Separatisté měli v Doněcku a Luhansku volby. Jsou to přece teroristé a vrahové, ale hlavně jsou to většinou horníci z Donbasu, co přichystali krvavý puč, zatímco s Janukovyčem se loučil Kyjev s „laskavostmi“ Majdanu; žádné násilí, mrtví, železné tyče, dlažební kostky, Molotovovy koktejly, lynčování a výhrůžky smrtí. Prostě vše v duchu „laskavé demokracie“ po banderovsku v režii „hodných chlapců“ z Pravého sektoru.

Mediální realita

Doněck a Luhansk praskal ve švech, nedočkaví voliči stáli i několik hodin ve frontách, aby mohli dát svůj hlas těm, kdo jim dá novou budoucnost. Sice bude krušná, protože ukrajinská armáda měla své předvolební období, kdy ničila, co viděla, rakety a dělostřelecké granáty likvidovaly promyšleně infrastrukturu, aby nebyla pitná voda, plyn, elektřina. Zima a mráz vás naučí pořádkům, ještě si vzpomenete na Majdan. Porošenko se kasá, přitom dluží Rusku jenom za zemní plyn už kolem pěti miliard dolarů. Kde vzít a zase nekrást? EU je také na dně.

Volební účast se počítala od 80 do 90 a více hlasů, samozřejmě, že Kyjev tvrdí, že jsou to volby zmanipulované, kde voliči údajně dávali své hlasy několikrát, v tomto případě zřejmě novému prezidentu Alexandru Zacharčenkovi ze strany Doněcká republika s 79 procenty hlasů, Ihor Plotnickyj kandidoval v Luhanské lidové republice, kde získal 63 procent hlasů. Voleb se zúčastnily asi dva miliony voličů, přes milion je jich však v ruských uprchlických táborech. Během „volebního týdne“ se ukázali „kyjevští demokraté“, když v rámci „předvolební kampaně“ zaútočili balistickými střelami na Doněck. Mají trénink; sestřelili přece před několika měsíci i malajsijské letadlo…

V těchto útocích, které si vyžádaly mnoho obětí z řad civilního obyvatelstva, pokračují pořád. Zasažen byl i chemický závod; explodovalo přes deset tun hexogenu. Exploze byla tak silná, že tlaková vlna ničila i v 60 km vzdáleném Dzeržinsku. Demokratické vraždění žen a dětí i destrukce infrastruktury dokazuje, jak lze dodržovat „minské dohody“ - Donbas je vymazáván z mapy, zatímco Západ slaví vítězství majdanské „demokracie“… Pozorovatelé přijeli pod záštitou organizace ABSE (Agentura pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která prý zaštiťuje euroskeptické krajně pravicové i krajně levicové strany.

Zloděj křičí chyťte zloděje, ukrajinšttí banderovci jsou na koni a žalují. Kyjev volby neuznává, ale neví přesně proč; podmínky byly válečné na obou stranách, jen na východě Ukrajiny bylo voličů mnohem víc, než před týdnem na Ukrajině, kde byla účast cca 50 procent. Pokud by měly být volby nelegální v Novorusku, mělo by se tak stát i ve zbytku Ukrajiny. Zacharčenko nepřišel v uniformě vojáka s vyznamenáními, ale v obleku, čímž jasně naznačil, k čemu se má povolební stav přiblížit – životu v míru.

A byl to znovu hrdina Porošenko, který stáhl ocas mezi nohy a před několika týdny odhlasoval s ukrajinským parlamentem zákon o „zvláštním statutu“ pro povstalce, jež ovládají území na východě země. Zavádí se tím plná autonomie a na tři roky zvláštní režim, jenž předává moc do ruku proruských separatistů. Z toho plyne pravomoc uzavírat přeshraniční dohody s regiony Ruské federace. V rámci tohoto zákona o speciálním statusu Kyjev zajistí konání předčasných místních voleb… Pučem sesazený prezident Janukovyč si asi povzdechne, proč se to všechno nemohlo stát před rokem, kdy musel před lynčováním uprchnout jen proto, že nechtěl, aby Ukrajina vstoupila do EU, což se nejmíň na další tři roky ani nestane…

K tomu Minská kontaktní skupina pro Ukrajinu vytvořila Memorandum o realizaci režimu příměří. Dokument sestává z devíti bodů. V prvním se hovoří o tom, že příměří musí být všeobecné. Což znamená, že se pravidlo týká i ukrajinských ozbrojených sil, které pokračovaly v ostřelování Donbasu navzdory příměří vyhlášenému na začátku září. Ve zbývajících osmi bodech Memoranda se hovoří o fixaci hranic, které se vytvořily do 19. září, o odsunu od těchto hranic dělostřelectva, o konkrétních obcích, kde platí pro obě strany zákaz na rozmísťování těžkých zbraní, a konečně o zákazu letů nad demilitarizovaným pásmem. Nic z toho nebylo kyjevskou vládou splněno, přesto Porošenko, šokovaný, jak jeho armáda nezabránila úspěšným volbám a ihned svolal do Kyjeva Radu národní bezpečnosti a obrany, aby odvolal, co odvolal a chce zrušit zvláštní režim pro separatisty, vždyť jim povolil volby jen v Donbase…. Opravdu nedemokratické pseudovolby, tvrdí spolu se Západem a nutno dodat, že velmi účelově. Kdo se chová nedemokraticky je jasné…

