„Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“ Tak nějak by mohl znít text dodatku ke koaliční smlouvě a vládnímu prohlášení. Stará věta dnešního premiéra Sobotky, která v sobě nese nadčasovou pravdu z podstaty věci. Ve skutečnosti platí napříč politickým spektrem, když zájmem zvolených politiků není změna systému, ale jeho oblečení do nového kabátu, když ten starej je špinavej a nejde vyprat.

Vládní esa neschopnosti

Sociální demokraté pochopili, že podepsané smlouvy s církvemi jsou zkrátka podepsané smlouvy, a že žádné rovnání do latě se bez souhlasu druhé strany konat nebude. Nejnověji přišla Gajdůšková s nápadem, že když to nejde po dobrém, tak stát náhrady prostě zdaní, k čemuž souhlas církví nepotřebuje. Souhlasím s nutností zcela oddělit církve od státu. Církve nejsou podle mě ničím jiným, než jakýmkoli jiným spolkem lidí, přičemž svou existenci by si měly platit ze svého vlastního hospodaření a z příspěvků svých členů. To, s čím zásadně nesouhlasím, je způsob, jakým toho má být dosaženo, když pro vydávání majetku neexistuje výčtový zákon, který měl narovnání předcházet. Ze strany ČSSD se jednalo o jednoznačný předvolební podvod. Tak pitomí nejsou, aby to nevěděli. Pitomí jsou ti, co jim to uvěřili.

V rámci kapitalizace zisků a socializace ztrát jsme si zrušili část poplatků ve zdravotnictví a rušení dalších je na řadě. Jsem si na 100% jistý tím, že prostory pro úspory ve zdravotnictví jsou obrovské. Přesto k žádným úsporám nedošlo a stát výpadek poplatků nahradí penězi z daní všech, které pošle nemocnicím. Nejinak je tomu v principu při každém výjezdu Sobotky kamkoli v zemi. Nemine návštěva, aby neslíbil pár miliard na to či ono, protože je to „v zájmu lidí a státu“. Otázku „kdo to zaplatí“ už neslyší, protože spěchá do auta a pádí jinam.

Ministr financí Babiš měl před volbami jasno v tom, že ze státního rozpočtu mizí každý rok stovky miliard korun, což on zatrhne. A taky lepší výběr daní zajistí, protože lidi jsou svině a nechtějí státu platit. A taky bude více demokracie a konec lobbingu. A pak se potkal s realitou. Mandatorní výdaje bez totální změny přístupu paternalistického státu k občanům změnit nejde, dobře uzavřené smlouvy se státem jsou nevypověditelné bez sankcí, a i ta ČNB nakonec neseděla na tak velkém volném balíku, který by mohl použít. Prostředníky z řad lobbistů fakt zrušil, když je z řad svých zaměstnanců dosadil do rozhodujících pozic přímo. Komora zemědělců jásá, že se jí konečně vyplatila dřívější aktivistická podpora pěstování technických plodin, demokracie a svoboda slova dostala na prdel, když vlastníkům médií, kteří nejsou Babišovi po vůli a dovolují si připomínat střepy jeho života, vyhrožuje v přímém přenosu od pultu, na kterém je napsáno „www.vlada.cz“, že si zkontroluje jejich majetkové přiznání, zatímco servilní média, z nichž podstatnou část vlastní, informují o zjištěních jím ovládaného Finančního analytického útvaru MF ČR bez soudu. Nemůže za to. Byl takovej, je takovej a už ho nikdy nikdo nepředělá. Oligarchové v Rusku by mohli se učit. Kdyby jen tušili, že v demokracii západního střihu mohou dosáhnout téhož, mohli by si dnes ochránci tzv. lidských práv jen těžko na Rusko stěžovat.

Žádné systémové úspory se nekonají, občané a podnikatelé mají stále více povinností, vznikají nové finanční požadavky, kauce, poplatky a zdanění toho, co se ještě přes nezkrotitelnou snahu státu o opak hýbe, a aby restrikce vůči lidem slavily úspěch, vznikají nové ministerské odbory, komise a více poradců. Vláda České republiky ve skutečnosti splnila jen jeden jediný závazek, se kterým její předseda šel do voleb. Abychom měli „více Evropy“, stali jsme se součástí „hlavního proudu“ a „náš hlas byl slyšet“, přistoupili jsme k fiskálnímu paktu EU. A abychom věděli, jaký je náš názor na cokoli v zahraničí, ptáme se teď nejdřív v Bruselu. Chceme přece více čerpat, takže lubrikant se hodí. „Na vaši otázku vám samozřejmě ihned odpovím, jen co zjistím, co si o tom myslí Barroso.“ To je zkrácená verze obsahu tiskové konference s ministrem zahraničí Zaorálkem.

„Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“ ANO, více, než si myslíte.

Zdroj: Blog autora