Po vojenském útoku USA, Velké Británie a Francie proti Sýrii svolal Martin Stropnický tiskovou konferenci. Někteří se naivně domnívali, že ministr uvede důkazy proti pachatelům údajného chemického útoku na civilisty v oblasti Dúmy. Jeho vystoupení před mikrofonem však zřejmě mělo pracovní název: Braňme naši cenzuru! Komparzisté v rolích novinářů vyslechli výzvu k ostražitosti, neboť terén, ve kterém se pohybují, když dělají svou práci, je prý plný nástrah. Muž v roli ministra zahraničí úpěnlivě varoval před tím, že veřejný prostor bude otráven necenzurovanými zprávami, a žádal novináře, aby se ujali funkce čističů a chránili tak obyvatele ČR před nákazou.

Ke konci projevu se řečník do své role vžil natolik, že sám působil jako morový sloup.

Na rozdíl od této zkameněliny, která se setrvačně domnívá, že pravdy je třeba se bát, prezident naší republiky naopak občany povzbuzuje ke statečnosti při hledání pravdy. Podstatné podle prezidenta je čerpat informace z různých zdrojů včetně internetových a poté si na základě zdravého rozumu utvořit vlastní názor.

Schopnost kritického myšlení má v naší zemi dlouhou tradici. Naděje, že pravda vítězí, je i heslem na prezidentské vlajce. Vlajka může být ukradena a rozstříhána, ale pravda tím nezanikne.

A tak se ani z agresivního útoku proti suverénnímu státu nemůže stát apoštolská mírová mise. K odsouzení agrese už vyšly do ulic evropských měst zástupy rozhořčených lidí. Dnes i v Praze. A to je teprve začátek! Věřím, že brzy se k nám přidají i někteří novináři. Budou k tomu potřebovat odvahu změnit se z poslušných mopslíků na skutečné hlídací psy demokracie. Odvaha je schopnost, ke které člověk dorůstá. Není to přidělená role, ale výsledek sepětí naší vůle s naším svědomím a rozumem.

Informační válka, kterou dnes prožíváme, má, tak jako každá válka, své hrdiny i své zbabělce a samozřejmě i své generály. Pan Stropnický, který už selhal v roli ministra obrany a jako podměrečný působí i v roli ministra zahraničí, si na sobotní tiskové konferenci zkusil i roli maršálka, když dirigoval štáb novinářů do útoku proti pravdě. Uvidíme, kdo z novinářů tuto roli pokrytecky přijme a kdo ji maršálkovi hodí pod nohy.

My, kteří jsme se tu dnes sešli a odsoudili  agresi proti suverénnímu státu, nejsme herci žádných rolí, ale dobrovolní pěšáci. Jediné rozkazy, které posloucháme, nám diktuje naše svědomí. Když selhává mezinárodní právo, zbývá jediný zákon, a ten zní: Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti!