ROZHOVOR „Američané sice do Iráku vtrhli, ale žádné zbraně hromadného ničení nenašli. Tato dobrodružná mise prezidenta Bushe mladšího je stála životy jejich vojáků i ohromné finanční prostředky. Irák destabilizovala, vytvořila z něho nepřehledné chaotické semeniště nenávisti a násilí. To stejné byly francouzské letecké údery v Libyi. Západ svou hloupou politikou rozvrátil Střední východ i severní Afriku a důsledky již několik posledních let pociťujeme,“ říká Ivo Strejček, bývalý europoslanec ODS a člen správní rady Institutu Václava Klause.

Během víkendu USA, Velká Británie a Francie zaútočily na Sýrii. Šlo o velmi omezený úder coby odveta za údajný chemický útok. Syrská opozice se údajně vzteká, že šlo o frašku a čekali větší pomoc. Trump vzkázal Macronovi, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie, a všichni dávají najevo, že další útok nebude. Jak to celé hodnotit? Zejména v kontextu úvah před úderem, že se blíží světová válka a tak dále. Byla to fraška, nebo velmi nebezpečná situace?

To hlavní, co je třeba silně říci, je fakt, že možná k hrůznému chemickému útoku v Sýrii došlo, není však vůbec jasné, kdo jej podnikl a s jakými cíli. Je nepřijatelné, aby Západ podnikl útok, aniž bychom jasně věděli, kdo je vinen. Hra na to, aby Američané a Britové „neztratili tvář“ a současně aby se „jako nikomu nic nestalo“, svědčí o katastrofální nekompetenci západní diplomacie. Nezkoumejme, jak účinný byl alianční útok a z jakých důvodů byl takový, jaký byl, zkoumejme, za jakých okolností a v jaké kvalitě politického a strategického uvažování proběhl.

Tentokrát, alespoň pro mě, už neobstojí, že Trump svádí smrtelný souboj uvnitř washingtonských „starých struktur“. Průběžné zvyšování mezinárodního napětí ze strany Ameriky už nelze takto omlouvat. Ukazuje se, že ti, kteří volili Trumpa a nevolili Clintonovou pro její militaristické sklony, se zmýlili pouze v čase. Podle mého názoru, a Trumpa jsem vždy vehementně podporoval, to Trump s Washingtonem prohrál, a aby se nějak vymkl domácímu tlaku, jde zbrojařům i vysloveným bláznům typu McCaina naproti. O britské premiérce a jejím stylu uvažování jsem v průběhu vyjednávání Brexitu ztratil veškeré iluze a rozhodování francouzského prezidenta Macrona jsou pouze přívěskem jeho ega.

Co si tedy myslíte přímo o celé věci s chemickým útokem? Není Asad trochu magor, že by to udělal potom, co Trump řekl, že chce Američany ze Sýrie stáhnout?

Mně to celé prostě nesedí. Asadovy jednotky vítězně postupují zemí, s lidovou podporou osvobozují jednotlivá města a současně západní svět považuje Asada za kriminálníka a čeká na cokoliv špatného, co Asad udělá. Vše navíc v době, kdy je podporován Rusy a všichni vědí, že Západ čeká na sebedrobnější záminku vyhrotit to vše „antirusky“. Proč by to Asad dělal, vždyť si musel být vědom strašidelných důsledků, vojenských i mezinárodněpolitických? Nic nemohl získat. Mohl pouze ztratit.

Totéž Rusové. Proč by něco podobného kryli, či dokonce organizovali? Proč by riskovali ztrátu prestiže v arabském světě, když si ji v posledních letech dobyli svým úspěšným působením v Sýrii? A proč by Rusové riskovali konfrontaci se Západem, když to zcela evidentně nemůže být v jejich politickém zájmu? Ne, myslím, že tam někdo tak brutálně útočil, chtěl do toho Asada i Rusy namočit. A proč na to Američané a Britové skočili, to je další úvaha.

Prezident republiky Miloš Zeman označil útok USA a spojenců v Sýrii za kovbojskou akci, která brání návratu uprchlíků do své vlasti. Ozbrojený útok na jakoukoli zemi může podle něj být veden jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN (s výjimkou islámských teroristů)…

Američané, Britové i Francouzi se předhánějí v obhajobě svého útoku na syrské cíle. Kdyby to nebylo tak vážné, bylo by to směšné. Jestliže Američané zdůvodňují akci tak, že šlo o útok na cíle, o nichž mají „nezpochybnitelné důkazy poskytnuté médii a nevládními organizacemi“, pak o podstatě svého konání říkají všechno. Žádné tvrdé, jasné, přesvědčivé důkazy neměli!

Obcházení mandátu Rady bezpečnosti není ničím jiným než „humanitárním intervencionismem“ ve stylu historií zdiskreditované válečnice Albrightové. Kam se posouvá světový pořádek, když Američané s Brity a Francouzi pod mezinárodním tlakem přiznávají, že to možná byl útok „bez právního opodstatnění, byl ale legitimní“. Co se bude dít se světem, kde si velmoci budou počínat „legitimně, ale protiprávně“ ve prospěch sledování svých vlastních cílů? Případ Skripalových – bez důkazů, útok na Sýrii – bez důkazů. Co se v takovém světě stane dalšího?

