Rozhlasový přenos rozhovoru s prezidentem Zemanem rozpoutal bohatou diskusi o Zemanovi a „sprostých slovech“. Je pokrytecká a dvojího metru užívající ostatně jako vždycky. Hajnej byl vožralej jako prase a pan nadlesní měl náladičku. Pravdoláskaři zamilovaní do vulgárně se vyjadřujícího a vulgárně se chovajícího Schwarzenberga utočí na Zemana při každé příležitosti. A Miloš Zeman příležitosti rád poskytuje už tím, že opovrhuje pokrytectvím a s despektem se vyjadřuje o novinářích zvyklých na podlézavou vstřícnost politiků. Kritika osob zakrývajících své sprosťáctví vnějškovou uhlazeností je pokrytecká a nepatřičná.

Ivan David

Miloš Zeman si libuje v obyčejných lidových jídlech a nápojích zcela autenticky, rozhodně nikoli z vypočítavosti, aby se vlichotil lidu vyznávajícímu podobný vkus. Totéž platí pro jeho neokázalé oblékání. V jiných oblastech má zcela nelidově vysoké nároky. To se týká například společnosti, kde sice nehledí na šlechtické predikáty a akademické tituly, ale na přesnost a vhodnost vyjadřování, věcnost, pohotovost, vtip a originalitu. (Proto dodnes nechápu, jak si mohl oblíbit Vladimíra Špidlu. Grossem opovrhoval od začátku.)

Ačkoli „Pussy Riot“ lze překládat různě, „pussy“ prostě je vulgární označení ženského genitálu, ať už to má působit rozverně či obscénně, Zemanův překlad „kunda“ je přesný a věcně mu nelze nic vytknout. Jestliže ženská skupina chce dosáhnout veřejné pozornosti sexuálními skandály, je to její volba. Byly doby, kdy by sotva koho napadlo něco takového pokládat za „umění“. Sebevyjádření to jistě je. Pokládat vulgární písňové texty a chování za „umění“ a přitom zcela přehlížet obsah takové „umělecké“ produkce, to je opravdu vrcholem pokrytectví. Není třeba znát úlohu pravoslaví v životě Rusů, stačí si představit hlasitý vulgární zpěv v Chrámu svatého Víta doprovázený „nechrámovou“ hudbou a je jasné i největšímu tupci, že by nebyl tolerován. Jenže se hledal klacek na Putina.

Břetislav Olšer přesně cituje další pěkná vyjádření významných západních politiků: „Prezident USA Obama nedávno prohlásil o premiéru židovského státu Netanjahuovi, že “Všichni víme, že Bibi Netanjahu je osina v prdeli“ – „We all know Bibi Netanyahu is a pain in the ass“. A polští politici hlásají, jak jsou hloupí, když Američanům vykouřili čuráka, nechybí ani slova jako chuj, kurva a další květnatá “diplomatická” mluva, zatímco náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová na záznamu rozhovoru s americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreym Pyattem mluvila o tom, jak dosáhnout, aby USA “vyjebaly s EU”, anglicky “Fuck the EU”. Dále autor popisuje podrobně další „umělecká“ vystoupení skupiny „Pussy Riot“ a výkony zástupců pražské pravdoláskařské kavárny při obhajobě působení této skupiny zde.

Nesouhlasím ovšem s Břetislavem Olšerem v hodnocení prezidentova vyjádření, že vláda „zkurvila“ zákon. Necítím to jako v kontextu nepřiměřené. Vždyť i mladý Jan Neruda vyjádřil ve své odpovědi na Hálkovu kritiku své shrnutí: „…přede mnou prý byla poezie panenská a já jsem ji prý zkurvil.“ Nepokládám to za nepřiměřeně vulgární, spíše jen expresivní. A myslím, že ho může výjimečně užít i prezident. Pokud by výrazu používal stále, přestal by vyjadřovat míru jeho nelibosti. (Naprosto ovšem nesouhlasím s panem prezidentem pokud jde o nápad „depolitizovat“ veřejnou zprávu. Zrušení možnosti uplatnit politickou vůli ve veřejné správě znamená zrušit jeden z posledních zbytků demokracie.)

Vulgarismy existují patrně ve všech jazycích. Poskytují úlevu z tenze a usnadňují urážení a ponižování, což je nepěkná, ale všudypřítomná praxe. Někteří primitivové používají vulgarismy jako univerzální náhražky specifických pojmů, takže člověk neznalý jejich mluvy by ani nerozuměl smyslu řeči. Zažil jsem to bohatě na vojně u „bigošů“ (motostřelecké vojsko). V českém uměleckém filmu „Kameňák“, host venkovské restaurace vyjádřil nelibost nad nedostatkem smyslu pro humor u výčepního slovy: „S tebou je hovno prdel!“

Někteří lidé nadužívají vulgarismů, ačkoli absolvovali kvalitní vzdělání a dosáhli vyššího postavení. Příkladem budiž vyprávění mého přítele, kterého pozvala jistá vrchní sestra v zaměstnání ustavičně vulgárně klející domů na oběd. Nalila svým malým dětem polívčičku, pohladila je po hlavičkách a řekla láskyplně: „Žerte svině!“

Málo co nám o lidech napoví tolik jako právě jejich řeč a vyjadřování. Napoví i o schopnosti odhadnout, kdy je užití vulgarismu opodstatněné a pro danou společnost vhodné, a kdy nikoli.

Samozřejmě používám vulgarismů taky a to nejenom v soukromí v případech, kdy by vyjádření: „práce se mi nedaří“ nevedla k uvolnění psychického napětí. Užívám jich nutně také v případech, kdy popisuji autentické vyjadřování pacientů a dalších osob, což umožňuje dokreslit jejich aktuální chování, myšlení, postoje, nálady a city. Někdy to jinak ani nejde. Jako v tom vtipu, kdy se matka ptá syna: „Co říkal tatínek, když viděl, jak jsem nabourala auto?“ Syn se ptá: „A mám vynechat nadávky a sprostá slova?“ „Samozřejmě!“ „Tatínek neříkal vůbec nic!“

Zdroj: PrvníZprávy.cz