19. 4. 2018    E-republika
Tak jsem se na pár dní ocitl zase v Londýně. A je zajímavé porovnat si titulky českého zpravodajství s těmi anglickými, a to nejen z novin typu volně rozdávaného Metra či Evening Standard, ale i z rozhlasových zpráv BBC a tzv. seriózních novin.
Tereza Květnovic hraje šachy s atomovými ponorkami, přesunuje je do Středomoří. Je to asi proto, že podle nejnovějších výzkumů Golfský proud slábne a v důsledku toho budou zamrzat přístavy ve Skotsku. Tak by se hodilo je mít někde zaparkované v teplých vodách. Oni ti Skotové stejně nejsou moc spolehliví… (The Independent)

Poté jsem vyslechl rozhlasovou zprávu o zatím největší stávce vysokoškolských a univerzitních pracovníků ve Spojeném království. Přes 40 000 jejích účastníků protestuje proti zrušení důchodového zabezpečení, které ožebračí jednotlivé pracovníky o tisíce liber. Je to přece jen úleva, být v civilizovaném světě. Zatímco Boko Haram útočí s kalašnikovy a zabíjí učitele a unáší děti ze škol, v civilizovaném světě je tentýž problém řešen odkloněním finančních toků. Cíl je stejný, pokud možno omezit příliv myslících lidí. A nejlépe je začít u univerzit a udělat z nich mašinky na poslušné odborníky. Ekonomika pak jistě půjde dopředu mílovými kroky… (Více na WSWS)

Trochu společného s Českem bylo vidět i na aférách kolem antisemitismu v Labour Party. Když už nepomohla koláž Corbina v ruské ušance s pozadím rudého Kremlu, náznak kritiky odstřelu bezbranných demonstrantů v Palestině se vždy může zvrhnout v nařčení z antisemitismu. Samozřejmě zde jde o míru antisemitismu, kdežto v Česku se to jen hemží fašisty. Asi přece jenom máme blíže k Ukrajině… (Daily Mail, The Guardian)

Docela zajímavou zprávou o zvýšení zločinu ublížení na zdraví nebo smrti bodnou ranou v Londýně jsem zaznamenal s radostí. Ukazuje se, že omezení vlastnictví střelných zbraní má svůj význam. Místo skupin umírají jednotlivci. A ještě k tomu se rekrutují z gangů bojujících o svá místa pod sluncem, tedy přesněji řečeno o místa k prodeji drog. Většinou jde o mladistvé, ale před mým oknem chodí již postarší chlápek a od deseti do dvou je na telefonu. Ráno od osmi do desíti je o dva bloky dále, kdybyste se divili, že má tak krátkou pracovní dobu. Kde je odpoledne, to se mi zatím nepodařilo zjistit, ale předpokládám, že policie to ví a čeká na větší ryby. Ta souvislost s Českem je v tom, že kdyby náhodou vznikly zase hranice s Německem, byli by naši vařiči pervitinu ohroženi nepříjemnostmi na hranicích. Věřím, že v případě referenda o vystoupení z EU by hlasovali proti… (The Telegraph)

Nejvic mě samozřejmě fascinovala sobota ráno, kdy jsem se z rozhlasových “Breaking News” dozvěděl, že konečně dáme Asadovi co proto. Nemužu sice pochopit, proč má být morálně zvrhlé otrávit lidi svého panství a přitom celkem přirozeně chápat potřebu kropit Vietnamce tunami Agent Orange a dioxiny, nebo jen tak rozhazovat tuny bílého fosforu a radioaktivního kovu po cizích zemích. A zatímco takto přemýšlím o pokrytectví mocných, moje vnučka cpe „svoje lidi“ do malého plastického autobusu a jezdí s nimi po podlaze přede mnou s naprostou jistotou, že jsou to její lidé a že si s nimi může dělat, co chce.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články: