Dnes pouze ignorant nemluví o nadcházející třetí světové válce. Ve skutečnosti by celá řada provokací a agresivních akcí ze strany Západu, jejichž korunou byl raketový útok na syrskou základnu Tifor (T4), kde se v době útoku nacházeli ruští specialisté, mohla přivést svět na pokraj války.  

Mnozí analytici se dohadují, proč zaútočil Izrael a nikoli USA, navíc tak nevýznamnými silami: 8 raket, z nichž 5 bylo sestřeleno syrskou protivzdušnou obranou, vypuštěných ze dvou izraelských F-15? Očekávaný útok, který by dostal celou ruskou armádu do bojového režimu nejen v Sýrii, ale také v Rusku, měl být mnohem větší a především vedený z americké strany.

A my tu máme bídných 8 raket vypálených ze dvou letadel mimo hranice samotné Sýrie. Zdá se, že útok byl proveden „pro odškrtnutí“, udělali jsme, co jste chtěli, a že kvůli tomu nevypukla světová válka, není naše chyba.

Trump válku nechce

Západ nemůže nechápat, že rozsáhlý útok na Sýrii by dozajista vedl k vojenskému střetu s Ruskem a s vysokou pravděpodobností přerostl do světové války. Americký prezident Donald Trump nemá zájem o válku s Ruskem, což dal opakovaně najevo.

Ale každý jeho krok směrem k minimálnímu sblížení s Ruskem je téměř okamžitě neutralizován opačnými agresivními prohlášeními a činy. Vzniká tak dojem, že americký prezident má sedm pátků v týdnu a politika největší světové velmoci závisí na tom, jakou nohou prezident ráno vstane z postele. To vnáší obrovskou volatilitu a nepředvídatelnost do jednání amerického státníka a v důsledku nemožnost se s ním na něčem domluvit.

Trump sám opakovaně vyjádřil své záměry a následně i odpovídající plány USA. Jde o zničení Íránu ve spolupráci s Izraelem a hlavně o řešení ekonomických problémů s Čínou. To jsou jeho hlavní priority. Nikterak nezahrnují konfrontaci s Ruskem a už vůbec ne velkou válku s ním. Taková válka by neřešila obrovské ekonomické problémy USA a neměla by pozitivní dopad na hlavní cíl Trumpa – „Make America Great Again.“ 

Izrael je v podobné situaci. Rád by svrhl Asada a uvrhl Sýrii do chaosu, aby minimálně legitimizoval okupaci Golanských výšin - a maximálně vystavěl Velký Izrael od Nilu po Eufrat. Ale tyto plány opět vedou k vojenskému střetu s Ruskem, což je pro Izrael polibek smrti.

Je mnohem bezpečnější nebojovat s Ruskem, ale prosazovat své zájmy prostřednictvím židovské diaspory v Rusku, která zaujímá v zemi klíčové pozice ve všech sférách souvisejících s národní bezpečností a strategickým rozvojem. Mluvíme tady omocenské struktuře, ekonomice, financích, kultuře, vzdělávání, médiích, politice, veřejných a neziskových organizacích.

V případě války by byly všechny tyto pozice okamžitě ztraceny, protože žádný normální stát nebude během války tolerovat existenci takovéto páté kolony ve svých klíčových strategických sektorech. V takovém případě už nepomůže naříkání nad novým rokem 37, putinovským gulagem, antisemitismem či holocaustem. Země bude ve válečném stavu a před ní postavené problémy bude řešit v co nejkratší lhůtě a nejúčinnějšími metodami, bez ohledu na cokoli. Jinak bude odsouzena k válečné porážce.

Čtěte ZDE: Další vylhaná záminka: Schyluje se v Sýrii k fatálnímu průšvihu? Osud světa opět v rukou amerických šílenců. Jak zareaguje Putin? Čtyři varianty vývoje - jedna horší než druhá. Po roce opět nad propastí?

Jde o něco zcela jiného 

Hlavní problém Izraele je existence Íránu. Ten válka s Ruskem rozhodně nevyřeší, spíše naopak jeho řešení znemožní. Pokud se Izrael vyhne konfrontaci s Ruskem v Sýrii, může problém s Íránem řešit společně s USA. Írán není členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, nemá smlouvu o spojenectví s Ruskem a je nepravděpodobné, že Rusko přímo požádá o vojenskou pomoc.

