Ignác Pospíšil

Až donedávna jsem se domníval, že pogermánšťování dětí Slovanů zmizelo spolu s nacistickým Německem a v současné době je jediným velkým státním obchodníkem s dětmi Čína, která s oblibou loupí a prodává děti z rodin, co neměly tolik „uvědomění“, aby respektovaly zločinnou politiku jednoho dítěte. Nyní už vím, že „pokrokové a lidských práv tak dbalé“ Norsko se dokázalo poučit od obou těchto zemí a státi se na této smutné úrovni jejich „důstojným“ následovníkem, resp. konkurentem. Jo, jste nejhůře „dvojky“ ve státním obchodu s dětmi a řádění nekontrolovatelné a mafiózní juvenilní justice. Daleko dnes předstihujete Anglii a dokonce možná i tu Čínu – a to už je opravdu „výkon“.

Vaše země brutálně a bezohledně porušuje lidská práva dětí i rodičů (což říkám nejen já, ale dokonce i Evropský soud pro lidská práva – viz jeho rozsudek z roku 2007 ohledně ukradení dítěte chilskému otci). Kradete děti z rodin (podezřele často jde o slovanské děti nordického vzhledu) pod směšnými záminkami, které používáte jako argument, ač je i samotná norská policie vyvrátila či odmítla podpořit (viz případ Michalákových a ono údajné zneužívání dětí v rodině, v jehož existenci nevěří ani vaše vlastní policie). Děti jsou dávány do norských rodin, které jsou už natolik zdegenerované, že samy nejsou schopny děti ani vyprodukovat, natož pak vychovat.

Fakt chcete následovat nejhorší a nejzvrácenější režimy moderní doby? Nebojíte-li se Boha a kašlete na Evropský soud pro lidská práva a jeho rozhodnutí, zamyslete se alespoň nad svou pověstí před světem. Nevadí vám, že slovo Nor se stává synonymem pro zloděje dětí a degeneráta? Není vám trapné, že když se rodičům podaří odjet se svým ukradeným dítětem do rodné země, tamní soudy posílají váš Bernevernet po zásluze tam, kde slunce nesvítí? Viz polské děvčátko, která vaši úředníci ukradli rodíčům, protože „bylo podezřele smutné“ (to děti, jimž umírá babička, prostě bývají). Když si ho zoufalí rodiče „unesli“ do Polska a Barnevenet je chtěl zpět, polský soud rozhodl, že bylo odebráno neoprávněně a tudíž je vše v pořádku a vy si máte trhnout nohou. Viz indické děti, které vás Indie nakonec přinutila dát alespoň strýci, když už jste je odmítli vrátit rodičům – aby děti krátce po návratu do země stejně vrátila, protože ani v tomto případě nebyl pro odebrání žádný smyluplný důvod.

Dokonce už i někteří samotní norští experti dnes veřejně přiznávají, že se vaše země dopouští hrozného svinstva, a při diskusích o těchto faktech veřejně deklarují, že se stydí za to, že jsou Norové. Vážím si jich a vy byste si jich měli vážit taky, protože se nebojí říci důležitou pravdu a mají v sobě mají víc slušnosti a lidskosti než celé Norsko dohromady. Protože jsou poslední, kdo ještě zachraňují pověst vašeho národa.

Žádný slušný člověk nemůže mlčet k otřesnému utrpení rodičů oloupených o děti a dětí okradených o rodiče a sourozence.To, co vaše země páchá, nejsou jen nějaké obyčejné zločiny, jsou to nanejvýš odporné zločiny proti lidskosti, za něž by vaši odpovědní politici a úředníci měli stanout před soudem a vyfásnout desítky let v těch nejtěžších žalářích. O chlebě a o vodě.

Jako celkem bezvýznamný jedinec mohu, stejně jako většina Čechů, udělat jen málo. A to je:

A) Napsat tento otevřený dopis, abych veřejně vyjádřil, co si o vaší zločinecké zemi myslím.

B) Žádat naše úředníky a zákonodárce, aby bránili naše děti (a pokud možno i všechny další) před norskými zločinci.

C) Šířit v obecném povědomí informace o tom, jak Norsko šlape po lidských právech, po právech dětí i rodičů. Varovat, že vaše země patří mezi místa, kam se zodpovědní rodiče se svými dětmi nikdy nevydají.

D) Dát při rozhodování v příštích volbách velké tučné plus těm českým politikům, kteří budou aktivně a účinně bránit české a poločeské rodiny před zvůlí norských úřadů.

E) Vyzývat všechny kolem, aby dělali totéž.

Bod A jsem tímto splnil. A slibují vám, že body B až E budu plnit kontinuálně tak dlouho, dokud to bude potřeba. Dokud se v této věci nezačnete chovat jako civilizovaná země. Kterou dnes, z výše uvedených důvodů, prostě nejste.

Zdroj: Blog autora