Film je oslavou ukrajinského operního pěvce, který bojoval v řadách dobrovolníků Pravého sektoru na Donbase. Film byl avizován na plakátech, kde byly prokazatelně červeno černé kombinace banderovské UPA.
Na propagaci filmu požadovalo Sdružení Ukrajinců v Polsku po městu Przemyślu dotaci ve výši 6 000 zlotých. Primátor Robert Choma řekl na tiskové konferenci, že na plakátu vedle fotky z filmu jsou červené, bílé, modré a žluté barvy, ale také kombinace červené a černé, které jsou spojeny s banderismem. Vyjádřil naději, že uvedení „banderovského“ barevného plakátu je jen „pouhá nešikovnost.“ Ale dodal, že město se nezapojí do propagace.
Národní ativista Mirosław Majkowski je přesvědčen, že primátorovo odmítnutí propagace filmu o Slipakovi je správné.
„Šéf Sdružení Ukrajinců v Polsku Petro Tym opět plive jed na primátora města Przemysl Roberta Chomu, který vysvětlil své rozhodnutí o pozastavení propagace a udělení finanční podpory,“ napsal na twitter Majkowski.
Kde byli vražděni čeští vlastenci, to je dnes méně potřebné připomínat?
Slipak nebyl stále přítomen na frontě, věnoval hodně času podpoře ukrajinských dobrovolníků a povzbuzoval je, aby se zapojili do obrany Ukrajiny. Jako člen Pravého sektoru se často objevoval v barvách neobanderovců. Na sobě nosil červené a černé znaky Pravého sektoru, stejné znaky jako UPA. Jeho televizní rozhovory byly také vedené na pozadí červené a černé vlajky OUN-UPA. Často se představoval v tradiční ukrajinské ozdobné košili, vyšívané v červené a černé barvě, jak je vidět na propagačním plakátu.
Jeho pohřeb ve Lvově doprovázeli členové Právého sektoru s četnými vlajkami. Znak OUN-UPA byl umístěn do rakve vedle ukrajinské národní vlajky. Stejně tak byl pohřeb v Lyčakivu provázen ukrajinskou a banderovskou vlajkou na rakvi.
V rozhovoru, režisér filmu „The Myth“ Ivan Jasny řekl, že Slipak umírající citoval slova „Modlitba ukrajinského nacionalisty"
Připomeňme, že „Modlitba“ je historická přísaha používaná v Organizací ukrajinských nacionalistů, a později v Ukrajinské povstalecké armádě. Všichni členové OUN a UPA ji znají. Původní text modlitby byl rozšířen v exilu po smrti Šuchevyče a Bandery, od 90. let 20. století byla na Ukrajině používána aktivisty nacionalistických a post-banderských organizací.
Stepan Andrijovič Bandera byl ukrajinský politik, jeden z vůdců ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941-1959 a předseda Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a později i Ukrajinské povstalecké armády, která po skončení II. světové války bojovala za vytvoření Ukrajinského státu. Bandera je stále považován za kontroverzní osobnost, některými považovaná za národního hrdinu a jinými za zločince.
Polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyňi a Haliči bylo povražděno (1943-1945), jednotkami UPA až 100,000 polských civilistů, dalších půl milionu Poláků z oblasti uprchlo. Některé variace mučení a úmrtí byly velmi sadistické, podobné těm německého gestapa. Polští historici napočítali 135 různých sadistických metod zabíjení. Většina z obětí byly ženy a děti. UPA brutálně vyháněla Poláky, Rusy, Čechy a Židy z Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až sto padesát tisíc lidí. Její partyzánský boj trval v některých oblastech až do počátku 50. let..