů ve vládě.
Je to začátek procesu. Jestliže se s korupcí nebojuje kvůli přerozdělování moci, ale kvůli globální geopolitice, mění to podstatně situaci. Reformy vlády v Dagestánu, odstranění Magomedových, přerozdělování majetku v oblasti transportních komunikací, oslabení systémových liberálů z vlády, majetek v rukou Centra pro dlouhodobé plánování, kontrola integračních projektů ke směrování toků peněz pro zařazování Ruska do globálního geopolitického procesu přerozdělování světových zdrojů.
Touto cestou si Rusko zajistí posílení a obnovu, vítězství nad Západem a svrchovanost, zdroje peněz a nástroj modernizace. Do této strategie dokonale zapadá Krymský most.
P.S.: Ukrajina se bohužel nezorientovala v situaci. V roce 2050 její historie skončí. Stejné to bude pro Gruzii. V Gruzii si mysleli, že přechytračí Rusko, že vybudují plynovod z Ázerbájdžánu do Evropy pod křídly Ameriky. Nevyšlo to. Jen se zbytečně rozhádali s Ruskem. Bělorusko může se svými kotrmelci mezi Evropou a Ruskem ještě uspět, ale riskuje, že spadne mezi dvě židle. Ukrajina, kdyby zůstala s Ruskem, mohla mít v polovině století úplně jiný osud.
Převzato z Iarex.ru
Proč mění Kaspické námořnictvo registraci
Alexej Zakvasin
2. dubna 2018
Základnou pro Kaspickou flotilu bude dagestánské město Kaspijsk
Šojgu oznámil, že se právě buduje pobřežní infrastruktura a byty. Dosud byla největší část kaspického loďstva dislokována v Astrachaňské oblasti. Jeho možnosti přemístění se významně zvýší. Ministr obrany uvedl: „Bylo rozhodnuto, že Kaspická flotila bude přemístěna do Kaspijsku, kde se rozjelo ohromné budování – kotviště, obslužná centra, byty. Bude se mnohonásobně zvyšovat počet důstojníků a vojáků.“
Základna úderných sil
O vylepšení infrastruktury kaspického námořnictva se rozhodlo v srpnu 2017 na kolegiu ministra obrany. Podle plánů bude první etapa budování námořní základny ukončena v roce 2019. V nejbližších dvou letech se bude prohlubovat dno, vybuduje se kotviště (linie kotvení lodí, nádrže a mola) a řada objektů pozemní infrastruktury. Základna bude chráněna před živelními pohromami a případným napadením nepřítelem.
Kaspijsk je základnou útočných sil kaspického loďstva. V tomto městě má pět složek: 106. brigádu ochrany mořské oblasti, 250. gardový oddíl hladinových lodí, 242. oddíl výsadkových lodí, 444. samostatný prapor námořní pěchoty a samostatné radiotechnické středisko. V Machačkale je dislokován 137. oddíl zvláštního určení k boji proti podvodním diverzním silám a prostředkům a oddíl hydrografické služby.
Za sovětských dob bylo hlavní základnou Baku, v roce 1992 byla podstatná část přesunuta do Astrachaně. Ta je ze strategického hlediska méně vhodná. Dnes je v Astrachani 293. záchranný oddíl, základna materiálně-technického zabezpečení, skupina hydrografických lodí a spojovací oddíl. Na kotvištích Astrachaňské oblasti je dislokován 198. oddíl minolovek, 727. prapor námořní pěchoty, středisko materiálně – technického zajištění, 73. brigáda ochrany mořské oblasti a 327. oddíl raketových člunů.
Jižní předpolí
Úkolem Kaspické flotily je součinnost se silami Jižního vojenského okruhu, ochrana obchodních cest a ropných polí, provádění protiteroristických opatření a realizování společných misí s partnery v regionu. Kaspická flotila je nejmenší součást vojenských námořních sil Ruska, ovšem jeho role se stala mnohem významnější po zahájení operace v Sýrii.
