Brzy dojde k historickému setkání nejvyšších státníků Severní Koree a USA, Kim se setká s Trumpem.

Zní to všechno příliš dobře aby to byla pravda? Ano, zní. Nic není zadarmo a Západ podmiňuje svou ochotu spolupracovat „maličkostí“: Chce, aby se Severní Korea navždy vzdala svého jaderného programu.

Soudě podle hladkého průběhu dosavadních jednání řekl bych, že Kima nový vývoj situace těší. Mainstreamová média nám pravidelně líčí Severní Koreu jako místo hrůzy, komunistického teroru a hladomorů občanů a Kima rutinně staví na roveň největších diktátorů dějin a teď najednou se objevují fotky rozesmátého severokorejského vůdce, kterému nekape z huby ani krev, ani vzteklá pěna. Že on ten Kim nakonec ani nevraždí nemluvňata a život v Severní Korei bude možná také malinko jiný, než jak nám jej roky líčí média.

Faktem je, že režim Severní Korei nejen, že přežil 70 let neskutečně drsné mezinárodní izolace, ale dokonce v té izolaci dokázal vyvinout jadernou zbraň. Je to zásluhou mimořádných schopností a obětí Korejců nebo projev životnosti socialistického zřízení? Odpovězte si každý za sebe, ale úspěch bývá často výslednicí více faktorů. O tom, že severokorejský stát navíc není ekonomicky zadlužen, jako jsou zadluženy „moderní“ západní státy, snad ani nemluvím.

Média nám roky líčí Severní Koreu jako největší ohrožení míru na zemi. Tvrdí nám, že Severní Korea chce zaútočit na zbytek světa, vybombardovat jadernými zbraněmi nejen Jižní Koreu, ale i Japonsko, Evropu a dokonce i Ameriku. V předstíraném strachu z „nevyzpytatelného vůdce“ pořád počítají, kam až doletí poslední Kimovy rakety a snaží se vyvolat paniku, strach a nenávist. Taková blbost!

Nikdo nenapíše, že Kim má ty zbraně ne pro útok, ale jako obranu před útokem Západu.

Vzkaz pro Kima

Poslyš, Kime, je vždycky dobře, když strany zasednou k jednacímu stolu a snaží se urovnat spory rozhovory. Je dobře, že ukazuješ přátelskou tvář a snažíš se o vybudování přátelštějších vazeb, ale pro všechno, co je ti svaté, nevzdávej se toho jediného, co máš. Nevzdávej se jaderných zbraní.

Nemáš se Západem zkušenosti. Věz, že máš co do činění s nejodpornější, nejzrádnější, nejlicoměrnější, nejnenávistnější chátrou, jakou země zrodila. Ti, se kterými se chystáš jednat, nejsou lidé. To je ztělesněné, zhmotnělé zlo v nejčistší podobě. Nemůžeš jim věřit ani kolik je hodin. Podívej se, jak dopadli jiní, kteří jim nelízali boty: Saddam Hussein, Muammár Kadáfí, Slobodán Miloševič, Hugo Chávez a desítky dalších. Ti všichni byli podvedeni, zrazeni a potupně zavražděni. A víš proč? Protože neměli to, co má tvoje země: jadernou zbraň. Ta bomba, to je tvoje jediná záruka, že si na tebe ta sebranka nedovolí. Vzdej se bomby – a skončil jsi. Tebe zlikvidují, zemi vykradou, vyrabují a rozvrátí, jako to dělají vždy. Možná tě nezabijí. Možná tě nechají dožít, jako nechali dožít Gorbačeva poté, co rabujícím západním hordám vydal Sovětský Svaz, budou se tvářit jako přítelíčkové, ale ve skutečnosti tebou budou pohrdat. Pro ně nejsi a nikdy nebudeš rovnocenný partner. Pro ně jsi představitel země, kterou si chtějí podrobit. A rozvracet funkční státy, to oni umějí dobře. Vlastně nic jiného neumějí, vědí jen jak ničit a rabovat.

Mají vyzkoušené postupy a metody. Nejprve dostane tvoje země půjčky z MMF nebo jiné západní entity. Ty půjčky budou podmíněné nevýhodnými a likvidačními podmínkami. Pak se v zemi usadí stovky parazitujících neziskovek, které začnou ovládat dění ve státě. Spolu s neziskovkami vstoupí do země nadnárodní korporace a začnou ničit a dusit všechno, co fungovalo. Dojde k zničení vzdělanosti, začnou útočit na to nejdůležitější, co tvoří národ: na rodinu. Za par let tu zemi nepoznáš. Pravda, regály obchodů budou plné zboží v krásných obalech a tví lidé to budou zpočátku vítat, než si uvědomí, že přišli o duši. A o budoucnost.

Chápu, že tě štve rozdělení Koree. Že bys rád viděl zase jednu Koreu, vždyť tam na jihu jsou stejní lidé jako u vás na severu, hovořící stejným jazykem a se stejnou historií. Kdyby bylo možné, aby si Korejci zvolili sami vlastní cestu, bylo by to pro vás to nejlepší. Ale Jižní Korea není svobodná země, je to okupované území. Pokud by ke spojení došlo za současných podmínek, nebude to znamenat rozšíření tvé vlády tam na jih, ale naopak – přidruží vás k okupovanému území. Jen se podívej, jak dopadlo Německo.

Nevěř Trumpovi! Trump je jen maňásek v rukou temných vládců v zákulisí. A i kdyby nebyl, musí být deprivant, protože ten západní systém je udělán tak, že jedině nejhorší a nejbezohlednější z deprivantů se dostanou do čela. Nevěř Mun Če-inovi. Ten je navíc maňáskem maňáska Trumpa, je představitelem okupované země, rozhoduje nanejvýš o tom, jakou si vezme kravatu. Ostatně jako všichni maňáskové v tomto podivném panoptiku zrůd zvaném „západní diplomacie“. Jsou bezcharakterní a bezohlední všichni jeden vedle druhého, každý se snaží urvat jen co nejvíc pro sebe, nejde jim o osud států, v jejichž čele stojí, jde jim o to, aby se udrželi co nejdéle tam, kde jsou.

Možná ty nejsi jiný. Nevím, neznám tě. Ale můj instinkt mi říká, že nebudeš tak jednoznačně špatný, jako ta svoloč, se kterou se chystáš jednat. Prostě proto, že ses to zatím neměl kde naučit. A nikdy jsi nad sebou nepoznal drtivou botu skutečných temných vládců světa.

Pochybuji, že ten vzkaz někdy budeš číst. Ale musel jsem ti to napsat. Nevzdávej se své bomby!