„Ruský švábe!“ vykřikl prý pak na prezidenta Opavan, který se představil jako Tomáš Ott. Novinářům ochotně odrecitoval ideologickou poučku z dílny Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska: „Vadí mi, že se paktuje s Rusama, že mu platili volební kampaň, že to nikde nepřiznal, že podráží Severoatlantické alianci nohy, že jezdí na Rhodos a nechá se platit od lidí, kteří jsou z Ameriky označení za strůjce nepokojů na Ukrajině. Prezident je na špatné straně!“ Proboha! Řekl jsem si. Co mi to jenom připomíná?

A pak mi to došlo: vždyť oni se chovají úplně stejně jako svazáci v době před rokem 1989, když jsem z nějakého důvodu kritizoval husákovský režim. Stejný fanatismus, křupanství, nenávist a absolutní neschopnost vyslechnout si cizí názor. Jen z tím rozdílem, že dříve označovali své názorové protivníky za buržoazní kontrarevolucionáře, zatímco dnes křičí na každého, kdo nesdílí názor jejich ideologických náčelníků, že je levičák a komunista. Anebo rovnou ruský šváb.

Zeman zůstal podle zpravodajství klidný a nenechal se urážkami vyvést z míry. Jen poznamenal: „Na křiklouny si musíme v demokracii zvyknout, jsou všude.“ To je sice pravda, jen mám občas – a čím dále tím častěji – pocit, že nejhlasitější a nejagresivnější kritici prezidenta si trochu pletou pojmy s dojmy. Mají dojem, že svoboda je právo vydělávat peníze a demokracie je právo sprostě urážet jiného. A že pokorně si vyslechnout odlišný názor je zbabělost. A tak kopírují do svých digitálních pamětí slova svých ideologických guruů o zlých ruských švábech a hodných amerických kamarádech – kapitalistech a opakují je jako zaseknutá gramofonová deska. Mávají českými vlajkami, křičí Čechy Čechům a chtěli by vyhnat všechny cizince, ale sami už nečtou knížky, a tak zapomněli mluvit a psát česky. Jejich zběsilá nenávist a xenofobie nemá se svobodou nic společného a kulhá na obě nohy.

Zdroj: Blog autora | Autor je překladatel, publicista a básník