Za Írán se s velkou pravděpodobností postaví Čína, neboť zničení perského státu přímo ohrožuje mnoho čínských ekonomických projektů, do nichž byly už vloženy značné investice, a to v samotném Íránu, dále pak v Turkmenistánu, Uzbekistánu, Afghánistánu, Pákistánu - a hlavně by to znamenalo ohrožení projektu „Velké hedvábné stezky“.Ovládnutí Íránu by znamenalo konec čínským vojenským základnám, vojenskému průmyslu a logistickým centrům v Afghánistánu, v Pákistánu a částečně v Myanmaru. A námořní základnu v Džibuti by to postavilo do role rukojmí.

Čína je tak jako tak hlavním cílem USA a vyřešení izraelského problému spolu s jeho hlavním problémem Čínou je zcela v intencích americké strategie. Kdo a co brání Trumpovi a Izraeli v řešení jejich strategických problémů?

V současné době se uvnitř hlavního světového četníka a lenního pána USA vyvinul stav dvojvládí. Drtivá většina rozhodnutí Trumpa, která demonstrují jeho volatilitu a nepředvídatelnost, odráží jeho vnitřní politický boj o existenci se světovou elitou, establishmentem, který proniká všemi americkými mocenskými strukturami a řídí je, přitom nesleduje národní, ale globální internacionální cíle, jinými slovy boj s takzvaným „stínovým státem“ (Deep State).

Ve strategickém plánu není pro „stínový stát“ hlavním nepřítelem Čína, ta udělala mnoho pro globalizaci a závisí na absolutně svobodném trhu, bez ekonomických překážek, s volným pohybem zboží, kapitálu a pracovní sily v globalizované ekonomice - ale právě Rusko, které nastoupilo cestu národního suverénního rozvoje a v současné době je různými sankcemi doslova vytlačováno z globálního ekonomického systému. 

V případě Izraele, který chce využívat zdroje a možnosti USA ke svému prospěchu, usiluje „stínový stát“ naopak využívat zdroje a možnosti Izraele pro sebe. Vnitřním bojem se „stínovým státem“ se vysvětlují ona nelogická a protichůdná jednání USA a Izraele v mezinárodní politice. V současné době provádí „stínový stát“ dvě operace proti režimům Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua, a to v souladu se všemi pravidly vedení moderních hybridních válek, informačních operací a barevných revolucí, které úspěšně proběhly v mnoha zemích světa a v postsovětském prostoru.

Jejich cílem je přinejmenším podřídit politiku obou státníků svým vlastním zájmům a pokud možno dosáhnout impeachmentu Donalda Trumpa a svržení jeho režimu.Tyto dvě operace probíhají souběžně ve Střední Americe na hranici Mexika s USA a v pásmu Gazy na hranici s Izraelem.

Americké barevné jaro?

1. dubna světová média zcela nečekaně odhalila ve Střední Americe tisíce povětšinou mladých lidí pochodujících ve spořádaném průvodu směrem k americkým hranicím, na něž hodlají zaútočit a prorazit si cestu k jejich přechodu. Pochod začal od Guatemaly přes Honduras a dále přes otevřenou mexickou hranici směrem k USA.

Na sociálních sítích se objevilo množství videí, které zpočátku ukazovaly spíše skrovné srocení mladých latinoameričanů ve věku 15 až 35 let, to se ale postupně začalo měnit v mohutnou řeku.

Vydali se na pochod, aby zcela neozbrojeným útokem překonali zeď na hranici Mexika s USA a nelegálně pronikli do země. Slogany demonstrantů jsou samá demokratická a neškodná hesla: za svobodu, prosperitu, rovnost a bratrství, internacionalismem proti nacismu, fašismu a nacionalismu.

Jako tomu bylo už mnohokrát – za všechno dobré proti všemu špatnému. Doslova za den, do 2. dubna, se průvod rozrostl z 1500 na 5000 účastníků a následně jejich počet rostl geometrickou řadou. Pochod okamžitě zřídil svou stránku na Facebooku a získal nejširší mediální pokrytí. Lavinovému růstu účastníků průvodu odpovídaly informační operace iniciátorů pochodu. Navíc, jak uvedl na Twitteru NRATV, na všech kanálech v Nikaragui a Latinské Americe běžel reklamní spot CNN, který instruoval, jak se připojit k pochodu, jak nelegálně proniknout na území USA a dostat tam azyl. Podle pokynů CNN tisíce mladých lidí odešly ze svých domovů a vydaly se na hranice s USA. Brzy se objevil koordinátor pochodu, jistý Alex Mansing, který zveřejnil nejširší kontaktní informace pro každého, kdo by se chtěl přidat k průvodu.

