Po léta protikatolická propaganda napadala Církev za papeže - těžké hříšníky: smilníka Alexandra VI., válečníka a tyrana Julia II., lakomce Benedikta IX. Obrana katolíků spočívala v poukazu na to, že papežové - světci výrazně převažují nad špatnými. Snad právě proto změnili nepřátelé taktiku a pustili se do svatých papežů. Bohužel někteří katolíci jakoby s nimi soutěžili, kdo nakydá na tyto Boží muže více špíny. Toto je nutno žel konstatovat po přečtení 3. čísla dominikánské revui „Salve“ z r. 2007.
Je věnováno stému výročí protimodernistické encykliky sv. Pia X. „Pascendi“. Obsahuje celkem 7 článku, 4 od zahraničních, 3 od domácích autorů. Z nich pouze jeden, od patera Štěpána M. Filipa OP, se zastává encykliky i sv. papeže Pia. Ostatní nebezpečně souznějí s protikatolickou propagandou. Německý teolog Otto Weiss píše např. na str. 13: „..došlo k tomu, že Pius X. vzhledem ke svému vzdělání a průběhu své církevní dráhy řadě naléhavých otázek nedostačoval...“. Weissovi patrně vadí, že Pius X. nebyl profesorem teologie, ale knězem z pastorace. Jeho mentalita prostého venkovského faráře se ukázala být pro Církev maximálním přínosem. Odpůrci Církve z řad bezbožecké Volné myšlenky poukazovali v tisku už tenkrát na „nevalné papežovo vzdělání“. Je smutné, že s tím souhlasí i někteří dnešní katoličtí teologové.
Zapomínají ovšem, že být prostým farářem nikterak neznamená být „nevzdělaným“. Mnoho prostých farářů v českých dějinách překonalo svými vědomostmi i některé univerzitní profesory, jako např. apologeti Církve Alois Hlavinka, František Šigut aj. K takovým patřil i sv. Pius X., jenž měl římský doktorát (což se v jeho době podařilo dosáhnout jen menšině zájemců) a udivoval svými encyklopedickými znalostmi dogmatiky. Teze o „zbožném, hodném, ale nevzdělaném“ Piovi X. jsou zlomyslně vytvořeným mýtem.
Autoři článků v Salve jsou rozhořčeni, že teologové, označeni za modernisty, museli opustit své univerzitní a seminární katedry a jejich spisy byly dány na index. Nezajímá je přitom, jestli modernisty skutečně byli nebo ne, jde jim o princip. Nesmět vyučovat kvůli svým názorům? To je přece teror. Zapomínají ovšem, že každá organizace má právo požadovat, aby vyučující na její škole zastával její názory. Když nezastává, má možnost odejít jinam. Tito lidé se vůbec nepohoršují, když musí opustit liberální školu učitel - odpůrce Darwinovy teorie (jak požaduje Rada EU), ale mluví o teroru, když sv. Pius X. trval na ryze katolické věrouce v seminářích a na církevních školách. I francouzský dominikán Bedouelle, jenž se snaží být ke sv. Piu X. „vlídný“, si neodpustil poznámku (str. 58), že prý „i když můžeme podtrhnout trpělivost a laskavost Pia X...., nelze popírat, že zavládla antimodernistická hysterie“.
Tito teologové zdůrazňují „pluralismus“ v Církvi, kdy je přirozené zpochybňovat i Kristovo panenské zrození nebo zmrtvýchvstání a učit, že nevíme, která z jeho slov jsou či nejsou autentická. To vyplývá z prohlášení patera Montagnese OP (str. 148): „Co se týče teologů, je normální, že jim magisterium – protože vykonávají úřad Církve – může občas říci, že se v jejich učení nepoznává. Zároveň by však měla být pravidlem svobodná výměna svobodných názorů.“ Magisterium by je tedy mělo pouze „občas“ upozornit, že nehlásají nauku Církve – a jinak je nechat na pokoji. Sv. Pius X. však učil pravý opak. Byl si vědom, že pravda je jenom jedna a nemůže být současně v rámci téže Církve v jednom učilišti hájena a v druhém popírána. Proto je od řady současných teologů, myšlenkových dědiců modernismu, tolik napadán. Tito neomodernisté se neštítí ani lží. Montagnes uvádí (str. 146), že prý „dekrety Biblické komise, které tolik sužovaly exegety za pontifikátu Pia X., byly považovány za dokumenty magisteria až do doby, kdy byly r.1955 prohlášeny za překonané“. Rozhodnutím jakého orgánu a s jakým stupněm závaznosti se tak stalo? To učený dominikán neuvádí. Nikoli náhodou, v Denzingerově seznamu dokumentů Sv.stolce se nic takového nenachází. Žádné věroučně závazné vyjádření z r. 1955, jež by rušilo vyjádření Papežské biblické komise z počátku 20. stol., neexistuje, čili pater Montagnes se dopouští falzifikace. Na str. 155 redakce Salve dokonce s odvoláním na papeže Jana Pavla II. dělá paralelu mezi Galileovým případem a protimodernistickými opatřeními sv. Pia X.
Celkový dojem z posledního čísla Salve je ten, že sv. Pius X. byl sice dobrý a lidumilný, zároveň ale nevzdělaný „blbeček“, jenž vůbec nerozuměl teologii, biblistice a nové době a proto se stal vítaným nástrojem v rukou obratných „ultrakatolických“ manipulátorů á la Mery del Val, Bressano, Billot nebo Benigni. Ti jej využili k zavedení „teroru“ proti všem svobodně smýšlejícím lidem v Církvi, což jí nadělalo moře ostudy. Pobuřující je, že takovým hodnocením sv. Pia si tito neomodernisté notují s nepřáteli Církve sv. My však přijmeme za své to, co v tomtéž čísle Salve napsal pater Filip (str. 101): „...sv. Pius X. byl jako papež obdarován zvláštním petrinským charizmatem a jako Církví kanonizovaný světec osvícen sedmerým darem Ducha sv., takže ve velmi jasném a ostrém světle viděl temnotu a nebezpečí modernismu.“ Proto budeme tohoto papeže - světce vždycky hájit proti útokům kohokoliv a nepřestaneme usilovat o to, aby antimodernistická přísaha, kterou zavedl a jež byla svévolně r. 1967 zrušena papežem Pavlem VI., se stala v Katolické církvi opět realitou.