Před nedávnem se mohlo zdát, že severokorejský režim je v izolaci. Spojené státy hrozily útokem a Peking byl rozzuřen tím, že Pchjongjang odmítá poslouchat svého staršího bratra. Ani Peking, ani Washington nemají zájem o to, aby Severní Korea získala jaderné zbraně.

Čínu však v první řadě znepokojuje možnost, že by se obě Koreje sjednotily na základě podmínek jižanů, vysvětluje na stránkách South China Morning Post Rana Mitter, ředitel čínského centra na Oxfordské univerzitě. V takovémto případě se poprvé od roku 1949 americké jednotky rozmístí přímo na čínské hranici.

Peking proto tvrdil, že řešení severokorejského jaderného programu je problém, který USA a KLDR musí vyřešit samy, a Čína nemá přímou kontrolu nad svým problémovým sousedem. Trump však zastihl Čínu nepřipravenou, když prohlásil, že je připraven na osobní jednání s Kim Čong-unem.

„Peking musel být zcela jistě zděšen, že Kim může uzavřít přímou dohodu s Washingtonem a vyřadit ho z vyjednávání," domnívá se Mitter. Náhlý entuziasmus Pekingu přivítat Kima svědčí o tom, že mu chtějí připomenout, že jakákoliv dohoda musí být nejprve odsouhlasena s čínskou stranou, pokračuje autor.

Pro Pchjongjang to není problém, neboť jeho hlavním cílem je zajištění přežití režimu. Jaderný program je pouze prostředkem pro dosažení tohoto cíle. Pokud bude možné vyjednat mezinárodní dohodu, která by zajišťovala bezpečnost KLDR výměnou za ukončení jaderného programu, nebo alespoň vývoje mezikontinentálních raket, jež nejvíce trápí Donalda Trumpa, Čína a Pchjongjang mohou být spokojeni.

Právě teď má Kim obě mocnosti, tam kde je chce mít, shrnuje Mitter diplomatický úspěch Kim Čong-una.