Mexické úřady nejenže proti pochodu nezasáhly, ale všemi možnými způsoby ho podpořily a dávaly jeho účastníkům na místě transitní víza na dobu 20 dnů. Tato doba určitě neumožní účastníkům průvodu dosáhnout hranice USA, provést tam demonstrační akce a vrátit se zpět k jižním hranicím Mexika. Tato tranzitní víza jsou jednosměrná, aby jejich vlastníci podle záměru organizátorů mohli buď nelegálně vstoupit na území USA a dále rozvířit situaci v amerických městech, nebo neozbrojeni padnou za oběť kulkám na hranici.

Čtěte ZDE: Na prahu Říjnové revoluce č. 2: Bude se po 100 letech opakovat bolševický převrat - tentokrát v USA? Přípravy na plošný teror. Devianti a zkažená mládež v roli proletariátu. Svrhnou Trumpa? Mrazivé proroctví Trockého

Bude se střílet? 

Jako první na uvedenou hrozbu reagovali američtí obyvatelé z pohraničních oblastí s Mexikem. Ti si zvolili svého vůdce, jistého republikána Paula Nehlena, zorganizovali oddíly milice a vytvořili hashtag @TexasVet na sociální síti Gab.ai. Následně začal celý problém řešit konzervativní kanál Fox News (blízký Trumpovi) a vytvořil pro své občany, kteří se chtějí postavit na odpor mnohatisícovému pochodu, hashtag #NotSoMAGA.

Prezident Trump reagoval na potenciální hrozbu na hranicích státu téměř okamžitě. Dne 4. dubna podepsal deklaraci (prohlášení) o okamžitém vyslání vojsk Národní gardy USA na hranice s Mexikem. Dne 6. dubna prezident podepsal Memorandum, které ruší stávající praktiky „chytit a propustit“ v případě nelegálních imigrantů. Ve stejný den generální prokurátor Spojených států Jeff Session oznámil novou státní politiku „nulové tolerance“ pro nelegální imigranty vstupující do USA z Mexika. Zároveň Trump začal vyvíjet silný tlak na mexické úřady, aby zabránily přiblížení průvodu migrantů k hranicím USA. Ale Mexiko již samo o sobě nic nezmůže, jelikož zákazníci a organizátoři tohoto pochodu pocházejí z amerických mocenských struktur a podle očekávání už začali vystupovat proti Trumpovi.

Například podle Daily Mail guvernérka Oregonu demokratka Keith Brownová uvedla, že bude bránit všemi možnými způsoby, zákonnými a nezákonnými metodami, nasazení vojenských jednotek Národní gardy v jejím státě. Guvernér Oregonu, stejně jako jiní guvernéři-demokraté, zvláště v Kalifornii, prakticky ignorují nařízení prezidenta, což hrozí občanskou konfrontací uvnitř USA.

Prezident Trump může již ve velmi blízké budoucnosti čelit metodám nenásilného protestu, kdy neozbrojení lidé masivně zaútočí na státní hranici a vojska proti nim použijí střelné zbraně. To povede k masovým obětem na životech civilistů se spoustou barevných obrázků a videí v médiích, z Trumpa udělají šílené monstrum, které nechá střílet do neozbrojeného davu nešťastných lidí, a v důsledku toho se ho pokusí svrhnout nebo obžalovat.

Barevná revoluce v Izraeli

Na co Trump zatím jen čeká, děje se už více než dva týdny v Izraeli na hranici s pásmem Gazy. Desítky tisíc neozbrojených Palestinců pokojnými průvody míří k hranicím Izraele, tam probíhají demonstrace a pokusy o nenásilné překročení hranice. Hnutí v pásmu Gazy prakticky okamžitě získalo popularitu, jeho počet se zvýšil na několik desítek tisíc, což svědčí o organizované povaze akcí, o jejich široké propagandě a výborném financování.

Izrael posílil vojenské jednotky na hranici s Gazou a dokonce nasadil skupinu odstřelovačů, kteří začali nemilosrdně střílet všechny bez rozdílu – starce, ženy, děti. První pátek 30. března bylo zabito přibližně 12 až 30 civilistů a zraněno bylo 1000 až 2000. O týden později bylo obětí méně, ale mezi nimi byl novinář s odznakem „Press“ a šest dalších novinářů bylo zraněno izraelskými odstřelovači, ačkoli některé zpravodajské agentury oznámily 780 zraněných lidí a palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo 491 zabitých Palestinců. Všechny nejdůležitější mediální zprávy o tom, co se děje na hranici pásma Gazy s Izraelem, shromáždilo vydání MONDOWEISS v článku „Israeli snipers shoot 6 Palestinian journalists, killing one–making international headlines“.

