Havel se směje jako tele

Předčasně a zbrkle postavené pomníky bývají odstřeleny. Jak dopadne „Letiště Ruzyně“? Vzpomínáte na ten vtípek o „spojeneckých vojscích“ dočasně hájících v tehdejší ČSSR pracující lid?: „Víte co je to dočasně? Inu, o den míň než na věčné časy“. Pamatujete?: „Ať žije KSČ!“, nebo: „se Sovětským svazem na věčné časy!“. Není to tristní, že ti strůjci oslav použili stejné komunistické heslo u fotky Havla a plánovaného veselí 17. listopadu? Vlastně není, je to spíše vypovídající. Je vidět, že pravdoláskaři mají výjimku ze zákazu zakrývání fasád historických budov reklamou.

Kdysi já bláhovec jsem také cinkal klíči na Václaváku a hopsal na Letné, ale když mi došlo, o co jde, tak bych si nafackoval. Nevím jak kdo, ale já odmítám slavit výročí 17. listopadu 1989, který byl roky připravovaným podvodem. Místo toho doma v klidu uctím památku Jana Opletala a devíti následně nacisty popravených studentů ((Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert). To, že na ně dnes nikdo nevzpomene, je více než smutné.

Oslavuje se Havel, který byl jen nástrojem. Oslavuje se podvod „sametová revoluce“ a to, že se tu ročně rozkrade 100 miliard je všem jedno. Na Jana Opletala a popravené studenty nikdo nevzpomene, nebudou mít na Václaváku transparent, nebudou jim stavěny lavičky. Nebudu slavit, protože až dnes asi začíná platit to, co skandoval tehdy dav na Letné: „Gusto, je tu husto!“ Ano je tu husto, až se tu někdy skoro ani nedá dýchat.

Zdroj: Blog autora