Ve svém úvodním proslovu moderátor diskuze Neil Clark, britský žurnalista a bloger, prohlásil, že ve Velké Británii jsou nyní svědky nebývalé rusofobie, „kterou jsme neviděli od konce 80. let".

„RT hrozí, že bude ve Velké Británii stažena z éteru, nehledě na to, že Británie se staví do pozice země, kde vládne svoboda slova. Toto fórum je velmi důležité, jelikož mluvíme o budoucnosti světa s Ruskem," prohlásil Clark a dodal, že dnes na něho v Británii útočí už jen za to, že zpochybňuje narativ britských médií.

Jeho slova o situaci ve Spojeném království rozšířil další Brit účastnící se diskuze — Bill Etheridge, člen Evropského parlamentu, jenž hovořil o přáních britské veřejnosti a Evropské unii.

„Britové si nepřejí být kontrolovaní Evropským parlamentem. Evropská unie posledních let je agresivní a snaží se stát supervelmocí. Britští občané vyjádřili své přání v referendu. A naše osvobození od EU je jen začátek," prohlásil evropský poslanec.

Etheridge si přeje bezpečnější a bohatší svět, cestu k němu podmiňuje kolapsem Evropské unie, což by vedlo k tomu, že národy by jeden s druhým opět začaly jednat.

Britové si přejí být silný, ale nezávislý stát. „Věříme, že bychom si měli všímat více svého, a méně říkat ostatním, co dělat. (…) Lidé jako (bývalý premiér Velké Británie Tony) Blair nereprezentují lidi, reprezentují establishment. Britové si nepřejí válku, nepřejí si dělat někomu bolest. Nechceme více žádné další konflikty. Doufám, že uvidíme silné a nezávislé státy, které budou mezi sebou kooperovat," řekl během panelové diskuze.

Výrazným vystupujícím byl syrský ministr ekonomiky a zahraničních obchodu Samer Al-Khalil. Ten ve svém příspěvku věnoval velkou pozornost hospodářskému stavu své země a situaci, jež se okolo Sýrie vyvíjí. Zmínil, že každý, kdo si přeje zjistit, co se v Sýrii skutečně děje, to může udělat, jelikož informačních zdrojů a příležitostí to udělat je dostatek.

„Sýrie vyráběla 400 000 barelů ropy denně. Kvůli bojům ale nyní vyrábíme 5 000 denně. Vláda musela použít ostatní zdroje, aby zajistila životní potřeby pro své lidi," prohlásil ministr.

Sýrie ale ani před válkou nebyla pouze státem exportujícím uhlovodíky. Díky válce utrpěl i syrský průmysl.

„U nás v zemi nejsou žádné fabriky, které by fungovaly stejně jako dříve. Zůstala jen polovina obyvatel země. I v této situaci syrská vláda poskytuje bezplatnou lékařskou péči a bezplatné vzdělávání. Vyděluje se velké množství grantů, aby naši studenti mohli dále studovat. (…) Dnešní situace je už o mnoho lepší ve srovnání s tím, co bylo. Některé západní státy ale pokračují v podporování teroristických sil," zdůraznil Al-Khalil.

Ve svém vystoupení poukázal i na některé konkrétní ekonomické ukazatele, jež reflektují stav hospodářství země.

„Objemy vnitřní výroby značně klesly, o více než 30 procent ve srovnání s rokem 2011. V roce 2014-2015 začalo hospodářství opět růst. Naše zemědělství, nehledě na 7 let války, vyrábí na export," dodal.

Ministr rovněž upozornil na to, že je poskytována pomoc těm, kdo si přeje vrátit se do země. „Pokračujeme v práci v zájmu našeho národa," dodal zástupce syrské vlády.

Svého zástupce mělo na tomto velmi očekávaném plenárním zasedání i Německo, byl jím člen Bundestagu Markus Frohnmaier.

„Nevidím se jako reprezentant své vlády, která jde na konflikt, ale svého národa, který chce žít v míru," prohlásil a pokračoval, že během posledních 15 let se nezměnil postoj německého národa k válce, „nechtěli ani útočit na Irák, ani nechtějí nyní".

Německo se, podle jeho slov, připojilo v roce 2014 k sankcím proti Rusku na základě přání USA. Německé hospodářství ale pod sankcemi trpí, přičemž ztráty jdou do miliard euro. Frohnmaier upozornil na výpočty univerzity v Kielu, která říká, že ztráty činí 100 miliard euro. Tímto vývojem nejvíce trpí střední třída, proto „je na čase odsud vyslat silný signál".

„Pojďme zde ukázat, že suverénní státy mohou spolu hovořit a pracovat. Zrušení sankcí by posílilo jak Německo, tak i Rusko. Rusko-německé vztahy ale nejsou jen byznys, můžeme se od sebe i učit. (…) Jako Evropané nemůžeme koukat pouze na západ, bylo by nezodpovědné vynechat Rusko z evropských obchodních a mírových vzorců," prohlásil německý poslanec.

Silné poselství ve svém vystoupení přednesl Rus Georgij Muradov, stálý zástupce Republiky Krym při prezidentovi Ruské federace.

„Dnes hovoříme o budoucnosti světa. Chceme, aby v tomto světě žily naši děti. Ale také proto, že s hrůzou hledíme na současnou situaci, která tlačí svět ke skutečnému neštěstí. (…) Naše fórum směřuje na to, aby přestaly konflikty na naší planetě," zdůraznil.

Obrátil se k hostům a účastníkům Jaltského mezinárodního ekonomického fóra, aby nutili členy svých parlamentů hledět pravdě do očí.

„Chceme poprosit naše hosty, aby vyzývali své parlamenty hledět pravdě do očí při hlasování o rezolucích o Krymu," řekl v návaznosti na to, že různí členové západních parlamentů a představitelé médií skutečně věří tomu, že lidé na Krymském poloostrově žijí v nesvobodě a ze všech stran na ně míří zbraně vojáků.