Mezi členy skupiny G7 je Japonsko již několik let obhájcem Rusku. V únoru 2014, kdy se předseda vlády Šinzó Abe zúčastnil zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her v Soči, události bojkotované hlavními západními vůdci. Po připojení Krymu k Rusku,  Japonsko zavedlo některé sankce, i když byly navrženy tak, aby byly extrémně slabé, což signalizovalo neochotné přijetí politiky Západu.

Spíše než přispívat k mezinárodní izolaci Ruska, administrativa Abeho se snažila s Ruskem sblížit. Nejvíce v květnu 2016, v rozporu s doporučením tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, Abe odjel do Soči na jednání  s prezidentem Vladimírem Putinem. Tam japonský vůdce oznámil "nový přístup" k bilaterálním vztahům, který se vyznačuje odhodláním politického dialogu na vysoké úrovni a posílenou ekonomickou výměnou, včetně osmibodového plánu spolupráce. Následně japonský vůdce vytvořil pozici ministra pro hospodářskou spolupráci s Ruskem, což je jediné portfolio vlády, které výslovně označuje cizí zemi.

Cílem této angažovanosti je položit základy pro řešení teritoriálního sporu zemí, který ublížil vztahům od doby, kdy byly ostrovy obsazeny Sovětským svazem v roce 1945. Japonský oficiální návrh  je návrat všech čtyř ostrovů, ale Abe uznává, že je to v současnosti nemožné a  místo toho se soustředil na dosažitelný dočasný cíl.

Cílem Abeho vlády je dosáhnout dohody o provádění společných hospodářských činností na sporném území v rámci zvláštního právního rámce, který nepoškodí nároky na svrchovanost obou stran. To by umožnilo významné posílení  japonské přítomnosti na ostrovech, kam by se Japonsko vrátilo po mnoha desetiletích. Také by to znamenalo dědické vymezení zahraniční politiky, které by mohlo být poznamenáno historickou návštěvou japonského premiéra na ostrovech. Navíc Abe doufá, že oživení japonského vlivu na území může být jen prvním krokem k jeho eventuálnímu návratu.

Byla již dosažena dohoda o pěti prioritních projektech a dva společné průzkumy byly provedeny v roce 2017. Zbývající problém je právní otázka, neboť Moskva není ochotná povolit japonským subjektům provozovat ostrovy mimo rámec ruského práva. Dne 11. dubna skončilo bez zjevného pokroku druhé zasedání dvoustranné pracovní skupiny, která byla zřízena k vyřešení této záležitosti.

NI: Moskva a Tokio utajují jednání o Kurilech před nacionalisty!

Navzdory této překážce zůstává Abe optimistický, že se může během jeho očekávané návštěvy v Rusku na konci května dosáhnout průlomu. Předpokládá se, že tento výlet bude zahrnovat vystoupení na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě 25. května, následovaný setkáním s Putinem při oficiální oslavě Roku Japonsko-Rusko v Moskevském Velkém divadle. Při prokazování zvýšené blízkosti ekonomických i politických vazeb je tato návštěva zamýšlena jako vyvrcholení "nového přístupu" Abeho.

Abeho pečlivě stanovené plány byly nazrušeny dvěma nedávnými událostmi. První byl útok nervového plynu na ruského bývalého dvojitého agenta Sergej Skripala a jeho dceru ve Spojeném království 4. března. Druhým bylo údajné použití chemických zbraní syrskými vojsky 7. dubna ve východní Ghoutě. Každá událost prohloubila pocit krize mezi Západem a Ruskem, čímž se Japonsko dostalo do neustále se zhoršujícího postavení.

Wagenknechtová: Na summitu G7 musí být Rusko u jednacího stolu!

Jednání G7 v Torontu

Nakonec se zdá, že japonská vláda se obává izolace v rámci skupiny G7. Před schůzkou skupiny ministrů zahraničí v Torontu ve dnech 22. - 24. dubna se Japonsko dostalo pod silný tlak a kapitulovalo. Přijalo společné prohlášení o případu v kauze Skripal, které plně potvrdilo tvrzení Spojeného království, že "je velmi pravděpodobné, že za útok byla zodpovědná Ruská federace a že neexistuje žádné přijatelné alternativní vysvětlení." Japonsko také přidalo svůj podpis k samostatnému prohlášení který plně podporoval vojenské útoky USA, Francie a Spojeného království v Sýrii, popisovaly je jako "omezené, přiměřené a nezbytné".

Tato náhlá změna postojů zanechává japonskou pečlivě pěstovanou politiku vůči Rusku do stavu zmatku. Očekává se, že Abe navštíví Rusko v květnu a japonské vedení doufá, že Moskva bude mít za to, že Japonsko bylo přinuceno k souladu se Západem. Optimistický Abe možná dokonce věří, že zvýšená izolace Ruska může ve skutečnosti způsobit, že Moskvě přinese větší hodnotu spolupráce s Japonskem, čímž se s větší pravděpodobností pokusí dosáhnout vyřešení územního problému.

Realita však spočívá v tom, že podpora japonských prohlášení G7 bude mít negativní dopad na bilaterální vztahy. Ruský velvyslanec v Tokiu uvedl, že "je to opravdu smutné vidět japonský podpis na těchto dokumentech", který označil za "vrchol cynismu". Ruská strana v širším slova smyslu dospěla k závěru, že Japonsko má omezenou autonomii, pokud jde o zahraniční politiku a nemůžeme mít důvěru, že jedná nezávisle. To činí ještě nepravděpodobnější, že Rusko bude souhlasit s tím, že bude Japonsko požadovat zvláštní právní rámec na sporných ostrovech, protože to bude považováno za udělení ústupků sousedovi, který se staví proti Rusku v citlivé hraniční zóně.

Celkově se zdá být nepravděpodobné, že Abe, jehož hvězda ztrácí v Japonsku na lesku, dosáhne svého dlouhotrvajícího snu o průlomu v územním sporu s Ruskem. A co více, jelikož rozdíly mezi Západem a Ruskem dosáhnou hluboké studené války, schopnost Japonska provádět nezávislou politiku sbližování s Ruskem bude stále více omezována.