Podle izraelské tradice nejprve Izraelci podporovali nejen akce izraelské armády, ale také vyzvali ke genocidě Palestinců. Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman po deseti dnech pokojného protestu a vraždě 30 Palestinců veřejně prohlásil, že „v pásmu Gazy nejsou žádní nevinní lidé“. Liebermana prý překvapilo, že neozbrojení lidé používali hořící pneumatiky, což podle jeho názoru již odůvodňovalo akce izraelské armády.

Neuškodí připomenout, že během Kyjevského Majdanu zaujal Lieberman zcela opačný postoj. Tím spíše, že Izrael používá technologie k vyprovokování protestů Palestinců, kdy zamaskovaná elitní komanda speciálních služeb převlečená za Palestince sama z palestinské strany a pod rouškou Palestinců napadá policejní síly a nutí je, aby reagovaly odvetnými krvavými akcemi. Technologie je popsána v článku Al-Džazíry „Musta'ribeen, Israel's agents who pose as Palestinians.“

Vzápětí však čelil Izrael nejširšímu protestu proti jeho opatřením téměř po celém světě. Desítky tisíc lidí v Londýně, Kanadě, Austrálii a dalších zemích se zúčastnily demonstrací proti zákrokům Izraele. V předních světových médiích se objevily četné fotografie a videa neozbrojených Palestinců, dětí a novinářů zabitých Izraelem. Mnoho publikací začalo citovat statistiky, že od roku 2000 Izrael zabil asi 2000 dětí, průměrně jedno dítě každé tři dny po dobu 18 let.

Přidala se i „těžká artilérie“ Organizace spojených národů. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Liz Throssellová odsoudila Izrael za řadu obětí a varovala před dalším použitím násilí. Izrael byl upozorněn, že používání střelných zbraní izraelskými bezpečnostními silami proti neozbrojeným palestinským demonstrantům na hranici pásma Gazy by mohlo být kvalifikováno jako úmyslná vražda a velmi závažné porušení čtvrtého článku Ženevské konvence a mohlo by vést k extrémně závažným důsledkům pro Izrael a sankcím ze strany mezinárodního společenství. 

Izrael postupně pochopil, do jaké pasti se dostal. Navíc podle organizátorů budou protesty na hranicích zesilovat, což povede k masovým obětem a „barevným“ kartám a videozáznamům ve světových médiích a sociálních sítích s odpovídajícími reakcemi různých mezinárodních organizací a zemí.

Čtěte ZDE: Globální stínová vláda: Čím finančníci ovládají svět? Brexit a Trump chybami v Matrixu? Čína na páky bez války nedosáhne. Proč přijel šéf ruské rozvědky nečekaně do Washingtonu? Chobotnice, o níž veřejnost nic neví

Had začal požírat sám sebe

To, čím si už prošel Netanjahu, Trumpa čeká v blízké budoucnosti. „Stínový stát“ dal vůdcům USA a Izraele jasný signál, že pokud se nevzdají svých plánů ve prospěch projektu „světové vlády“, jejich země se změní v noční můru a samotné vůdce čeká mezinárodní haagský tribunál za zločiny proti lidskosti.

Nicméně tato hra teprve začíná. A onen „nedoútok“ Izraele v Sýrii, který měl vyvolat ruskou vojenskou reakci proti USA a vést k přímému vojenskému střetu mezi oběma zeměmi, vypadá jako určitý ústupek vnějším silám, jako imitace vojenského úderu proti Rusku za účelem vyvolání světové války. 

Rusko si podle všeho dobře uvědomuje příčiny těchto událostí a snaží se nedat záminku k všeobecné válce, při zachování extrémně tvrdé rétoriky, jako by tím nahrávalo Trumpovi a Netanjahuovi, kteří jsou nyní nuceni se kroutit jako užovky na pánvičce. Ale co je nejdůležitější, aktuální události dokonale demonstrují, jak jsou západní země bezbranné před metodami, které samy opakovaně používaly proti jiným zemím, před jejich vlastními technologiemi hybridních a informačních válek. A jak Rusko zocelené hořkou zkušeností dokazuje, že je vůči nim v podstatě odolné.  

V tomto světle jsou všechna přirovnání o „kolosu na hliněných nohách“ použitelná na země takzvané „západní demokracie“, bez ohledu na to, kdo je používá. Zdá se, že si Rusko i zde může připsat strategickou výhru: had se zakousl do vlastního ocasu a začíná požírat sám sebe.

Zdroj.

Tagy článku