Tak se nám Singer v médiích zase pochválil, jak nás jeho intervence vytáhla z bryndy. Prý letos zdoláme dvouprocentní inflační cíl, což je údajně skvělé! No řekněte – není to báječné, když se pořád zdražuje? Protože kdyby se zlevňovalo, tak by se naše ekonomika údajně zhroutila… Hlavní argument zní, že při deflaci lidé odkládají nákupy a čekají na lepší ceny, až se z toho ekonomika zadrhne. Inu budiž. Jen by mě zajímalo, zdali si ČNB v této oblasti dělala nějaký průzkum, jestli se tak skutečně děje. Neměl propad obchodnických tržeb třeba něco společného s tím, že se v podnicích masivně propouštělo a klesaly mzdy? A že se tudíž nákupní horečka nerozeběhne, dokud se situace alespoň trochu nestabilizuje? Když mají lidé hluboko do kapsy, tak nakupovat nebudou, s intervencí nebo bez ní.

Miroslav SInger – Packal z ČNB

Kromě toho jelikož „deflaci“ táhl hlavně pokles cen energií a mobilního volání, není mi jasné, jak takovéhle nákupy lidé odkládají v očekávání nižších cen. Přestanu doma svítit, dokud mi nezlevní? Zahodím mobil pod postel, dokud neseženu lepší nabídku? Ale jelikož se někde v učebnicích ekonomie píše, že se nákupy odkládají, tak se asi odkládají…

Zajímalo by mě, v čem je vlastně na inflace tak prospěšná. V podstatě se jedná o kontinuální znehodnocování peněz. Sice vám možná přidají, ale stejně tak ceny půjdou nahoru, takže stejně budete rádi, když zůstanete na svém. Centrální banka sice může natisknout peníze, ale tím se produktivita ekonomiky nijak nezvýší, takže to stejně nikomu nepomáhá. Samozřejmě pokud se neživí kurzovými spekulacemi…

Navíc i historie technologických inovací byla hnána především neustálým zlevňováním. Ať se to týká počítačů, aut nebo třeba letecké přepravy. Prosperita vzniká tím, že se teochnologické novinky natolik zlevní, že jsou dostupné pro široké skupiny zákazníků. Pokud budete levnější, můžete prodat víc než konkurence. Ekonomika se řídí především nabídkou a poptávkou, ne nějakými inflačními sny centrálních bankéřů.

ČNB teď tvrdí, že naše ekonomika se odrazila ode dna a zásluhu na tom má – ČNB a její včasná intervence. Typický postoj – když se ekonomika zlepšuje, je to díky mně, když jde dolů, může za to někdo jiný. Ještě štěstí, že si nepřipsala zásluhy i za hezké počasí. Když nás vyděsila hrozbou zdržení, všichni jsme utíkali vybrat poslední úspory, abychom si včas koupili nový DVD přehrávač z dovozu. Nebo auto. Nebo prostě něco…

V podstatě nám bylo řečeno, že ČNB je tu od toho, aby kormidlovala ekonomiku podle toho, jak to ona sama zrovna cítí. Místo péče o stabilitu kurzu ho bude sama posouvat podle vlastního uvážení. Lidi málo utrácejí? Tak znehodnotíme úspory. Je potřeba podpořit domácí výrobce? Tak zdražíme dovoz. Ještě chvíli a bude z ní taková malá Státní plánovací komise.

Ale o to přeci jde, že, pane guvernére?

Zdroj: ePortal.cz