Už se zase řinčí zbraněmi. A nejen řinčí, nejspíše opět poteče krev. To jde v dnešní době velice snadno, jen se mačkají knoflíky, jako v nějaké počítačové hře.

Sýrie pomalu nabírá dech po letech občanské války s muslimskými radikály. Získává svou zatím křehkou stabilitu krok za krokem. A do toho má přijít úder, po kterém bude následovat … to nikdo neví. Nejspíš další kolo chaosu a krveprolévání.

Nikdo se nezatěžuje důkazy, zda a kdo provedl chemický útok na místa poblíž Damašku, odkud na centrum města celá léta dopadaly rakety ve vyšší intenzitě, než na území Izraele z Pásma Gazy. Izrael si před deseti vyhradil právo na vpád do Gazy pod názvem Lité olovo, která stála přes tisíc životů. Syrský stát ponechal volný odchod obleženým vzbouřencům, kteří po léta používali místní civilní obyvatelstvo jako živé štíty. A v této chvíli že syrský režim proti těmto osvobozeným civilistům použil chemické zbraně? S jakým záměrem by to dělal?

Tím se nikdo nezatěžuje. Stejně jako nepotřebuje důkazy. A stejně jako nepotřebuje souhlas Rady bezpečnosti. Česká média přinesla tuto holou zprávu: „V úterý v Radě bezpečnosti OSN neprošel americký návrh rezoluce, který požadoval vytvoření mezinárodního orgánu pro vyšetření odpovědnosti za chemické útoky v Sýrii. Zablokovalo ho Rusko. Následně ovšem neprošla ani rezoluce, již předložili Rusové.“ O ruském návrhu ale už ani slovo.

To by musela naše média napsat, že podle ruského návrhu měl být pod vedením OSN ustanoven mechanismus vyšetřování s cílem najít pachatele údajného chemického útoku, přičemž finální rozhodnutí mělo být ponecháno Radě bezpečnosti. Americký naprotitomu návrh umožňoval silám USA, Francie a Británie konat ihned.

Rezoluce tedy přijata nebyla žádná, ale to – podobně jako v minulosti – rozhodně nebude vnímáno jako překážka okamžité vojenské akce. Politici si odškrtnou rozhodný čin proti lumpárně a sklidí potlesk radikální části veřejnosti. Co se ale bude dít v Sýrii poté, to už nikoho nezajímá. Nejde totiž o „krásná syrská miminka“. Jde o globální zájmy. A globální velmoci mívají globální zájmy.

Rusové přišli do Sýrie, aby napravili dopady předcházejícího zahraničního vměšování. Nyní je celý kapitál získaný tímto syrským angažmá v sázce – to v případě, kdy Rusové nechají vojenskou akci mocností bez reakce.

Druhá možnost je taky špatně. Pokusit se útoku čelit. Rusko bude ihned obviněno z toho, že chrání nelidské zločince, a proti ochránci zločinců je povoleno cokoli. A tak Rusové v reakci nejspíše ihned uskuteční jen své odkládané útoky na islamistické povstalce mimo západní Sýrii, aby ukázali, že mají také nějakou protihru.

Kde je uprostřed toho všeho Syřan a jeho - slovy Ivanky Trumpové -  „krásné miminko“? Na obětním stole globálních her. A kde jsou naše hry? Ve stejný den česká vláda navyšuje počet možných účastníků našich armádních „misí“ o 270 na rovnou tisícovku. České zájmy budou naši chlapci hájit v pouštích a horách Afghánistánu, Sinaje, Mali, a také v Kosovu. Že tam žádné zájmy nemáme?

Dnes se tomu ale neříká zájmy. Jde údajně o prosazování hodnot. Dívejme se dobře, jaké hodnoty budou v příštích hodinách přineseny do Sýrie.