Před několika dny proběhly volby v Doněcké a Luhanské lidové republice (DLR a LLR). Lidé tam volili nejen své poslance, ale i hlavy státu. Na volební proces dohlíželo zhruba sedmdesát pozorovatelů z nejrůznějších zemí světa. Měl jsem tu čest být mezi nimi, a uvidět tak obrovské nadšení a vůli vybudovat nový, nezávislý stát a přes všechnu hrůzu a utrpení, které lidé na Donbasu musejí už několik měsíců zažívat, jsem jim tak trochu i záviděl. Ne tu válku a umírání, ale odhodlání a sílu. Cítil jsem, že jen takto se mohou rodit velké věci.