Stejně jako v demokracii Spojených států, co vše drží pevnou rukou. “Naši otcové-zakladatelé sepsali Ústavu Spojených států ‘za účelem zformování dokonalejší unie’. V tom dokumentu zaručili právo na změnu vlády pomocí hlasování – práva, za které bojovaly generace Američanů. Ale nezaručili právo odejít.” To slyšeli třeba v Texasu, kde na petici za odtržení od USA nasbírali na sto tisíc podpisů. Washington se k ní postavil zamítavě. Má to v genech ještě od americko-mexické války, kdy byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem v letech 1846 – 48 vyvolaný americkou anexí Texaské republiky. Mexiko přišlo o více než polovinu svého území, na němž vznikly postupně i bez referenda americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah.

Američané mohou pořádat referenda a jsou demokratičtí, avšak separatističtí teroristé z Doněcka a Luhanska nedodržují lidská práva. Jako kdo? Pardon, jako Spojené státy, co jsou nejhorší pokrytci a farizejové na světě. Doma nikoho nemučí, ale mají své věznice Abú Ghrajb v Iráku, na kubánském  Guantánamu či v Polsku, kde se věznice CIA nacházela na vojenské základně Stare Kiejkuty na severozápadě země. Všude tam Američané mučili vězně, aby si nepošpinili „domácí“ půdu. Human Rights First tvrdí, že takových míst je na přes dvacet – utajované věznice jsou též v Afghánistánu, Pákistánu, Jordánsku a také na amerických válečných lodích USS Bataan a USS Peleliu.

Proč hlasování na jihovýchodě Ukrajiny? Za vším hledej strach z budoucnosti. Napřed státní převrat, zrušení ruštiny, střelba majdanových sniperů do civilistů, hrůza v Oděse, pak výkřiky Tymošenkové, že osm milionů rusky mluvících občanů prostě vystřílí atomovými zbraněmi a toho šmejda Putina také odstřelí… Kdo by po tomto masakru chtěl setrvat v zemi, která se takto chová k rusky mluvícím občanům, přestože se prezident Janukovyč jasně profiloval jako hlava státu, o jehož ekonomiku má mimořádný zájem. Důkaz?

Vskutku jedinečná “břidlicově-plynová” dohoda, která byla podepsána v lednu 2013 v Davosu na dobu padesát let ještě pučem nesesazeným ukrajinským prezidentem Janukovyčem. Tato dohoda s Chevronem umožní Ukrajině, aby se stala do roku 2020 energeticky nezávislou. Janukovyčova Ukrajina udělala to, z čehož byl v roce 2013 státní převrat a Janukovyč musel uprchnout, aby nebyl dle slov Klička popraven jako Kaddáfí či Ceaucesku. Nešlo tedy o ekonomiku země, ale o vyděračský tlak EU a NATO.  Přesto se dnes bude Porošenko chlubit touto smlouvou s anglo-nizozemskou společností Shell v objemu deseti miliard ohledně těžby plynu z břidlice v lokalitě Juzivska na východě země.

Podle odhadu Úřadu pro energetické informace (EIA) má Ukrajina třetí největší zásoby břidlicového plynu v Evropě a to v objemu asi 1,2 biliónu metrů krychlových. Janukovyč též naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu. Projevil též zájem o Azerbajdžánský zemní plyn. Ukrajina tím učinila první krok ke snížení své závislosti na dovozu plynu z Ruska. Stejně byl nakonec na pokraji lynčování a musel uprchnout. Nyní Porošenko podepsal asociační smlouvu s EU, aniž by z ní vyškrtl zmíněné dohody s firmami Shell a Chevron. Aniž by připsal Janukovyčovi jeho podíl na své slávě…

Základny USA a NATO jsou jen kolem Ruska na více než třiceti místech, na Krymu byli ruští vojáci v Sevastopolu na základě smlouvy s Ukrajinou v počtu cca 22 tisíc. A opět zcela proukrajinské jednání Janukovyče. Rusko mělo totiž prodloužen pronájem sevastopolské základny do roku 2042 s pětiletou opcí, Moskva za to Janukovyčovi poskytla devítiletou třicetiprocentní slevu na ruský plyn. Ukrajina je na něm životně závislá a díky slevě mohla ušetřit až 40 miliard dolarů (zhruba 800 miliard korun). Dnes by se jim hodily a ne že ne…

Ale Janukovyč je zločincem, přičemž Porošenko byl v jeho vládě ministrem. A nejen v jeho; Porošenko se přece těší pověsti muže kompromisu, spíš však převlékače kabátů, říkejme “politického turisty”; je to pravý pragmatik, co vše činí jen pro „dobro“ Ukrajiny. Ne sluha několika pánů, ale realista s kapitalistickou nesmlouvavou vizí. Miliardář, jehož peníze podpořily Majdan i současnou zemi před krachem. A jeho televizní kanál 5, co mu vyhrál volby skoro dvakrát. Poslancem Nejvyšší rady se stal poprvé v roce 1998, a to za sociální demokraty. Sloužil pod Kučmou, Janukovyčem, Juščenkem i Tymošenkovou, prostě kámoši do deště.