Prezident Zeman prohlásil, že Západ podle něj „neuvěřitelně rozvrtal Střední východ“ včetně Iráku, kde se zbraně hromadného ničení nenašly, a Libye, díky čemuž směřují do Evropy ilegální imigranti. Tyto intervence označil za debilitu a hloupost. Co si o tom myslíte?

Když před lety prezident Václav Klaus poukazoval na fakt, že Američané v Iráku zaútočili bez přesvědčivých důkazů, bylo mu spíláno a byl pražskými nekritickými proamerickými fanatiky ze všech stran osočován. A co se stalo? Američané sice do Iráku vtrhli, ale žádné zbraně hromadného ničení nenašli. Tato dobrodružná mise prezidenta Bushe mladšího je stála životy jejich vojáků i ohromné finanční prostředky. Irák destabilizovala, vytvořila z něho nepřehledné chaotické semeniště nenávisti a násilí. To stejné byly francouzské letecké údery v Libyi. Západ svou hloupou politikou rozvrátil Střední východ i severní Afriku a důsledky již několik posledních let pociťujeme.

Premiér v demisi Andrej Babiš v pondělí při návštěvě Karlovarského kraje řekl, že nálet USA, Británie a Francie v Sýrii má odstrašit od používání chemických zbraní. V sobotu spojenecký zásah označil za nevyhnutelný, v neděli řekl, že nic neřeší… Odvolávám, co jsem odvolal…?

Premiér Babiš je pořád stejný a nijak se nenamáhá být jiný, či dokonce na sobě pracovat. Nic vážného si nemyslí, nic vážně neobhajuje. Je mu to jedno. On bude říkat cokoliv, co mu nakukají, že lidé chtějí zrovna ten den slyšet. Já jeho názory vůbec neberu vážně. Co však vážné je, že si takto počíná premiér země. Člověk, který je jejím správcem a měl by ji kormidlovat uvážlivě. To, že jeho názory nelze brát za bernou minci, protože víme, že zítra budou jiné, je katastrofální přiznání strašného stavu české politiky.

Mnohé překvapila reakce ČSSD, která ústy svého předsedy Jana Hamáčka útok označila za odsouzeníhodný. Odpovědí podle něho nesmí být ukázka síly bez mandátu RB OSN. Oproti tomu většina ODS a TOP 09 zásah schvalují. Kdo se v této věci na naší politické scéně chová racionálně a kdo ne? A je to ze strany Hamáčka, který je členem neokonského Aspen institutu uvěřitelné?

Reakce ODS i TOP 09 není třeba nijak komentovat. To jsou prefabrikované odpovědi bez vlastního názoru až na výjimky typu Václava Klause mladšího, jak jsem zaznamenal. Ale ten si to u vedení ODS stejně asi nějak vypije. Předseda ČSSD Hamáček se chová racionálně. Jeho postoj považuji za odvážné vyjádření jiného názoru než takového, který se téměř povinně očekává.

Ale zkusme to vše zobecnit. ODS i TOP 09 nám dlouhodobě předvádějí, že být „prozápadní“ znamená být k Západu nekritický. Pokud tedy ODS například mluví o svém kritickém přístupu ke dnešní realitě v EU, máme to brát vážně? Vždy převáží „prozápadnictví“ a dutý slogan „raději s Bruselem než s Moskvou“. Normální lidé tuto povrchnost prohlédli, a proto preference této „pravice“ také tak vypadají.

Vypadalo to, že už bude vláda s podporou SPD a KSČM. Nyní zase znovu ANO vyjednává s ČSSD. Nemůže Babiš trochu vypadat za hlupáka? Že by to nebyl takový superman?

Vláda s ČSSD je chtěnou Babišovou variantou a vše kolem jsou pouze úhybné taktické manévry. Že to vypadá hloupě, to jsme si zvykli. Že to vypadá, jako by Babiš neměl dlouhodobou vizi a představu, tak to také vypadá – a možná je to i pravda.

Nebude se Babiš dostávat strategicky do stále většího pnutí, když on sám chce s pravdoláskou vycházet (na začátku ho podporovala, chtěl tu mít Sorose, má u sebe lidi od Sorose), ale velká část jeho voličů pravdoláskaři nejsou a pravdoláskaře svým koketováním s SPD a KSČM a Ondráčkem už ztratil, podporou USA a EU zase ztratí nepravdoláskovce… Do toho tlak Merkelové a jeho byznys v Německu...

Andrej Babiš bude obětí sebe sama. Své nenázorovosti, své plastičnosti, své tekutosti, své záměrné nevyhraněnosti – a svého sledování vlastních zájmů. Kdo s čím zachází, tím také schází. A to bude osud pana Babiše. Pouze se bojím, že k tomu dojde mnohem později, než bych si přál, a co by bylo dobré pro tuto zemi. A v této souvislosti je nutné se ptát: ale bude tu pro českého voliče silná rozhodná přesvědčivá alternativa?

www.parlamenntilisty.cz