Flotila měla bojový křest 7. října 2015. Lodě Dagestán, Uglič, Grad Svijažsk a Velikij Ustjug vypustily 26 raket Kalibr na objekty teroristů.
Podle dagestánských sdělovacích prostředků je Kaspijsk oproti Astrachani jako hlavní základna mnohem výhodnější. Ve městě je dobrá dopravní infrastruktura, dost místa pro výstavbu vojenských objektů a nejsou velké vyvýšeniny. Jižnější poloha umožní vyřešit řadu problémů. Situaci nebude komplikovat led a bude možno v regionu kdykoliv operativně zasáhnout.
Viceadmirál Zinin, který velel Kaspické flotile v letech 1991 až 1996, řekl, že se myšlenka na vybudování válečného přístavu v Kaspijsku objevila v roce 2011. Nová základna musí být vhodným stanovištěm pro zvyšující se počet bojových lodí. Podle jeho názoru je vyloďování z astrachaňské základny ztěžováno malou hloubkou přístavu a v zimě zamrzajícím volžským plavebním koridorem. Kaspijská základna má úzký pobřežní pás v délce 150 metrů. Lodě často nemohou kotvit palubou k molu, ale méně bezpečným kontaktním způsobem (bokem jedna ke druhé).
Rusko může rozevřít raketový deštník nad Zakavkazskem a nad rozsáhlou oblastí Blízkého východu.
Z nové základny se budou lodě Kaspijské flotily operativněji přemísťovat do oblasti bojového hlídkování. Zásluhou Kalibrů existuje mimořádná možnost překvapení ze strany Kaspické flotily.
Rusko může spolehlivě ochránit své spojence v Zakavkazí, ve Střední Asii a na Blízkém východě.
Převzato z Rusvesna.su
Koho zničí druhá studená válka
Ljubov Stěpušova
4. dubna 2018
Západ tvrdí, že ve druhé studené válce nemá Rusko možnost zvítězit. Navíc mu předpovídají rozpad, případně osud „Severní Koreje Evropy“.
Vojenský expert, ředitel jedné ze složek Centra národních zájmů Kazianis, uveřejnil článek Proč Rusko prohraje druhou studenou válku – bylo by rozumné ji nezačínat. Píše v něm: „Rusko prohraje a zmizí jako dřívější SSSR… Vladimir Putin hraje nebezpečnou hru – hru ve které není schopen zvítězit.“
Tak mi Američane řekni, kde je pravda
„Za prvé, vojenská rovnováha není pro Rusko dobrá. Ačkoliv ztratilo stovky miliard USD na novou vojenskou techniku, stejně jako dříve beznadějně zaostává za Amerikou i v celkových nákladech (USA mají vojenský rozpočet 700 miliard dolarů, Rusko jen 46 miliard) a také v technologiích. Za druhé má Amerika dlouhou řadu spojenců a Moskva velmi málo. Za třetí má Rusko HDP 1,4 biliony USD za rok a USA 19 bilionů. Spolu s investičním prostředím, které podporuje výzkum a práci takových gigantů jako je Google, Apple, Amazon Microsoft a možná i Tesla to vypadá na budoucí dominanci ekonomiky USA. Rusko představuje v nejlepším případě velkou přírodní plynovou továrnu a její osud určuje cena ropy a přírodního plynu,“ píše Kazianis.
Závěr politologa vychází z názvu článku. Rusko by si nemělo začínat – rozpadne se. Autor tvrdí, že Putin bude bojovat kybernetickými válkami a falešnými zprávami a přitom všude rozsévat chaos. Odpovědí bude stará dobrá strategie zadržování. Nakonec odborník Rusku navrhuje, aby si vybralo mezi tím, být státem v evropskou obdobou Severní Koreje anebo přestat fungovat jako národ-psanec.