Vedl též totální pokrytectví ve sféře referend o nezávislosti. Krym je anexe, případná Doněcká a Luhanská lidová republika jakbysmet. Zatímco bylo jasno v otázce války mezi Spojeným královstvím a Argentinou o Falklandské ostrovy, která se odehrála v roce 1982. Falklandské ostrovy patří k zámořským územím Spojeného království od roku 1833, Krym patří k Rusku od roku 1776; tedy o více než sto let déle. Obyvatelé Falkland stejně jako Krymu jsou v naprosté většině britského, resp. ruského původu a nejeví nejmenší zájem o připojení se k Argentině, resp. zůstat součástí Ukrajiny.

Na východu Ukrajiny se boj separatistů za svobodu sebeurčení setkal s odporem Západu, stejně tak na Falklandách „Železná lady“ Margaret Thatcherová bez jakýchkoli okolků označila argentinský útok za jasnou územní agresivní anexi. Jako EU, USA a Ukrajina obvinily Rusko z anexe, byť se jednalo o svobodné referendum o nezávislost Krymu, Thatcherová se vyjádřila v tom smyslu, že Falklandy jsou částí Velké Británie stejně jako Londýn. Podobně se vyjádřil Putin, že Krym je součástí Ruska stejně jako Moskva. Kdo asi komu dal za pravdu…? Co je horší než Putin v Rusku? Rusko bez Putina, který zemi zašlapanou studenou válkou do bláta znovu pozvedl zpět jako velmoc.

Britové zajali asi 11 400 argentinských vojáků a civilistů, téměř 750 jich bylo zabito, a to včetně 368 námořníků z posádky General Belgrano. Britové ztratili 256 mužů. Pro setrvání v rámci Británie se tehdy vyslovilo 94,5 procenta Falklanďanů, kteří se přiklonili k britské nadvládě… Stejně jak to udělali obyvatelé Krymu, ovšem bez jediného mrtvého a s 97 procenty hlasů pro odtržení od Ukrajiny… Pouze tři obyvatelé Falkland hlasovali v referendu proti setrvání ostrovů pod britskou nadvládou. Ostatních více než 1500 hlasujících se vyjádřilo pro. „Je to neskutečné, je to úžasná zpráva. Tohle je vzkaz světu: Podívejte se, to jsme my, Falklanďané, a tohle si přejeme…“ To, že stejně nadšeně volali obyvatelé Krymu, Doněcka či Luhanska, je ale nelegitimní.

A svět v čele s OSN aplaudoval, ale když 97 procent ruskojazyčných obyvatel Krymu dalo svůj hlas pro připojení k Rusku, byl tento počet silně zpochybňován. A dnes, kdy vystojí další hodiny zástupy voličů v Doněcku, Luhansku, Slavjansku, Mariupolu a v dalších městech východní Ukrajiny, aby dali svůj hlas pro samostatnost ve čtyřech stovkách volících místností, je slyšet ze Západu znovu jen odpor. Hádanka; kolik invazí, převratů a válek vedli Spojené státy od roku 1776…? Od Panamy, Kostariky, Grenady a Havaje, až po Haiti, Španělsko a Čínu…? Za a) 20, za b) 100, za c) přes dvě stě. 

A další srovnání; Doněcko s Luhanskem a Kosovo. Nebyla respektována rezoluce č. 1244 Rady bezpečnosti OSN, která však Srbsku zaručila územní celistvost s tím, že část území (Kosovo a Metochia) mělo být dočasně pod správou OSN. Nebylo; Kosovo ale vyhlásilo nezávislost na Srbsku proti jeho vůli 17. února 2008. Spojené státy byly přesvědčeny, že Kosovo je “sui generis” (zvláštní případ), jenž nastal kvůli rozpadu Jugoslávie a agrese prezidenta Miloševiče proti kosovským Albáncům, které donutil k humanitární krizi. Proč by nemohl být východ Ukrajiny “sui generis“ a proč už NATO dávno nebombardovalo Kyjev jako kdysi Bělehrad…? To ve východní Ukrajině je humanitární krize dvojnásobná – na milion uprchlíků a tisíce zabitých.

A nyní něco pro ty, kdož ještě nejsou znuděni donekonečna opakovanými záběry „mírumilovného“ kyjevského Majdanu, aby pochopili, proč vznikl na jihovýchodě Ukrajiny separatismus rusky mluvících Ukrajinců a včerejší volby…

Inu, dnes se Doněcké a Luhanské lidové republice říká Nové Rusko či Novorusko, případně Nová Rus, která vznikla v 18. století, když Ruská říše obsadila území jihovýchodní Ukrajiny, dnes neformálně označené podle zatím neuznaných povstaleckých republik na Donbasu..

Zdroj: Blog autora