Odpověď Kazianisovi
Pane Kazianisi, je vám příjemné rozmýšlet o nesouměřitelnosti válečných rozpočtů, ale říká se, že ďábel se skrývá v detailech. Ruský rozpočet je schopen umožnit výrobu jaderných zbraní i nejnovějších typů nosičů, které mohou posílat takové zbraně do jakéhokoliv místa na zemi. Možno porovnat: bojeschopnost americké armády je 25 % a ruské 96 %. Putin řekl: „K čemu by nám byl svět, kdyby v něm nebylo Rusko.“ Není to jen jeho mínění.
Se spojenci je sice problém, ale právě včera se setkali ministr obrany Šojgu a čínský ministr obrany Wei Fenghe. Ten řekl, že „chce celému světu předvést vysokou úroveň dvoustranných vztahů a nezpochybnitelné rozhodnutí je upevňovat“. Čína dává Američanům signál, že mezi jejími ozbrojenými silami a silami Ruska jsou zvláště v nynější situaci těsné vztahy. Bez povšimnutí nezůstalo ani sdělení čínského ministra obrany, který na adresu Ruska řekl: „Přijeli jsme, abychom vás podpořili.“
Ekonomika Ruska byla vždy mobilizační. Je to ekonomika reálná a nikoliv spekulativní, je bez dluhů a je vysoce technologická. Jen Rusko dává plný komplex služeb v oblasti mírového atomu – od projektu přes vybudování až po přípravu kádrů a využití odpadu. Vy máte smartphony, my jaderné elektrárny, pane Kazianisi.
Rozpad hrozí, ale nikoliv Rusku
Koukněte se na svou zemi, pane válečný experte. Při sčítání lidu v roce 2020 padne otázka: jste občanem USA? Chápeme u nás správně, že americký tavicí kotel přestal vařit a heslo Ameriky E pluribus unum (z mnohých jediné) nefunguje?
V době internetu se neutají, že Američané jsou dnes rozděleni rasově, etnicky, majetkově, nábožensky – ve všech příznacích. Demonstrace rasistů bílých i černých, proti nošení zbraní, masové střelby do dětí a vraždy policistů, oslabení a urážky federální vlády. Štvanice na vlastního prezidenta dříve nevídaná. Separatistická hnutí: Kalifornie se nechce podřídit Trumpovi, tak jako dříve Texas Obamovi. Arzenál zbraní nahromaděných „domobranou“ je ohromný. Po volbách 2016 byla v USA předpovídána druhá a krvavá občanská válka. Vyvolalo to bouřlivý ohlas mezi novináři, historiky a odborníky. Největším vašim nepřítelem není Rusko a Čína, ale jste jím vy sami – Američané.
Názor odborníka
Ředitel Institutu USA a Kanady Ruské akademie věd Valerij Garbuzov řekl, že se dá sotva počítat za vítězství Ruska rozpad Ameriky. Zapojovat se do studené války je rovněž nerozumné. Je potřeba budovat sféry svého vlivu a posilovat hospodářství. Startovací možnosti Ruska rozhodně nejsou takové, jaké měl Sovětský svaz po 2. světové válce. Myslí si, že „se musí nahromadit kritické množství konfrontací mezi USA a Ruskem a potom začnou s dialogem“.
Podle Garbuzova se ruské vedení nebojí rozhodných akcí s tím, že to je indikátor síly. Avšak tak není možno postupovat do nekonečna, protože to izoluje Rusko od Západu. Pro Západ je Rusko odpadlíkem, protože se „jako kdyby vyčlenilo ze západního směru, otočilo se na Východ a neprovádí politiku domluvenou se západními zeměmi. Avšak Čínu je stěží možno nazvat naším spojencem a stěží se jím stane. Vede dosti šikovnou politiku. Z jedné strany je v obchodní válce s USA a z druhé strany s Amerikou na sobě navzájem závisí. Proto bude muset Rusko po čase jednat pružněji.“
Převzato z Pravda.ru
Zdroj
